Článek
Je to trochu komické, že právě tyto dvě strany jsou dnes na koni. Starostové byli dlouhou dobu otloukánkem, na kterého Babiš pálil Dozimetrem a kterého zbytek opozice bral za jistého. Nyní však čím dál jasněji drží druhé místo ve všech průzkumech a v pár případech se dokonce blíží k hnutí ANO. A KDU-ČSL? Ta se po dlouhé době pomalu vrací k hranici volitelnosti, především kvůli aktivní snaze jejího nového předsedy Jana Grolicha. Proč tedy nespojit tyto dvě dynamické síly do jedné volební aliance?
Zisk
STAN + Lidovci není žádný nový návrh. Naopak, v minulosti se málem stal realitou. Před volbami roku 2017 se formoval koncept tzv. Třetí síly, jež měla obejít jak nepřijatelné ANO, tak stále silně neoblíbenou ODS. Dvě pětiprocentní strany chtěly představit společnou kandidátku do tehdejších parlamentních voleb. Chtěly tak využít tehdejšího volebního systému, jenž podporoval větší strany, a posílit tím svou parlamentní reprezentaci. Problém nastal v otázce 10% hranice, jež byla nutná pro překročení hranice pro vstup do parlamentu. První průzkumy totiž ukázaly, že překročení této linie nebylo plně jisté, což zděsilo obě strany.
KDU-ČSL se hnula jako první a chtěla, aby STAN pouze přijal místa na její kandidátce místo plné aliance. To Starostové rázně odmítli a po několika týdnech čím dál ostřejších debat se celý koaliční plán zhroutil. Obě strany do sněmovny nakonec pronikly s více než 5 % a pravděpodobně by tak společně překonaly 10% hranici, ale šance byla ztracena. Opozice byla ve volbách celkově extrémně roztříštěna a Babiš proto jasně vyhrál a sestavil vládu, což později pomohlo opozici přesvědčit, aby pro příští volby sestavila pár koalic. STAN a KDU však už k sobě po zkušenostech posledního pokusu o alianci nedokázaly najít cestu. Od té doby však už uplynula téměř dekáda a situace se rázně změnila.
Dnes se však kondice pro alianci rázně posouvají. STAN se z velmi volné asociace bez jasných názorů proměnil v celkem jasně liberální stranu českého politického světa, jež kombinuje silnou podporu v regionech s rostoucí silou ve velkých městech. KDU mezitím postupně přijímá svou roli regionální strany, která i přes velká slova svého předsedy chápe, že se musí koncentrovat na několik specifických oblastí, aby ubránila svou existenci. Jižní Morava je samozřejmě hlavním příkladem a posilování v baštách je pro stranu naprosto klíčové, jelikož expanze do dalších regionů nemá velké šance. V tom však mohou ideálně spolupracovat s více celonárodními Starosty, kterým zase mohou dodat sílu ve vlastních oblastech, kde je pozice STAN méně jistá.
Velmi dobře by se také doplňovali oba straničtí vůdci. Vít Rakušan už přežil ve vedení svého hnutí více než sedm let a stal se poměrně efektivní klidnou silou, jež si našla svůj úspěch díky aktivním kampaním vůči lidem, kteří byli ostatními stranami Fialovy vlády převážně ignorováni. Také dlouhodobě ukazuje dobré organizační schopnosti, především tím, že dokázal ze STAN udělat reálnou politickou sílu místo poloasociace, kterou hnutí dříve bylo. Jan Grolich zase dokáže přinést novou vlnu energie, kterou nutně potřebuje tak trochu celý politický svět, ale obzvlášť současná opozice, což ukázala už jeho úspěšná komunální kampaň.
Staronové křivdy
Dobrou stranou podobné aliance by také bylo nové zaměření na voliče Andreje Babiše. Obě strany se v posledních měsících aktivně snaží najít způsob, jak konečně zlomit dlouho trvající kouzlo, které má předseda hnutí ANO nad svými podporovateli. Grolich i Rakušan se už nechali slyšet, jak právě tímto tahem mohou být vyhrány příští volby, a po pravdě je to pádný argument. Průzkumy mluví o přibližně jedné pětině až čtvrtině voličů ANO, jež by byly ochotny zvážit jinou stranu, a to už může klidně být 5 %, které by byly ve volbách nutné pro porážku současného hegemona. Cesty Víta Rakušana a více sociální program KDU-ČSL jsou na tyto voliče dobře naladěné.
Právě u programu však začínají problémy. O možnosti spojenectví už totiž Vít Rakušan mluvil. Neshodil ji ze stolu kompletně, ale jako námitku zmínil pokračující konzervatismus Lidovců, který sice opadl s nástupem Grolicha, avšak stále má ve straně mnoho zastánců. STAN se přeci jen stal za posledních pár let čím dál více liberální stranou, jež chce tlačit otázky, jako je manželství pro všechny či přijetí Eura. A přestože Jan Grolich mluví o modernizaci, tak je dost nejisté, zda by se mezi budoucími poslanci obou stran dala na některých sporných tématech najít shoda. To šlo ještě obejít při formování minulé vlády, ale v příštích volbách pravděpodobně uvidíme daleko větší snahu všech stran prosadit vlastní vizi vládnutí.
A problémy často nejsou vůbec nové. Mnoho straníků v obou uskupeních dodnes nezapomnělo na rozbití Třetí síly a dodnes viní své protějšky z toho, že na tom měli hlavní vinu. Člověk by čekal, že se po tolika letech už nebude jednat o hněv vyvolávající téma, ale politici mají dlouhou paměť a jsou extrémně špatní v umění odpouštění křivd. V tomhle případě se jako ukřivdění cítí politici na obou stranách. Spíše se však jedná o osoby, které jsou buď řadoví straníci, poslanci či nižší členové vedení, a podobný problém naštěstí nepanuje u obou předsedů.
Tření z poslední vlády je také problémem, ale zde jde spíše o strach ze schopnosti Lidovců skvěle zvládnout kroužkovací kampaň. Ta nebyla tak viditelná jako to, co Starostové roku 2021 provedli Pirátům, ale v posledních dvou volbách vedla k velmi silnému výsledku KDU-ČSL v počtu poslanců, a to přes dlouhodobě nepříznivé průzkumy. Starostové by tak mohli čelit překvapivě nízkým výsledkům i v případě vítězství, což by rychle nahlodalo stabilitu celé koalice. Na druhou stranu podobný strach může rychle zavládnout i u Lidovců, a to kvůli daleko větší popularitě STAN. Přesné dohody o propagaci a kroužkovacímu vyzývání by rozhodně byly nutné a je otázka, zda by stačily.
K volebnímu triumfu?
Přes tyto problémy má celá aliance velký půvab. Téměř definitivně by získala přes 20 % hlasů a v ideálním scénáři by mohla volby i vyhrát. Na rozdíl od většiny nevládních stran, s výjimkou Naše Česko hejtmana Kuby, by mohla mít reálnou šanci nalákat zklamané Babišovy voliče, a to ve velkých počtech. Na rozdíl od ODS mají silné a dynamické vedení, jež předvedlo svou schopnost dosáhnout volebních úspěchů a přizpůsobit rétoriku reálným podmínkám v zemi. Ideální by bylo ještě přidat nějaký jasný ekonomický program, který je více sociálně laskavý, než je na pravici zvykem, ale nepadá do vládního populismu.
Jako dobrý příklad se jeví německá CDU-CSU. Tento pakt existuje už od konce 2. světové války a svůj původ měl už v 19. století. Dlouhodobě se jednalo o uznání situace, kdy unikátní a více konzervativní charakter Bavorska plně nepasoval k celostátní CDU, ale pro obě strany je volebně výhodné a poslední dobou i nutné, aby spojily ve volbách své síly. Osobní přátelství a společné zahraniční a ekonomické uvažování dokázaly překonat spory o kulturní otázky a dlouhodobě velmi úspěšné umění kompromisu udrželo alianci naživu až dodnes. Není to pakt plně rovných a převaha CDU je jasná, ale CSU má dostatečně silnou pozici, aby prosadila body pro ni podstatné.
Aliance STAN a Lidovců by měla oproti CDU-CSU poměrně slabší základy. Chybí společný křesťanský základ a také dlouhodobá historie spolupráce, jež je nahrazena špatnými vzpomínkami na rok 2017. Hlavní opodstatnění je však prakticky stejné, kdy by tato aliance umožnila volební vítězství, které obě strany extrémně chtějí. Stejně jako v Německu by bylo potřeba mnoho kompromisů a především vytvoření výborných osobních vztahů na nejvyšší úrovni, ale potenciální zisk by byl velký. Vít Rakušan by měl reálnou šanci na funkci premiéra, KDU by mohla zaujmout daleko významnější vládní posty a obě strany by měly silnější pozici při sestavování příští koalice. Pravděpodobně těžký proces, ale odměna by za to byla velká.
Do příštích parlamentních voleb je ještě dlouho, tedy pokud současná vláda nevybuchne kvůli svým problémům. Na budování lepších vztahů a pokládání koaličního potenciálu bude mnoho šancí a spojenectví STAN a KDU-ČSL se zdá být jednou z nejlepších možností, jak podruhé ukončit Babišovu vládu. ODS se mezitím propadá do vnitrostranických sporů, TOP 09 vymírá a Piráti dostávají z pouhé zmínky o volební koalici vyrážku. Naše Česko je zatím celkem nejistým hráčem a o jeho dalších krocích rozhodnou krajské volby. O budoucích aliancích je přesto nutné začít myslet co nejdřív. V opačném případě může podobné projekty lehce potkat osud Třetí síly z roku 2017, což už by dnes voliči jen těžko odpustili.
(Pokud jste dočetli až sem, zvažte prosím také přímý příspěvek přes tlačítko Podpořte autora. S přesunem do nové země se navýšily ceny a každá podpora je hluboce vítána. Články budou dál vycházet v každém případě, ale vaše podpora mi umožní věnovat jim více času a pozornosti.)
Zdroje a další četba:
Brodníčková, Karolína: Místo Spolu nový blok? STAN a Grolichovi lidovci, Novinky CZ, 12. 10. 2026, Online: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-misto-spolu-novy-blok-stan-a-grolichovi-lidovci-40602350
Rozpad dvojkoalice: Starostové půjdou do voleb bez lidovců. Chceme budovat svou identitu, řekl Gazdík, iRozhlas, 25. 7. 2017, Online: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/dvojkoalice-se-rozpada-starostove-chteji-jit-do-snemovnich-voleb-bez-lidovcu_1707251740_ako
Nádvorník, Pavel: Rakušan: Názory lidovců s Grolichem nezmizely, Novinky CZ, 24. 10. 2026, Online: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-rakusan-nazory-lidovcu-s-grolichem-nezmizely-40604548
STAN stahuje náskok ANO. Všechny vládní strany oslabily, vyplývá z průzkumu, Seznam Zprávy, 8. 11. 2026, Online: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-hnuti-stan-si-polepsilo-vsechny-vladni-strany-oslabily-vyplyva-z-pruzkumu-319984
