Článek
Ruská propaganda je s námi již desítky let. V dobách Sovětského Svazu nám SSSR vykreslovala jako zem neomezených možností, mj. tím známým „kde zítra znamená včera“. Samé budovatelské úspěchy a plnění plánů na 120 %. Děti v našich školách musely odebírat česky publikovaný časopis Putěšestvije, na kvalitním křídovém papíře s nádhernými fotkami. Musely si ho ovšem zaplatit, stál 10 Kčs.
Dnešní ruská propaganda je zcela jiná. O Rusku a zdejších poměrech se zmiňuje jen okrajově. Zato poměrům u nás a v zemích, kde má Rusko své zájmy, se věnuje podrobně. Pochopitelně ze svého pohledu. Dnešní ruskou propagandu lze shrnout do několika slov: znejistit, zpochybnit a kde je vlastně pravda.
Na sociálních sítích a diskusích pod čarou zpravodajských webů, už ji nešíří jen autoři z ruských trollích farem nebo z ambasády, ale i čeští autoři, kteří o tom ani nemusí vědět. Zvláště ti, kteří čerpají „zaručené zprávy“ typu „tohle vám ČT neřekne“ z alternativních zdrojů. Poznat tak, co je dezinformace, je pro mnohé uživatele informačních médií obtížné.
A o to přesně ruské propagandě jde. Pak je tu prosazování ruských zájmů některými politiky nebo významnými osobnostmi. Jeden český politický analytik působící t.č. zahraničí dokonce doporučil prověřit rodinné účty někdejších českých prezidentů Václava Klause, nebo Miloše Zemana. Obrana před ruskou propagandou je poměrně jednoduchá. Sledovat veřejnoprávní nebo skutečně nezávislá média.
