Článek
Vnitřní politika nikdy plně nezmizí. Za 2. světové války sice Velká Británie odložila volby a zformovala všestrannou vládu národní jednoty, ale i tak musel Winston Churchill řešit mnoho vnitropolitických otázek, jejichž ne vždy dobré rozuzlení nakonec vedlo k tomu, že krátce po konci války drtivě prohrál volby. Ukrajina též čelí mnoha vnitřním problémům, ale za ten, který vypukl v posledních hodinách, může jen a pouze sám prezident Zelenskyj a jeho nejbližší kruh poradců.
Reformátor nové třídy
Mychajlo Fedorov nastoupil na svou funkci v lednu současného roku a od začátku bylo jasné, že se nejedná o tradičního politika. Narozen roku 1991, pouhé měsíce před vyhlášením ukrajinské nezávislosti, Fedorov je mladý a dobře vzdělaný expert, který od roku 2019 úzce spolupracuje s prezidentem a jeho vládnoucí stranou Služebník lidu. Nejprve působil přímo jako prezidentův poradce a následně držel několik ministerských funkcí, než se konečně stal ministrem obrany, kde nahradil bývalého premiéra Shmyhala, který se ve funkci udržel jen půl roku.
Pozice ministra obrany byla během války okupována hned několika osobami, z nichž některé skončily kvůli korupčním aférám či z očividné neschopnosti plně vykonávat svou funkci. Fedorov, který je brán za silně protikorupčního jedince a má dobrou reputaci v otázkách organizace, tak měl být šancí posílit reputaci tohoto úřadu, zlepšit jeho fungování a posílit spolupráci mezi vládou a armádou. Jeho jmenování bylo navíc propojené s koncem silně kritizovaného prezidentského poradce Yermaka, jenž byl pro mnohé znalce symbolem pokračující korupce v současné ukrajinské vládě. Zdálo se, že se prezident snaží spustit reálnou změnu.
Úspěchy Fedorovovy ministerské kariéry se postupně začaly dostavovat v hojném počtu. Velmi rychle navázal vysoce kvalitní vztahy s evropskými státníky a zahraničními diplomaty, což umožnilo posílení zbraňových dodávek a uvolnění potřebné techniky. Právě jeho jednání s Elonem Muskem umožnila vyřazení systémů Starlink, které ruská armáda hojně používala, což silně usnadnilo následné ukrajinské protiútoky. Fedorov je také jedním z hlavních zastánců více asymetrické strategie pro boj s Ruskem, a ještě před svým jmenováním dlouhodobě prosazoval, aby se drony staly jednou z hlavních metod pro útok na nepřátelské vnitrozemí.
S jeho nástupem získala Západem tak oslavovaná bombardovací kampaň proti ruským rafinériím důležitého zastánce, a právě Fedorov pomohl prosadit, aby se přistoupilo také k pravidelným dronovým útokům na ruské zásobovací linie. To pomohlo způsobit současnou zásobovací krizi na Krymu a další současné ruské vnitřní problémy. Fedorov byl prostě a jednoduše modernista, který chtěl co nejvíce využít rostoucí ukrajinskou sílu v oblasti nových technologií, aby se tím zlikvidovaly dosud panující ruské výhody v počtu mužů a zbraní. Kromě dronů také podporoval nové domácí raketové systémy, jako je raketa Flamingo, které mají nejen posílit ukrajinskou pozici na bojišti, ale také snížit závislost na zahraničních dodávkách.
Nejspornějším bodem jeho funkčního období se však staly vztahy s armádou. Reforma ukrajinského vrchního velení probíhá už od roku 2014, ale dodnes plně nedošlo ke všem změnám, po kterých reformní elementy volají. Především jde o plné opuštění starých sovětských metod, snížení byrokracie, zrychlené formování jasných rozhodnutí a také o větší propojení mezi ministerstvem a generálním štábem. Fedorov je velkým zastáncem těchto změn a po celou dobu svého působení se je snažil co nejvíce zavést, což však vyvolalo silnou nevoli mezi současnými členy vrchního armádního velení.
Paranoia či tlak zájmových skupin?
Teorií o pravém důvodu odvolání ministra se od včerejška zrodilo mnoho. Sám prezident Zelenskyj prohlásil, že odvolání přišlo kvůli neschopnosti ministra obrany plně spolupracovat s Oleksandrem Syrským, vrchním velitelem pozemních sil a dlouhodobě kontroverzním generálem. Syrskyj, který ve funkci nahradil slavného generála Zálužného, byl zodpovědný za úspěšnou obranu Kyjeva a podílel se na několika klíčových vítězstvích ze začátku války. Syrskyj je však často kritizován za příliš tradiční pohled na válku, neochotu včas stáhnout vojáky z neudržitelných pozic a podporu pro ambiciózní, ale nepříliš prospěšné operace.
Nástup Fedorova a celkový posun ve vedení války za poslední rok značily, že Syrskyj buď konečně změnil své kontroverzní přístupy, anebo byl přinucen podřídit se reformistům. Ministrovo odvolání proto velmi vyděsilo zastánce změn v ukrajinské armádě a už vedlo také k několika rezignacím vrcholných důstojníků, jako například zástupce velitele letectva. Fedorov následně při rozhovoru s médii ostře na Syrského zaútočil a prohlásil jeho metody za cestu k válečné porážce a obrovským ukrajinským ztrátám. Už předtím velká nechuť vůči Syrskému pravděpodobně po této události jen poroste.
Prezident i ministr sice za hlavní zdroj celé události označují právě spor mezi generálem a politikem, ale už se objevily také zprávy o tom, že se proti ministrovi staví staré špatné síly. Oligarchové byli na Ukrajině válkou poněkud posunuti do pozadí. Někteří z nich sice přeběhli Rusům, ale většina v sobě našla patriotismus a v mnoha případech velmi aktivně podporuje národní obranu. Jejich role je však dosud velmi šedá a pravidelně se mluví o nerovných podmínkách ve zbrojním průmyslu, kde bohaté figury s kontakty v Zelenského vládnoucí straně získávaly velmi lukrativní a pro stát nevýhodné kontrakty.
Fedorov proti těmto vlivům vedl aktivní kampaň a byl de facto symbolem snahy očistit vedení války od problematických elementů. Reputace prezidenta Zelenského byla v oblasti korupce silně otřesena už minulý rok, kdy se pokusil převzít plnou kontrolu nad úřady pro vyšetřování korupčních zločinů, což vyvolalo tvrdý odpor a demonstrace v Kyjevě a dalších městech. Stejní lidé jako minulý rok jsou dnes v první linii nových protestů, které od dnešního rána vypukají jak v hlavním městě, tak v dalších lokalitách na Ukrajině. Ministrovo odvolání prohlašují za další pokus o zničení protikorupčních snah v zemi a dožadují se jeho vrácení do funkce a vyšetření podezřelých elementů.
A pak je tu vždy možnost, že se Zelenskyj rozhodl udeřit z osobních důvodů. Žárlivost prezidenta proti generálu Zálužnému měla před několika lety vést k jeho odvolání a dnes prý podobný důvod stojí za pádem vysoce populárního ministra obrany. Ukrajinský prezident má dlouhodobé tendence zbavit se figur ve vládě, které si získají vysokou oblibu, což je jedním z důvodů pro časté výměny ministrů na Ukrajině. Dnes se mluví o tom, že Fedorov příliš posílil a Zelenskyj, kterému navíc do uší našeptávali vysocí důstojníci a oligarchové, se rozhodl pro rychlou výměnu, než mohlo dojít k vytvoření skutečného politického rivala.
Jaká hra se hraje?
Pokud je poslední ze zmíněných scénářů pravdivý, tak to ukazuje rostoucí přípravu ukrajinského prezidenta na poválečnou situaci. Volodymyr Zelenskyj si získal pozici národního hrdiny a na první pohled by se mohlo zdát, že má v jakýchkoliv poválečných volbách jisté znovuzvolení. Proto jsem však hned na začátku popsal osud Winstona Churchilla, kterého Britové v čase války nadšeně vzývali a po jejím konci se ho raději rozhodli na pár let poslat do důchodu. V průzkumech pro budoucí ukrajinské volby už nyní nad současným prezidentem jasně vede generál Zálužnyj a snaha zbavit se dalšího potenciálního rivala tak přinejmenším částečně vysvětluje současné rozhodnutí.
Prezident však udělal chybu. Už nyní se bouří ulice a překvapeni jsou také evropští spojenci. Problémy také začínají v parlamentu, kde dlouhodobě jednotní poslanci váhají s tím, zda mají svému stranickému šéfovi a prezidentovi schválit jeho nového kandidáta na ministra obrany. Toto váhání pouze sílí kvůli faktu, že při minulé korupční krizi Zelenskyj velmi rychle ustoupil a mnozí si proto nejsou jisti, zda současné odvolání dlouhodobě vydrží. Fedorov však už stihl potvrdit, že odmítl prezidentovu nabídku stát se řadovým poradcem, a jakékoliv usmíření tak pravděpodobně může přijít pouze skrze jeho opětovné jmenování do ministerské funkce.
Kromě vnitropolitických nepřátel Fedorova jsou však především nadšeni Rusové. Kreml sice stihl prohlásit, že je jedno, jaký ministr na Ukrajině velí obraně, ale také celou situaci použil jako ukázku politické nestability v Kyjevě. Vojenští bloggeři jsou však daleko otevřenější ve své radosti. Fedorova berou za jednoho z hlavních architektů současných vojenských triumfů Ukrajiny a jeho pád by dle nich mohl vést k návratu neefektivních taktik z minulých let. V době, kdy Rusko čelí krizím na všech frontách, je tato zpráva brána téměř jako dar vyšší moci.
Co teď může přijít? Prezident Zelenskyj pravděpodobně může celou situaci zvládnout hned několika způsoby, ale všechny ho přinejmenším trochu poškodí. Návrat Fedorova by byla jasná politická porážka a ukázala by na oslabení prezidentské autority, ale také by utužila reformní směr v armádě, který poslední dobou slaví řadu úspěchů. Pokračování v současné cestě by pak sice dalo prezidentovi obraz politika, jenž trvá na svém, a opozice veřejnosti by kvůli válce nemusela vydržet dlouho, ale také bude mít velmi negativní efekt na ukrajinskou bojeschopnost. V této chvíli je potřeba, aby evropské státy rychle vyvinuly tlak na jasné řešení situace. Ukrajina je náš přítel, ale to neznamená, že jejím politikům nemůžeme říct, kdy dělají velkou chybu.
Zdroje a další četba:
Peleschuk, Dan a Dysa, Yulia: Ukraine awaits new government after prime minister's shock dismissal, Reuters, 13. 7. 2026, Online: https://www.reuters.com/world/europe/ukraine-awaits-new-government-after-prime-ministers-shock-dismissal-2026-07-13/
Ukraine’s reforming defence minister is under fire, The Economist, 13. 7. 2026, Online: https://www.economist.com/europe/2026/07/13/ukraines-reforming-defence-minister-is-under-fire
Strashkulych, Anhelina a Mazurenko, Alona: MPs move to session on future ministers after PM vote – UP sources, Ukrainska Pravda, Online: https://www.pravda.com.ua/eng/news/2026/07/16/8044350/
