Článek
Za dva měsíce se sečetly kroky, které samy o sobě vypadají odděleně, a právě na ně po Letné 21. března 2026 místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová vztáhla varování o „destrukci státu“. Konkrétně řekla, že „Je v šoku, jak rychle hnutí ANO s SPD a Motoristy začíná destruovat a rozkládat státní správu“.
Součet kroků začal působit jako vzorec
Tahle věta nestojí na jediném incidentu. Už 19. ledna 2026 došlo ke shodě koalice na zrušení poplatků pro ČT a ČRo od ledna 2027 bez tehdy jasně popsaného náhradního financování.
Od 2. února mělo podle Ministerstva zdravotnictví začít sjednocené řízení vybraných fakultních nemocnic, 23. února skončil Zdeněk Kabátek a 9. března oznámila Správa KRNAP konec ředitele Robina Böhnische.
Rytmus je na tom možná ještě silnější než samotná jména. Od schválení vládního programu 5. ledna 2026 do odchodu šéfa KRNAP uběhlo 63 dnů a je zvláštní, že v tak krátkém čase se sešly značky, které zná skoro každý: největší pojišťovna v zemi, národní park i veřejná média.
Právě to dává opozičnímu útoku sílu. Když se vedle sebe objeví VZP, KRNAP a ČT s Českým rozhlasem, spor přestane působit jako zákulisní hádka o funkce a začne vypadat jako otázka, co se vlastně děje uvnitř státu.
Ve zdravotnictví už nešlo jen o personální výměny
Jenže nejtvrdší jádro sporu neleží v symbolech, ale ve zdravotnictví. Ministerstvo od 2. února prosadilo přímé jmenování bez výběrového řízení, tedy dosazení manažera rovnou bez otevřené soutěže, ve vybraných fakultních nemocnicích: FN u sv. Anny, CKTCH a FN Brno pod Vlastimilem Vajdákem, FN Královské Vinohrady a FN Bulovka pod Petrem Kolouchem a VFN pod Jánem Dudrou; 23. února pak správní rada VZP odvolala Kabátka a zvolila Ivana Duškova.
Ministerstvo zdravotnictví to hájí koordinací péče, kontinuitou řízení a přípravou na budoucí změny, což je oficiální obhajoba, kterou v tomhle sporu nejde přeskočit.
Stejnou logiku vláda používá i u vlastního aparátu. Podle systemizace Úřadu vlády pro rok 2026 počítá Úřad vlády s úsporou 100 míst; systemizace je vládou schvalovaný soupis pracovních a služebních pozic a státní služba je síť úředníků, která má fungovat podle pravidel, ne podle momentální politické nálady.
Do toho vláda 23. února zrušila tři své pracovní a poradní orgány, jak uvádí vláda po jednání kabinetu.
Kdo tohle shodí jako handrkování o křesla, mine podstatu. Jde hlavně o úbytek protivah: méně výběrových řízení, méně poradních těles, méně míst v aparátu.
Zároveň platí i druhá strana věci: vláda se opírá o jazyk efektivního státu a v oficiálních zdrojích jsme naopak nenašli potvrzení samostatné změny v Digitální a informační agentuře právě k 9. březnu 2026; DIA uvádí Petra Kuchaře už po vládním jmenování z října 2025. A právě tam, kde už nejde jen o řízení úřadů, ale o nezávislé instituce, je spor ještě citlivější.
U médií už se spor mění v otázku kontroly
Nejvýbušnější symbol přišel u médií. Veřejnoprávní média, tedy Česká televize a Český rozhlas financované tak, aby sloužily veřejnosti a ne právě vládnoucí garnituře, měla podle ČT24 od ledna 2027 přijít o poplatky, aniž tehdy koalice jasně popsala náhradní model.
Právě tenhle plán pak po Letné 21. března spojil opoziční slovník o čistkách s obavou, že vláda nesahá jen na úřady, ale i na instituce, které ji mají kontrolovat.
Faktem nicméně je, že koalice formálně mluvila o hledání udržitelného a spravedlivého řešení financování nezávislých médií a premiér po jednání vlády potvrdil očekávání zákona od 1. ledna 2027, jak zachytila vláda.
Samotná ostrá slova opozice tedy nic nedokazují. Vedle sebe jsou tak dva jazyky: vláda říká efektivita, koordinace, kontinuita; opozice říká čistky, útok, rozklad.
Rozhodující proto není slovník, ale souběh kroků. Když vláda v krátkém sledu mění vedení nemocnic, největší pojišťovny, ruší části vlastního aparátu a zároveň otevírá financování ČT a ČRo bez jasné náhrady, nevzniká dojem náhodné obměny, ale modelu moci, a kdo v tom pořád vidí jen běžný provoz, ten už si na přepisování státu zvykl víc, než je zdrávo.
