Článek
Ze zákona mají odpady na starosti obce. Ty desítky let investovaly mnoho úsilí a peněz do komplexního, relativně levného a pro občana pohodlného systému barevných popelnic. Za část vytříděného odpadu platí jejich producenti, za zbytek však obce doplácí ze svého a z peněženek občanů. A právě PET lahve jsou komoditou, ze které mají obce peníze na další rozvoj svých odpadových systému.
V Česku směřujeme ke splnění vysoké míry třídění a dalším cílům, k nimž jsme se společně se zbytkem Evropy zavázali. Pokud však PETky z celého systému vyjmeme, zisk půjde nápojářským koncernům a obecní odpadové hospodářství to dost poškodí. To si uvědomuje i ministerstvo, a tak navrhuje pro obce kompenzace 15 % z nevybraných záloh. Tím se ukazuje, jak nesmyslně drahé to bude. Odhaduje se, že zavedení zálohovacího systému bude stát 5,3 miliardy a že to budou nést hlavně nápojáři a obchodníci. Dá se ale čekat, že ti náklady přenesou na zákazníky. Navíc se systémem záloh dosáhneme stejných výsledků jako se systémem barevných popelnic.
Zálohy odmítla zavést třeba Francie, protože by to poškodilo obce i občany. A to na tom s tříděním nejsou zdaleka tak dobře, jako my. Podobný názor pak panuje i u nás, hlavně mezi kraji a obcemi. Navíc, český zákazník má už dnes na výběr, zda bude nosit PET lahve zpátky do některých obchodů, které zavedly dobrovolné zálohy, nebo použije žlutou popelnici. Cesta obou PET lahví bude prakticky stejná - poputují na dotřiďovací linku, poté se slisují a zamíří na recyklační trh. Rozdíl je jen v tom, kdo za materiál dostane peníze.
Stávající zavedený způsob potřebuje posílit, nikoli oslabit. Odpadové odvětví má být stabilní a předvídatelné, aby obce mohly dobře zvážit investice do odpadového hospodářství. A tím nechci říct, že zálohování jako princip je zcela špatně. V severských zemích je to jistě efektivní způsob, jak tyto výrobky odklonit od tamních masivních spalovacích kapacit. Vhodné je to také pro méně rozvinuté země, kde se třídí velmi málo. Napnout síly je ale potřeba v recyklaci, jenže povinné zálohování není nový způsob recyklace. Je to jen jiný způsob třídění, který je navíc neúměrně drahý, poškozující obce a vytvářející další tlak na peněženky občanů.
