Hlavní obsah

Babiš se chtěl zastat Polska. Jenže zapomněl smazat něco, co veřejnost vidět neměla

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Andrej Babiš chtěl vyjádřit podporu Polsku, jenže v jeho příspěvku zůstala zvláštní věta: „Pane Babiši, dáme?“ Na přešlap upozornila Danuše Nerudová. Je to jen nevinná chyba, nebo připomínka toho, jak vznikají politická prohlášení?

Článek

Pane Babiši, dáme?“ Jedna zapomenutá věta zastínila premiérovo vyjádření

Česká politika mě občas dokáže překvapit i ve chvíli, kdy si myslím, že už jsem viděl úplně všechno. Tentokrát k tomu nebylo potřeba žádné mimořádné jednání Sněmovny, další politická hádka ani velká kauza. Stačila jedna jediná věta, která zřejmě neměla být nikdy zveřejněna.

Premiér Andrej Babiš chtěl vyjádřit podporu Polsku po bezpečnostním incidentu. Jenže podle zveřejněného snímku jeho příspěvku se do výsledného textu dostala také otázka: „Pane Babiši, dáme?“

Musím přiznat, že mě to nejdřív pobavilo. Člověk by čekal, že u premiéra České republiky existuje alespoň nějaká kontrola toho, co se zveřejňuje jeho jménem.

Na druhou stranu si nemyslím, že by kvůli jedné zapomenuté větě měla padat vláda. Mnohem zajímavější mi připadá, co tento přešlap vypovídá o způsobu, jakým dnes politici komunikují s veřejností.

Premiér chtěl podpořit Polsko. Nakonec se řeší jeho poradci

Celá situace začala vyjádřením Andreje Babiše k narušení polského vzdušného prostoru.

Český premiér chtěl dát najevo podporu sousednímu státu a připravenost České republiky pomoci. Jenže místo samotného obsahu jeho stanoviska se pozornost rychle přesunula k několika slovům, která v příspěvku zůstala navíc.

Jak upozornil server FORUM 24 ve svém článku z 21. listopadu, na neobvyklou poznámku upozornila europoslankyně Danuše Nerudová.

A sociální sítě měly okamžitě o čem diskutovat.

Přiznám se, že podobné situace ve mně vyvolávají trochu rozporuplné pocity.

Na jednu stranu je to skutečně komické. Premiér chce zveřejnit vážné zahraničněpolitické stanovisko, ale výsledkem je příspěvek, který působí jako nedokončená pracovní komunikace.

Na druhou stranu je fér připomenout, že příprava veřejných vyjádření prostřednictvím poradců není žádná výjimka. Dělají to politici napříč stranami a není na tom nic automaticky špatného.

Problém vidím spíše v tom, že se podobná chyba vůbec dostala ven.

Opravdu si někdo myslí, že politici píšou všechno sami?

Tady bych se rád zastavil u jedné věci.

Často mám pocit, že se politici na sociálních sítích snaží působit, jako by každý příspěvek vznikl spontánně přímo v jejich hlavě.

Jenže realita je pravděpodobně mnohem obyčejnější.

Za veřejnými vyjádřeními často stojí lidé, kteří připravují texty, kontrolují formulace a přemýšlejí nad tím, jak bude určité sdělení působit.

A já se ptám: Proč bychom se měli tvářit, že to tak není?

Osobně nemám problém s tím, že premiérovi někdo připraví návrh prohlášení. Má kolem sebe tým právě proto, aby mu s podobnými věcmi pomáhal.

Vadilo by mi ale, kdyby politik zveřejňoval stanoviska, se kterými se sám neztotožňuje, nebo ani nevěděl, co obsahují.

Aby bylo jasno, samotná poznámka „Pane Babiši, dáme?“ nic takového nedokazuje.

Přesto si myslím, že od člověka v nejvyšší výkonné funkci můžeme očekávat určitou profesionalitu. Pokud se veřejně vyjadřuje k bezpečnosti sousedního státu, měl by být výsledný text alespoň pořádně zkontrolovaný.

Ještě zajímavější je, co Babiš říkal o Polsku před několika lety

Samotná zapomenutá věta by podle mě vystačila na několik vtipných komentářů a tím by celá záležitost mohla skončit.

Jenže tento případ má i zajímavější politickou souvislost.

Během prezidentské debaty v roce 2023 dostal Andrej Babiš otázku, zda by Česká republika měla vyslat vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským státům v případě jejich vojenského napadení.

Jeho tehdejší odmítavá odpověď vyvolala značnou kritiku a Babiš své stanovisko následně vysvětloval.

Dnes jako premiér veřejně vyjadřuje Polsku podporu a připravenost České republiky pomoci.

Na tuto souvislost upozorňuje také článek FORUM 24 věnovaný dnešnímu přešlapu.

Samozřejmě je potřeba dodat, že obě situace nejsou totožné. V roce 2023 šlo o hypotetické vyslání vojáků při napadení spojence, zatímco současné vyjádření se týká podpory po konkrétním bezpečnostním incidentu.

Přesto mi připadá naprosto legitimní ptát se, jak Andrej Babiš své postoje vysvětluje a zda v nich veřejnost dokáže najít určitou kontinuitu.

Politik má samozřejmě právo svůj názor změnit. Dokonce si myslím, že někdy je změna názoru správná, pokud pro ni existují dobré důvody.

Ale právě tyto důvody by měl být schopen lidem srozumitelně vysvětlit.

Politická komunikace se někdy mění v divadlo

Čím déle českou politiku sleduji, tím častěji mám pocit, že se velká část veřejné debaty přesouvá od skutečných problémů k tomu, kdo koho zesměšnil, kdo udělal trapnější chybu a kdo měl na sociálních sítích poslední slovo.

A přiznávám, že ani já nejsem výjimkou. Podobný přešlap mě zaujme a někdy i pobaví.

Jenže když se nad tím zamyslím, vlastně je to trochu smutné.

Polsko řeší bezpečnostní incident. Český premiér reaguje na situaci u našeho souseda. A my nakonec diskutujeme především o tom, jestli někdo zapomněl smazat jednu větu.

Neříkám, že bychom měli nad chybami politiků mávnout rukou. Právě naopak. Veřejní představitelé mají nést odpovědnost za to, co zveřejňují.

Ale možná bychom měli stejnou pozornost věnovat také tomu, co skutečně říkají a jak následně jednají.

Kdyby podobnou chybu udělal někdo jiný, smáli bychom se stejně?

A tady se dostávám k otázce, která mě na celé události zajímá snad nejvíc.

Představme si, že by úplně stejnou poznámku zveřejnil Petr Pavel, Petr Fiala nebo jiný politik.

Reagovali bychom stejně?

Mám totiž pocit, že v české politice často rozhoduje především to, kdo chybu udělal.

Pokud jde o politika, kterého nemáme rádi, dokážeme z obyčejného přešlapu vytvořit obrovský problém. Když se stejná věc stane někomu, komu fandíme, najednou slyšíme, že se přece nic nestalo.

Podle mě bychom měli používat stejný metr na všechny.

Andrej Babiš udělal, respektive jeho komunikační tým podle zveřejněných informací připustil, nepříjemnou chybu. Je namístě se jí zabývat a klidně se jí i zasmát.

Ale zároveň bych z ní automaticky nevyvozoval závěry o tom, zda premiér rozumí zahraniční politice nebo zda jeho stanoviska nejsou autentická.

K takovým závěrům by bylo potřeba mnohem více důkazů než jeden nešťastně zveřejněný příspěvek.

Jedna zapomenutá věta. A otázka, která podle mě stojí za diskusi

Celá událost je vlastně docela výstižným obrázkem dnešní politiky.

Máme premiéra, který chce zveřejnit vážné stanovisko. Máme poznámku, která v příspěvku neměla zůstat. Máme politické soupeře, kteří na chybu upozorňují. A máme veřejnost, která se okamžitě rozdělí v hodnocení celé situace.

Za sebe říkám, že mě přešlap pobavil, ale zároveň bych od premiéra očekával profesionálnější komunikaci.

Mnohem důležitější než samotná chyba je pro mě ovšem to, zda Česká republika dokáže v otázkách bezpečnosti jednat předvídatelně a zda její představitelé dokážou své postoje jasně vysvětlit.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz