Článek
Plná ruská invaze na Ukrajinu trvá už více než čtyři roky a přes všechny výkřiky o míru, které za poslední dva roky vyšly z USA, se nezdá, že by měl konflikt v blízké době skončit. Místo velkolepých útoků, které mají jedním tahem rozhodnout válku, se však už dnes o výsledku konfliktu spíše rozhoduje pomocí menších akcí, které si sice často nedokážou získat mediální pozornost velkých ofenzív či šokujících novinek, ale hrají primární roli. A je to právě Ukrajina, jež poslední dobou sbírá těchto triumfů čím dál víc.
Záporožská otočka
Přelom let 2025 a 2026 byl v ukrajinské válce především zosobněn dvěma významnými událostmi: ruským dobytím města Pokrovsk a úspěšnou ukrajinskou protiofenzívou u Kupjansku. Ruské ofenzivní snahy byly sice především zaměřeny na doněckou oblast, ale snaha o velký postup u severního Kupjansku ukázala, že se Moskva plně nevzdala nadějí na dobytí dalších ukrajinských regionů. Tento přístup však vedl nejen ke zmíněné porážce, ale také k praktickému zamrznutí fronty v okolí Pokrovsku, kde se Rusům za posledních pět měsíců nepodařilo plně dobýt ani první linii vesnic, jež následuje po městu.
Celé ruské síly jsou v posledních měsících trápeny řadou rostoucích problémů, jež začínají u nedostatku mužstva, který dle některých expertů vyústí v novou mobilizaci civilistů do armády, a končí ztrátou několika důležitých technických výhod, včetně přístupu k systémům Starlink. Tyto problémy silně poškodily oblíbenou taktiku invazních sil, jež spočívala v infiltraci malých skupin za hlavní frontovou linii, kde se následně vyfotily se vztyčenými vlajkami a oznámily dobytí vzdálených vesnic. Pomocí těchto triků mohlo Rusko předstírat, že nadále postupuje, vyděsit západní pozorovatele a zmást ukrajinské obránce.
Ukrajina však už začíná tyto typy útoků správně identifikovat a pomocí dronů a dobře rozmístěných rezerv na ně čím dál lépe reaguje. Slabina celé strategie se navíc ukázala v Záporožské oblasti, kde v minulém měsíci došlo k dlouho neviděné protiofenzívě Kyjeva, jež zasáhla daleko větší oblast než operace u Kupjansku a získala zpět mnoho teritorií, které Rusové obsadili v předchozích měsících. Sám jsem tehdy prohlašoval operaci za nepříliš významnou, a to kvůli výše zmíněným faktům o nedávných ruských postupech. Většina z nich byla pouze na ukázku a neměla reálnou váhu.
Svůj názor však musím částečně upravit. Můj argument sice stále platí pro část osvobozeného území, ale v mnoha případech nakonec došlo i k osvobození dobře bráněných pozic, které Rusko drželo už dlouhou dobu. Operace navíc podle všech dostupných údajů vedla k nové reorganizaci invazních sil, které ve strachu z dalších ztrát území oslabily své jednotky na Donbase ve prospěch záporožských teritorií. Tyto informace překvapivě jednotně potvrzují i dostupné ruské zdroje, které se čím dál více shodují na tom, že Ukrajina dokázala svými protiútoky preventivně oslabit příští ruskou ofenzívu, jež bude začínat v daleko horším stavu než dřívější snahy o dobytí Pokrovsku.
Tento stav se především ukáže v okolí města Kramatorsk, kde se nachází zbývající ukrajinské držené území na Donbase, které si Kreml zoufale přeje dobýt. Přípravou na tuto operaci mělo být dobytí předběžných pozic během zimních měsíců, ale tyto ruské snahy neměly téměř žádné úspěchy a frontová linie zůstává prakticky stejná jako po pádu Pokrovsku. Ukrajina sice stále má frontové problémy, jak ukázalo selhání nedávného pokusu o protiútok v okolí dobytého města, ale jejich vojenská situace se po dlouhých měsících ústupů a ztrát konečně opět začíná zlepšovat.
Kopnutí do plynu
Klasické umění války však nikdy nebylo jedinou součástí války na Ukrajině. Obzvlášť od začátku minulého roku vede Kyjev dlouhodobou strategickou kampaň, jež má za cíl zdecimovat ruské schopnosti vyvážet zemní plyn a ropu. Tato operace byla jednou z mála oblastí, kde se Ukrajinci dokázali shodnout s novou americkou administrativou a získat si od ní plnou podporu, což vedlo k sérii úspěšných zásahů ruských zařízení. K tomu se také brzy přidali útoky na tankery, které převážely ruskou ropu do zahraničí, a na další dopravní prostředky nepřítele.
Na začátku letošního roku však přišly dva velké šoky: únos venezuelského diktátora a válka USA proti Íránu. Obzvlášť ona druhá situace má vážné dopady na prudký vzrůst cen ropy a plynu, což je výborná zpráva pro ruskou federaci, která mohla i přes všechny ztráty způsobené ukrajinskými akcemi znovu začít velkolepě vydělávat. Růst cen navíc začal podrývat odvahu evropských vůdců, a například belgický premiér už mluví o usmíření s Vladimírem Putinem a o nových obchodních smlouvách s ruskými energetickými společnostmi.
Ukrajina nemohla pokračovat ve svých předchozích operacích a musela se přizpůsobit novým změnám. Udělala tak ve vskutku velkolepém stylu. Exportní terminály Usť-Luga a Primorsk, které jsou oba v blízkosti druhého největšího ruského města Petrohradu, byly napadeny v sérii přinejmenším tří dronových útoků, které zahrnovaly stovky útočných strojů různých typů. Obě zařízení jsou přinejmenším dočasně vyřazena ze služby, což je důležité kvůli faktu, že jsou zodpovědná za více než 40 % ruských ropných exportů, a jejich likvidace tak těžce poškodila vývozní schopnosti Putinova režimu.
Dle současných odhadů se díky tomuto útoku podaří vyrovnat zisky, které íránská válka zajistila pro Rusko. Celá operace je navíc velmi důležitá kvůli faktu, že USA po útoku na Írán plně změnily svou politiku vůči ruské ropě a přestaly podporovat ukrajinské útoky na energetickou infrastrukturu Moskvy. To ukazuje na mohutné zlepšení ukrajinských informačních a útočných schopností, které se nyní dokážou obejít bez americké podpory. Celý proces není perfektní, což ukazuje ztráta přinejmenším tří ukrajinských dronů, které omylem spadly v Lotyšsku a Finsku, ale zlepšení schopností obránců je i tak impozantní.
Ruské zdroje byly touto operací vyděšeny ještě více než ztrátami na frontových liniích. Právě kvůli nim začal jeden z předních vojenských blogerů otevřeně mluvit o hrozbě porážky, což před pár dny zaznamenala světová média. Ve spojení s kampaní z minulého roku je čím dál jasnější, že Ukrajina může a plně hodlá zdecimovat systém, který Rusko udržuje při životě.
Šejk Zelenskyj
Co však reakce západu? Jak jsem zmínil výše, Evropa a obzvlášť USA začínají otáčet v otázce ruských energií a ukrajinské operace tak mohou brzy způsobit hněv Donalda Trumpa. Jeho možnosti ublížit obráncům evropské svobody jsou však už nyní dost omezené faktem, že se z americké zbrojní podpory staly prodeje, které jsou především v gesci amerických zbrojních firem. Ty může Trump jen těžko omezit, a v oblastech jako je zpravodajství už závislost Ukrajiny na laskavosti Washingtonu silně klesá. Prezident Zelenskyj však navíc v minulém a předminulém týdnu zahájil diplomatickou ofenzívu, která může Kyjevu zajistit dosud neviděnou podporu.
Od roku 2022 udržují arabské státy dvojí doktrínu, kde sice odsuzují některé ruské akce, ale odmítají reálně podpořit Ukrajinu kvůli pokračujícím obchodním stykům s Moskvou. Tato dvojí hra však po začátku války s Íránem zemřela ohnivou smrtí. Rusko se bez ostychu zapojuje do konfliktu na straně Íránu a například mu dodalo informace potřebné pro úspěšný útok na jednu z největších leteckých základen v Saudské Arábii. Íránské raketové útoky pomocí často velmi jednoduchých dronů kompletně zaskočily arabské vládce, kteří se rychle začali shánět po expertech na proti-dronovou obranu. No a na světě dnes v tomto poli není větších expertů než Ukrajinců.
Zatímco předchozí cesta prezidenta Zelenského v regionu, jež probíhala roku 2024, byla uvítána druhotnými pohlaváři a nedosáhla reálných úspěchů, dnes je situace radikálně odlišná. Korunní princ Saudské Arábie, emír Kataru, prezident Spojených arabských emirátů a celá řada dalších předních figur regionu měly najednou chuť a čas na ukrajinského prezidenta. Místo slov o humanitární podpoře přišly dohody o výměně technologií, expertízy a také o nových programech investic, které mohou Ukrajině dodat velmi potřebnou finanční podporu pro další měsíce a roky války.
Jedná se o skutečný diplomatický průlom, jež otevírá dosud nereálné možnosti pro napadenou zemi a navíc jasně ukazuje na změnu myšlení v rámci arabského světa. Rusko ukázalo, že se s ním nedají hrát vzájemně prospěšné hry a podpora pro Ukrajinu se tak začíná zdát jako akce, jež bude prospěšná pro budoucí bezpečnost a možná i přežití států arabského poloostrova. Putinovo rozhodnutí plně podpořit oslabený Írán je pak dost dobrou ukázkou pokračující ruské arogance, jež si nedokáže připustit, že by podobné akce mohly mít následky.
Ukrajina nadále bojuje. Její obrana je hlavním důvodem, proč dnes Evropa může v klidu spát a nemusí se obávat, že další den přijde ruská invaze proti Baltu, Finsku či dalším hraničním státům. Válka pravděpodobně potrvá ještě dlouho a je načase opustit všechny odhady o tom, kdy snad skončí. Snahy o mír ztroskotaly a obě strany budou muset udělat vše proto, aby nepřítele přinutili k plnému kolapsu. A není pochyb, že je pro další bezpečnost nutné, aby oním poraženým nebyla Ukrajina.
Zdroje a další četba:
Al Jazeera: Ukraine’s Zelenskyy signs air defence deals with UAE, Qatar on Gulf tour, 28. 3. 2026, Online: https://www.aljazeera.com/news/2026/3/28/zelenskyy-signs-air-defence-deals-with-uae-qatar-on-gulf-tour
Reuters: Exclusive: At least 40% of Russia's oil export capacity halted, Reuters calculations show, 25. 3. 2026 Online: https://www.reuters.com/business/energy/least-40-russias-oil-export-capacity-halted-reuters-calculations-show-2026-03-25/
Illiev, Tomáš: The Ukrainian counteroffensive is proving successful – does this indicate a new dynamic on the front? 19. 3. 2026, Adapt Institute, Online: https://www.adaptinstitute.org/the-ukrainian-counteroffensive-is-proving-successful-does-this-indicate-a-new-dynamic-on-the-front/19/03/2026/
Shevchenko, Vitaly: Ukraine signs deal with Saudi Arabia offering drone expertise, 27. 3. 2026, BBC, Online: https://www.bbc.com/news/articles/cx2r4wxdw3no
