Článek
Politická komunikace vyvolala u seniorů očekávání, která dnešní paragrafy vůbec nekryjí. Pod jedním titulkem se míchají věkové bonusy, valorizace, slevy pro pracující i sliby do budoucna. Všechny ale nakonec dopadnou na stejnou věc, kolik peněz skutečně přijde na účet.
Věkový bonus existuje, ale úplně jinde, než vláda slibuje
„Od osmdesáti vám budeme postupně přidávat,“ slibuje vláda. Platný zákon ale hraje jinou hru.
Podle zákona č. 155/1995 Sb., konkrétně § 67ab, dnes stát přidává k důchodu 1000 Kč až v 85 letech a 2000 Kč až ve stovce. Žádné jiné „věkové patro“ včetně často zmiňované osmdesátky v textu zákona vůbec neexistuje.
Každý, kdo dnes počítá s příplatkem „k osmdesátinám“, tedy počítá s politickým přáním, ne s právním nárokem. A právě tenhle rozpor se v roce 2026 stává klíčovým, protože se do něj promítne celá komunikace vlády směrem k seniorům.
Programové prohlášení kabinetu mluví o tom, že chce zavést věkové valorizace, aby důchody „od 80 let rostly s věkem seniorů“ a aby každý další rok práce jednou zvýšil penzi o 1,5 % vyměřovacího základu. Politici tak otevírají naději, že senior po osmdesátce uvidí vyšší věk přímo na výplatní pásce.
Typická scéna, kterou si snadno představíte z telefonátu na linku ČSSZ, ten paradox vystihuje jednou otázkou. Seniorka se ptá, jak má „požádat“ o tisícovku za 85. narozeniny, úřednice hledá formulář, ale systém její důchod ve skutečnosti zvedne automaticky. Česká správa sociálního zabezpečení to potvrzuje i v tiskové zprávě z 1. 7. 2025, kde mluví o automatickém navýšení o 1000 Kč od měsíce, kdy klient dosáhne 85 let, bez jakékoli žádosti.
V přehledech pro rok 2026 ČSSZ opakovaně uvádí jen bonusy pro 85 a 100 let, zatímco osmdesáté narozeniny v tabulkách prostě neexistují. Lze proto mluvit o „věkové fata morgáně“, zákon dnes jasně garantuje jen dva konkrétní bonusy, přesto velká část seniorů čeká, že systém začne přidávat už od osmdesátky.
Jenže ani to, co stát seniorům skutečně přidá v lednu 2026, nevypadá tak štědře, jak z vládních prohlášení zní, a čísla v peněžence ten rozdíl odhalí na první pohled.
Rok 2026 v peněžence: pár stovek navíc a minimum jen pro pár tisíc lidí
První studenou sprchou je lednová valorizace 2026. Průměrný starobní důchod se zvedne na zhruba 21 800 Kč, konkrétně na 21 839 Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že valorizace přidá v průměru jen asi 668 Kč měsíčně.
Vládní nařízení č. 365/2025 Sb. zvedlo základní výměru důchodu na 4900 Kč a procentní výměru zvýšilo o 2,6 %. V překladu do každodenního života to znamená, že senior často získá spíš jeden větší nákup než dramatickou úlevu od drahých energií a nájmů.
Další velké nedorozumění se točí kolem částky 9800 Kč. Mnoho čtenářů ji bere jako „minimální důchod pro všechny“. Ve skutečnosti jde jen o součet základní výměry 4900 Kč a nejnižší procentní výměry 4900 Kč, tedy o prahovou hodnotu, na kterou ČSSZ dorovná jen ty úplně nejnižší penze.
Podle údajů citovaných médii z dat ČSSZ pobírala v předchozím období starobní důchod pod 10 000 Kč jen asi 2 % starobních důchodců, zhruba 34 600 osob. Minimum 9800 Kč tak funguje jako bezpečnostní síť pro malé procento lidí, ne jako univerzální podlaha pro všechny důchody.
Stejný rozdíl mezi očekáváním a realitou je i u samotné valorizace. Novela z roku 2023 změnila vzorec tak, že lednová valorizace vychází z růstu cen a jen z jedné třetiny reálného růstu mezd. Dříve stát počítal polovinu růstu mezd. Podle § 67 zákona č. 155/1995 Sb. senior získá na růstu mezd už jen třetinu toho, co slibovala starší pravidla, zbytek růstu mezd zůstane v systému mimo jeho peněženku.
Mimořádná valorizace při vysoké inflaci pracuje s podobným „půlením nadějí“. § 67a a § 67aa téhož zákona nastavují trvalé zvýšení zásluhové části tak, aby průměrný důchod reagoval jen na 30 % růstu cen, a další zhruba třetinu inflace stát řeší dočasným přídavkem, který se vyplácí jen do konce roku.
Odborné analýzy proto shrnují, že současný systém dlouhodobě kompenzuje přibližně 60 % inflace, zatímco zbytek zdražování zmizí někde mezi paragrafy a rodinným rozpočtem. A když k tomu přidáme i změny pro pracující důchodce, obrázek slibovaného „potěšení“ vypadá ještě střídměji.
Právě na pracujících seniorech je totiž nejlépe vidět, jak moc se mohou lišit konkrétní peníze od politických slibů na papíře.
Semafor důchodové reality: co platí, co vláda slibuje a co zůstává iluzí
Pracující důchodce kdysi zvyšoval svou penzi každým rokem práce. Dnes už drží v ruce jen slevu na pojistném.
Zákon č. 417/2024 Sb. zrušil možnost přidat si 0,4 % výpočtového základu za každých 360 dnů výdělečné činnosti při pobírání starobního důchodu. Odborné materiály připouštějí, že toto zvýšení lze přiznat jen za dobu práce do 31. 12. 2024. Od roku 2025 místo toho stát nabízí pracujícím seniorům slevu 6,5 % na pojistném.
Programové prohlášení vlády přitom slibuje, že každý další rok práce jednou zvýší důchod o 1,5 % vyměřovacího základu. Jenže zákon o důchodovém pojištění takovou odměnu zatím vůbec neobsahuje, takže jde stále jen o politický plán, ne o právní jistotu.
Ještě větší propast panuje u inflace. Mnoho seniorů věří, že vysoká inflace automaticky přinese plné dorovnání penzí, protože „stát přece musí udržet kupní sílu“. Před novelou v roce 2023 mimořádné valorizace skutečně zohledňovaly inflaci nad 5 % téměř v plné výši a důchody tak při velkém zdražení zhruba držely krok s cenami.
Nové znění § 67a a § 67aa ale pracuje jen s trvalým navýšením odpovídajícím 30 % růstu cen a doplňkovým dočasným přídavkem, který se po prosinci vypaří z budoucích výplat. Podle odborných výpočtů tak důchodce získá z inflace dlouhodobě jen asi 60 %, zatímco zbytek se ztratí v jednorázové částce, která přestane platit s koncem roku.
Lze zde proto využít jakýsi obraz semaforu:
- Zelená svítí jen tomu, co dnes stojí v platném zákoně a ve vládním nařízení, tedy věkovým bonusům 1000 Kč v 85 letech a 2000 Kč ve stovce (§ 67ab), průměrnému důchodu kolem 21 800 Kč v roce 2026 a dorovnání nejnižších penzí na 9800 Kč podle nařízení č. 365/2025 Sb.
- Oranžová patří všemu, co vláda popisuje v Programovém prohlášení, tedy příplatkům od 80 let i 1,5% odměně za rok práce, protože tyto sliby zatím nemají paragrafovou oporu.
- Červená pak svítí rozšířené iluzi, že stát vždy plně dorovná inflaci a automaticky ochrání hodnotu každé penze.
Dokud politici nepřepíšou své sliby do zákona a nových nařízení, vyplatí se seniorům řídit podle dnešních čísel, ne podle volebních letáků. Je tak důležité, aby se každý čtenář zorientoval v tom, co má skutečně „v ruce“, a co zatím existuje jen v politickém plánu, který důchodce potěší spíš na tiskové konferenci než na výpisu z účtu.
