Příběh větru, farmářů a jedné kovářské firmy spojila ropná krize

Na podzim roku 1973 vypukla první velká ropná krize. Arabské státy sdružené v kartelu OPEC omezily export ropy do západních zemí v reakci na geopolitickou situaci na Blízkém východě. Cena ropy během několika měsíců prudce vzrostla a Evropa si poprvé naplno uvědomila, jak zranitelná je její energetika.

Pro Dánsko to byl tvrdý šok. Na začátku sedmdesátých let země dovážela více než devadesát procent energie právě ve formě ropy. Elektrárny, průmysl i vytápění domácností na ní byly téměř úplně závislé. Náhle se ukázalo, že stabilita celé ekonomiky stojí na surovině, kterou země sama nemá.

Podle energetického profilu Dánska publikovaného Mezinárodní energetickou agenturou se právě tato krize stala jedním z hlavních impulsů pro zásadní změnu energetické strategie. Dánsko začalo hledat cestu k energetické bezpečnosti.

Větrné mlýny měly v Dánsku dlouhou tradici už od devatenáctého století. Sloužily hlavně k čerpání vody nebo mletí obilí. Po druhé světové válce ale jejich význam postupně zmizel, protože elektřina z velkých elektráren byla levnější a spolehlivější.

Ropná krize však dala impuls podívat se po jiném, domácím zdroji energie, který bude nezávislý na výkyvech geopolitických krizí. Jako vhodný zdroj se nabídl vítr. V sedmdesátých letech začali dánští nadšenci, technici a především farmáři experimentovat s malými větrnými turbínami. Často vznikaly doslova v dílnách na venkově.

Současně vznikl unikátní model energetických družstev. Místní obyvatelé společně investovali do větrné elektrárny a podíleli se na zisku z vyrobené elektřiny. Tento komunitní model se stal jedním z důvodů, proč má větrná energetika v Dánsku dodnes velmi silnou podporu veřejnosti.

Historie větrné energie v Dánsku ale sahá ještě dál než do ropné krize. Už na konci devatenáctého století experimentoval s využitím větru fyzik a vynálezce Poul la Cour.

Ve své experimentální stanici ve městě Askov zkoumal, jak lze větrnou energii přeměnit na elektřinu. Zajímavostí je, že se zabýval i myšlenkou ukládání energie pomocí vodíku. Elektřinu vyrobenou z větru používal k elektrolýze vody a vzniklý vodík pak sloužil jako zásoba energie.

Jeho práce výrazně ovlivnila konstrukci moderních větrných turbín. Dánská asociace větrného průmyslu ho proto často označuje za jednoho z otců moderní větrné energetiky.

Do moderního příběhu dánské energetiky patří také společnost Vestas. Dnes je jedním z největších výrobců větrných turbín na světě, ale její začátky byly velmi skromné.

Historie firmy sahá do předminulého století, kdy se z kovářské dílny stal podnik dodávající ocelové okenní rámy. Po druhé světové válce se začíná psát moderní historie společnosti pod dnes známou značnou Vestas. Přes výrobu kuchyňských spotřebičů a hydraulických jeřábů se během 70. let minulého století dostává k první větrné turbíně: s 10metrovým rotorem a výkonem 30 kilowattů. Do vývoje větrných turbín mohou uplatit své zkušenosti se zemědělskou technikou, zejména robustnost. Jako první výrobce turbín přichází s použití skelného vlákna na listy lopatek.

Za 20 let vývoje se pak Vestas dostává na výkon 1,65 megawatt, tedy 55krát větší než u první větrné turbíny vyrobené společností Vestas v roce 1979. S 32 metrů dlouhými lopatkami vyrábí dostatek elektřiny k zásobování přibližně 1 000 domácností. Dnešní pozemní větrné turbíny mají výkon přes 6 megawattů.

Jedním z nejznámějších příkladů komunitní energetiky je větrný park Middelgrunden u Kodaně. Tento projekt byl uveden do provozu v roce 2000 a tvoří ho dvacet turbín stojících v moři jen několik kilometrů od pobřeží.

Zajímavé je především vlastnictví. Polovina projektu patří energetické společnosti Ørsted a druhou polovinu vlastní družstvo více než osmi tisíc dánských občanů.

Projekt se stal jedním z nejcitovanějších příkladů komunitní energetiky na světě a často se uvádí v analýzách dánské energetické transformace. Podrobnosti o projektu uvádí například Dánská energetická agentura.

Padesát let po ropné krizi je výsledek dánské strategie velmi dobře viditelný. Podle nedávno zveřejněných statistik za loňský rok vyrábí dnes Dánsko více než polovinu své elektřiny z větru.

Ještě zajímavější je vývoj v čase. Na začátku tisíciletí byl podíl větru přibližně jedenáct procent. V roce 2014 už téměř čtyřicet procent a během posledních deseti let vzrostl zhruba o patnáct procentních bodů.

Vítr je dnes dominantní zdroj, ale není jediný. Velkou roli hraje také biomasa, která se používá především v kombinovaných elektrárnách vyrábějících elektřinu a teplo. V posledních letech rychle roste i výroba ze solární energie.

Podle statistik Eurostatu a Mezinárodní energetické agentury dnes obnovitelné zdroje vyrábějí více než osmdesát procent elektřiny v zemi. Fosilní zdroje jako plyn nebo uhlí dnes tvoří jen menší část výroby.

Velký podíl větru samozřejmě znamená, že výroba elektřiny závisí na počasí. Dánsko proto vybudovalo energetický systém, který je mimořádně flexibilní.

Zásadní roli hraje propojení s elektrickými sítěmi okolních států. Dánsko je silně propojeno se Švédskem, Norskem i Německem. Když fouká silný vítr, může elektřinu exportovat. Když vítr naopak utichne, může energii dovážet nebo využít flexibilní zdroje v regionu.

Větrná energie dnes není v Dánsku jen zdrojem elektřiny, ale také významným pilířem ekonomiky. Podle analýz dánského energetického sektoru se celý větrný průmysl – tedy výroba turbín, vývoj technologií, výstavba parků i servis – podílí přibližně čtyřmi procenty na tvorbě hrubého domácího produktu země. Odvětví zároveň zaměstnává více než 33 500 lidí a velká část produkce směřuje na export.

Dánská společnost Vestas, která patří mezi největší výrobce větrných turbín na světě, instalovala turbíny s celkovou kapacitou přes 200 GW ve více než 80 zemích a provozuje flotilu desítek tisíc turbín po celém světě. Z hlediska nových instalací se Vestas dlouhodobě pohybuje kolem pětiny globálního trhu, což znamená, že přibližně každá pátá nově instalovaná větrná turbína na světě pochází od této dánské firmy. Spolu s dalšími firmami s dánskými kořeny, například Siemens Gamesa, měly dánské technologie v některých letech dokonce téměř třetinový podíl na světových instalacích větrných turbín.

Dánsko nezačalo budovat větrnou energetiku proto, že by bylo ekologičtější než ostatní státy. Začalo proto, že chtělo být méně závislé na dovozu energie.

To, co vzniklo jako reakce na ropnou krizi v roce 1973, dnes představuje jeden z možných směrů energetických systémů na světě. A možná i návod, jak reagovat na další energetické krize, které mohou přijít. Ostatně od té poslední, která citelně zasáhla Česko v podobě raketového růstu cen energie neuplynulo ani pět let. V krizovém roce 2022 ušetřil Evropě nárůst výroby pomocí nových větrných a solárních elektráren 12 miliard euro za plyn, který nemusela Evropa nakoupit. Svůj příspěvek na tom mají i Dánští farmáři, kteří dali před 50 lety impuls vedoucí k moderním větrným turbínám.