Článek
Slib zní štědře, ale leden 2027 zatím nevypadá jako rok velkého přidání. Ve hře je návrh, ne hotový nárok, a oficiální podklady posouvají hlavní změnu jinam, než naznačují politické výroky.
Hlavní změna míří později, než zní politický slib
Valorizace, tedy pravidelné zákonné zvýšení důchodů, má podle veřejného shrnutí Hospodářské komory k novele zákona o důchodovém pojištění počítat se štědřejším vzorcem až při valorizaci od ledna 2028. Právě proto Okamurův slib zatím neznamená automatické peníze už v lednu 2027.
Důležitý je i stav návrhu. Když jsem procházel plán legislativních prací vlády a veřejnou stránku Hospodářské komory k tomuto materiálu, našel jsem jen návrh ve zkráceném připomínkovém řízení. Zatím tedy nejde o schválený zákon a bez dalšího kroku nejde brát leden 2027 jako jistotu.
Právě tady vzniká rozpor. Hlasité výroky budí dojem rychlého zlomu, jenže programové prohlášení vlády a legislativní podklady zatím mluví chladněji než politická zkratka. Jestli tedy rok 2027 není jistý už na papíře, rozhoduje detail vzorce a očekávaná částka.
Více peněz ano, ale zatím spíš jako střízlivý odhad
Rozhoduje vzorec. Reálná mzda, tedy mzda očištěná o inflaci, se dnes do lednového zvýšení započítává jen z jedné třetiny. Podle přehledu MPSV o změnách schválených v roce 2023 platí od 1. října 2023 právě tato třetina, zatímco programové prohlášení vlády slibuje návrat k polovině. Řádná valorizace, tedy běžné lednové zvýšení podle zákonného vzorce, by pak pracovala se štědřejším zápočtem. A právě proto vůbec může zaznít slib o „více peněz“.
Jenže konkrétní částky vracejí očekávání na zem. MPSV oznámilo průměrné zvýšení pro leden 2023 o 825 korun, pro leden 2025 o 358 korun a pro leden 2026 o 668 korun. Vedle toho působí veřejně skloňovaných zhruba 300 korun pro rok 2027 spíš jako střízlivý odhad než jako velké přidání.
To číslo navíc nic negarantuje. ČT24 v textu Vláda plánuje zvyšování důchodů i zastropování důchodového věku citovala Aleše Juchelku s tím, že za současných pravidel by mohl průměrný důchod příští rok vzrůst maximálně o 300 korun. Jde o odhad podle platných pravidel, ne o garantovanou částku a ne o nový schválený slib.
Právě tady si domácnosti mohou naběhnout. Když jsem porovnal předchozí oznámení MPSV, vyšlo z toho jedno: konkrétní lednové částky úřad zveřejňoval až po doplnění potřebných statistických údajů v září. V březnu ani dubnu 2026 proto oficiální suma pro leden 2027 v podkladech chyběla. Jenže ani tahle čísla nestačí, pokud se plete běžná valorizace s úplně jiným věkovým přídavkem.
Největší zmatek vzniká u přídavku 80+
Tohle je klíčový rozdíl. Řádná valorizace míří na všechny druhy důchodů, kdežto věková valorizace, tedy zvláštní přidání od určitého věku, má podle návrhu od 80 let dopadat jen na starobní důchody. Kdo oba mechanismy slije do jedné věty, vyrobí očekávání, které většina lidí z textu zákona nevyčte.
Současný zákon o důchodovém pojištění už dnes v § 67ab řeší zvláštní věkové zvýšení tak, že od 85 let navyšuje procentní výměru starobního důchodu o 1 000 korun a od 100 let o 2 000 korun. Veřejně popsaný směr novely v plánu legislativních prací vlády a v přehledu ČT24 k vládnímu návrhu mluví o růstu už od 80 let, veřejně se přitom zmiňuje 500 korun měsíčně. To ale není totéž co lednové přidání pro všechny důchodce.
Když jsem procházel podklady, právě tenhle zmatek vyskakoval nejčastěji. Lidé si pletou běžnou lednovou valorizaci s věkovým přídavkem 80+, a pak čekají peníze, na které vůbec nedosáhnou, protože nejsou ve starobním důchodu nebo jim ještě nebylo 80 let. Bez dalšího konkrétního kroku proto rok 2027 zůstává spíš slibem než jistotou.
Praktický verdikt pro leden 2027 je jednoduchý. Zatím nikdo nepředložil schválené pravidlo, které by automaticky poslalo všem důchodcům citelně více peněz, a hlavní efekt štědřejšího vzorce míří podle oficiálních materiálů až dál. Kdo dnes prodává leden 2027 jako hotové velké přidání pro všechny, prodává spíš dojem než důchod.
