Alibaba rozdává AI zdarma, Musk varuje Gatese a Bezos spouští startup za 6,2 miliardy – šílený týden

Alibaba Group dává světu signál, že s umělou inteligencí to myslí smrtelně vážně. Společnost oficiálně spustila mobilní aplikaci Qwen, kterou představuje jako „nejlepšího osobního AI asistenta“ na trhu – a to ještě bez předplatného, což ji staví do přímého protikladu k placenějším konkurentům jako OpenAI, Anthropic nebo ByteDance. Aplikace postavená na open-source modelech Alibaba Cloud okamžitě získala takovou trakci v app storech Applu i Googlu, že někteří uživatelé zažívali zpoždění kvůli přetížení serverů. Alibaba vsadila na strategii „free-for-all“, jejímž hlavním cílem je masové přijetí a následná monetizace skrze cloudové služby a vylepšování na základě dat z reálného provozu.

Paralelně s tímto tahem snížila Alibaba Cloud ceny svého výkonného AI modelu Qwen3-Max (parametry v řádu bilionů) přibližně o 50%, včetně dalších slev pro dávkové zpracování mimo špičku. Model si už stihl zajistit respekt – nedávno vyhrál soutěž v kryptoměnových investicích proti předním americkým i čínským AI systémům. Není divu, že akcie Alibaby letos vzrostly o více než 81%, protože cloudová divize a AI modely získávají na síle.

Hodnota, kterou Alibaba uvolňuje, ale není jen v technologiích – je i v komerci. Během letošního Singles’ Day (nejmasivnějšího nákupního festivalu v Číně) více než 34 000 značek na platformách Taobao a Tmall zdvojnásobilo své tržby, přičemž tisíce dalších dosáhly trojnásobného až pětinásobného růstu – nejsilnější výkon za poslední čtyři roky. To jen potvrzuje, že i v ochabující ekonomice zůstávají platformy Alibaby hlavní vstupní branou k čínským spotřebitelům. Kombinace bezplatného AI nástroje s masivním obchodním ekosystémem dává Alibabě obrovskou páku v boji o budoucnost digitální ekonomiky.

Elon Musk poslal v neděli Billu Gatesovi poměrně ostrou radu: pokud stále drží svou „šílenou short pozici“ proti Tesle, měl by ji co nejdříve uzavřít. Muskovo varování přišlo těsně poté, co se ukázalo, že Bill & Melinda Gates Foundation prodala 65% svých akcií Microsoftu ve třetím čtvrtletí, čímž se zbavila akcií za 8,8 miliardy dolarů – tedy společnosti, kterou Gates spoluzakládal. Je to symbolický moment, ale hlavní téma zůstává: drží Gates short proti Tesle i po osmi letech? To nikdo s jistotou neví.

Gates nikdy veřejně nepotvrdil ani nevyvrátil, že pozici stále udržuje – naposledy to přiznal v uniklých zprávách z dubna 2022, kde Muskovi přiznal, že svůj půlmiliardový short stále neuzavřel. V té době Gates požádal Muska o diskuzi nad filantropickými možnostmi v oblasti klimatu, ale dostal odmítavou odpověď: „Lituji, ale nemohu brát tvou filantropii v oblasti klimatu vážně, když máš masivní short pozici proti Tesle – společnosti, která dělá nejvíce pro řešení klimatické změny,“. Od té doby Gates zcela mlčí o svých investičních pozicích.

Akcie Tesly v pátek uzavřely na 404,35 dolarech, což je téměř 15% pokles od nedávného vrcholu 478,45 dolarů z tohoto měsíce. I tak však Tesla za posledních 12 měsíců narostla o více než 26% a za pět let o 148%. Biografie Muska od Waltera Isaacsona z roku 2023 odhalila, že Gates za několik let na short pozici proti Tesle prodělal 1,5 miliardy dolarů.

Short pozice funguje tak, že investor sází na pokles ceny akcie – půjčí si akcie, prodá je za aktuální cenu a doufá, že je později koupí levněji a vrátí. Problém je, že zatímco zisk je omezený (akcie mohou klesnout maximálně na nulu), ztráty jsou teoreticky neomezené, protože cena může růst donekonečna. Musk už v minulosti varoval, že pokud by se Tesla stala nejhodnotnější firmou na světě, „short pozice by zbankrotovala i Billa Gatese“. Drama mezi dvěma miliardáři pokračuje – a Tesla zatím roste dál.

Jeff Bezos se vrací do operativní role poprvé od svého odchodu z pozice CEO Amazonu v roce 2021 – a dělá to velkým stylem. Jeho nový AI startup s názvem Project Prometheus právě vyšel ze stealth režimu s financováním ve výši 6,2 miliardy dolarů, z nichž část pochází přímo od Bezose. Tím se okamžitě řadí mezi nejlépe financované rané AI společnosti na planetě. Bezos nebude jen investorem – stává se spolu-CEO po boku Vika Bajaje, bývalého ředitele Google X a člověka, který spolupracoval s Sergejem Brinem na projektech jako Waymo (samořiditelná auta).

Zaměření Project Prometheus je jasné: „fyzická AI“ neboli umělá inteligence aplikovaná na výrobu a inženýrství v oblastech jako počítače, kosmonautika a automobilový průmysl. To znamená, že nejde o další chatbota nebo textový model, ale o systémy, které se učí z reálných experimentů a zlepšují procesy v továrních halách, konstrukčních studiích nebo kosmických docích. Startup již najal téměř 100 zaměstnanců, včetně výzkumníků z OpenAI, DeepMind a Mety. Jak název napovídá (Prometheus v řecké mytologii přinesl lidem oheň), jde o ambiciózní projekt symbolizující jak inspiraci, tak rizika AI.

Bezos nedávno na konferenci Italian Tech Week 2025 řekl, že v příštích několika desetiletích budou miliony lidí žít ve vesmíru a že AI a pokročilá robotika to zrychlí. Zároveň poznamenal, že práce na povrchu Měsíce nebo jiných těles bude mnohem efektivnější s roboty než s lidmi. Project Prometheus má úzké propojení s jeho kosmickou společností Blue Origin, což naznačuje, že Bezos staví AI infrastrukturu, která bude sloužit i mimo Zemi.

Bezos na stejné konferenci přiznal, že podle něj existuje „AI bublina“, ale spíše průmyslová než financiální – srovnává ji s biotechnologickou bublinou 90. let, která navzdory neúspěchům přinesla zásadní inovace zachraňující životy. „Tohle je reálné, a přínosy AI pro společnost budou gigantické,“ prohlásil. Dodal, že během takových bublin „se financuje všechno“, což ztěžuje rozlišení dobrých nápadů od špatných – „což se dnes v AI pravděpodobně děje“. Jeho optimismus je v kontrastu s opatrnějšími hlasy, ale Bezos vsadil 6,2 miliardy dolarů na to, že ví, jak se to celé vyvine.

Bakterie jsou neuvěřitelně „upovídané“ – komunikují mezi sebou neustálými proudy chemických signálů, kterým se říká quorum sensing (vnímání kvora), a to i mezi stovkami druhů, které obývají lidská ústa. Tým z University of Minnesota zjistil, že řada z těchto bakterií komunikuje prostřednictvím speciálních molekul nazvaných N-acyl homoserin laktony (AHL). Co je ještě zajímavější: vědci přišli na to, jak tuto komunikaci „hackovat“, aby zabránili tvorbě plaku a udrželi zdravou ústní mikrobiomovou rovnováhu. Výsledky této studie, publikované v časopise npj Biofilms and Microbiomes, mají potenciálně průlomové důsledky pro budoucnost medicíny.

Výzkumníci zjistili několik klíčových věcí: Za prvé, bakterie v zubním plaku produkují AHL signály v aerobním prostředí (například nad dásněmi) a tyto zprávy mohou být přijímány bakteriemi v anaerobním prostředí (pod dásněmi). Za druhé, odstranění AHL signálů pomocí specializovaných enzymů zvaných laktonasy obohatilo druhy bakterií spojené s dobrým zdravím. Výsledky naznačují, že pomocí různých enzymů by bylo možné modifikovat komunitu zubního plaku a potenciálně ji udržovat ve zdravém stavu.​

„Zubní plak se vyvíjí v sekvenci, podobně jako ekosystém lesa,“ vysvětluje Mikael Elias, vedoucí autor studie a asociovaný profesor. „Pionýrské druhy jako Streptococcus a Actinomyces jsou počáteční osadníci v jednoduchých komunitách – jsou obecně neškodné a spojené s dobrým zdravím ústní dutiny. Stále různorodější pozdní kolonizátoři zahrnují bakterie ‚červeného komplexu‘ jako Porphyromonas gingivalis, které jsou silně spojeny s parodontálním onemocněním. Narušením chemických signálů, které bakterie používají ke komunikaci, by se dala manipulovat plaková komunita tak, aby zůstala nebo se vrátila do stavu spojeného se zdravím,“ dodává Elias.

„Co je obzvlášť pozoruhodné, je to, jak dostupnost kyslíku mění všechno,“ říká hlavní autor Rakesh Sikdar. „Když jsme v aerobních podmínkách zablokovali AHL signály, viděli jsme více bakterií spojených se zdravím. Ale když jsme přidali AHL v anaerobních podmínkách, podpořili jsme růst pozdních kolonizátorů spojených s nemocemi. Quorum sensing může hrát velmi odlišné role nad a pod dásní, což má zásadní důsledky pro to, jak přistupujeme k léčbě parodontálních onemocnění,“ vysvětluje. Příští kroky vedou k výzkumu toho, jak bakteriální komunikace probíhá v různých částech úst a u pacientů s různými stadii parodontálního onemocnění – s cílem vyvinout terapeutika, která by mohla být použita kdekoliv v těle, kde mikrobiomová dysbiose způsobuje problémy, včetně některých typů rakoviny.

Průlomová studie z Weill Cornell Medicine odhalila dosud neznámý molekulární mechanismus, kterým nádory vyřazují imunitní systém z boje – konkrétně vedou k vyčerpání T-buněk. Tento objev nejen prohlubuje vědecké pochopení nádorové imunologie, ale také ukazuje nové způsoby, jak znovu nastartovat imunitní odpověď proti rakovině, což by mohlo revolucionalizovat účinnost imunoterapií. Studie publikovaná v prestižním časopise Nature Immunology 17. listopadu 2025 odkrývá, jak blokování nově identifikované molekulární dráhy dokáže obnovit funkčnost vyčerpaných T-buněk, které jsou kritickými hráči v obraně těla proti zhoubným buňkám.

Onkologové a imunologové se už celá desetiletí potýkají s výzvou T-buněčného vyčerpání – stavem, kdy T-buňky po neustálé stimulaci nádorovými antigeny ztrácejí schopnost účinně bojovat. I když tyto vyčerpané T-buňky stále rozpoznávají rakovinové antigeny, jejich cytotoxická aktivita je otupená, což umožňuje nádorům nekontrolovaně růst. Protein PD1 byl dlouho spojován s tímto procesem a terapie zaměřené na jeho inhibici přinesly impozantní klinické výsledky u rakoviny jako melanom – ale rezistence a klesající odpovědi u významného podílu pacientů vedly výzkumníky k hledání alternativních cílů.

Tým vedený Dr. Tahou Merghoubem a Dr. Jeddem Wolchokem se rozhodl prozkoumat, zda CD47 – povrchová molekula známá svou funkcí „nesněz mě“, která chrání rakovinné buňky před destrukcí makrofágy – hraje roli i ve vyčerpání T-buněk. Výsledky byly transformativní: CD47 není vyjádřen jen na nádorových buňkách, ale i na samotných T-buňkách, zejména v jejich vyčerpaném stavu. Toto nečekané zjištění ukazuje, že CD47 funguje jako vlastní checkpoint v T-buňkách, kde jeho zvýšená exprese koreluje se sníženou imunitní kontrolou a horším potlačením nádorů.

Pomocí pečlivého modelování na myších výzkumníci prokázali, že myši geneticky deficitní v CD47 zažívaly zpožděný vývoj nádorů, což naznačuje, že exprese CD47 na imunitních buňkách podporuje imunosupresi. Ještě zajímavější bylo, že T-buňky postrádající CD47 vykazovaly lepší schopnost bojovat proti nádorům než jejich protějšky exprimující CD47. Vědci pak identifikovali trombospondin-1 (TSP-1), velký matricelulární protein často vylučovaný metastazujícími nádory, jako klíčový ligand, který se váže na CD47. Myši postrádající trombospondin-1 podobně vykazovaly sníženou T-buněčnou vyčerpanost, čímž byla potvrzena role interakce CD47-TSP-1 v podpoře dysfunkce imunitních buněk.

Pro přenesení tohoto mechanistického poznání do terapeutického potenciálu tým použil peptid TAX2, selektivní inhibitor navržený k narušení vazby mezi TSP-1 a CD47. Léčba myších modelů nesoucích melanom a kolorektální nádory pomocí TAX2 vedla k zachování funkce T-buněk, zvýšené produkci cytokinů, zvýšenému infiltraci nádoru imunitními buňkami a nakonec výrazně zpomalenému růstu nádorů. Nejpozoruhodnější je, že studie také odhalila, že TAX2 působí synergicky s blokádou PD-1, zesiluje reaktivaci T-buněk a zlepšuje kontrolu nádorů nad rámec toho, čeho mohla dosáhnout kterákoli z intervencí samostatně. Na základě těchto slibných preklinických výsledků Dr. Merghoub a jeho kolegové plánují rozšířit výzkum k identifikaci dalších regulátorů signální osy TSP-1:CD47 s cílem vyvinout cílené terapeutiky schopné bezpečně a účinně modulovat tuto dráhu u lidských pacientů.

Nová zpráva vedená akademiky z Imperial College, kterou dnes publikovali profesor Sam Krevor a Dr. Xiaowei Gao, přináší první auditované celkové množství průmyslově odvedeného CO₂ trvale uloženého v geologických rezervoárech prostřednictvím CCS (zachytávání a ukládání uhlíku). Záznam od roku 1996 ukazuje, že 383 milionů tun CO₂ bylo sekvestrováno až do roku 2024. London Register of Subsurface CO₂ Storage je iniciativa financovaná britskou Royal Academy of Engineering, která podrobně mapuje pokrok CCS – od jediného průkopnického projektu v Norsku v roce 1996 až po dnešní rostoucí globální průmysl. Projekt podporuje konsorcium více než 15 předních mezinárodních odborníků, včetně IEAGHG, se zastoupením z akademie, výzkumných ústavů a obchodních organizací.​

Sledováním vývoje skladovaného CO₂ v projektech po celém světě lze pozorovat tři odlišné fáze růstu. Tato zpráva se liší od Global Status of CCS zpráv GGCSI, které se zaměřují na kapacitu zachycení – ta aktuálně činí 64 milionů tun ročně a meziročně roste přibližně o 25%. Budoucí projekty v přípravě předpovídají výrazný nárůst kapacity, takže se očekává, že uložené CO₂ bude následovat podobný trend. Tyto objemy a tento pokrok jsou významné – současné skladovací sazby jsou srovnatelné s emisemi zmírněnými jinými obnovitelnými a dekarbonizačními technologiemi.

Trajektorie CCS a dalších dekarbonizačních úsilí však musí pokračovat rychlým tempem, aby pomohla splnit globální závazky týkající se oteplování – do roku 2050 bude zapotřebí ukládání jedné gigatuny CO₂ ročně nebo více. Zpráva zdůrazňuje, že ačkoliv je pokrok skutečný a výrazný, škálování musí pokračovat akcelerovaně, pokud má lidstvo dosáhnout cílů v boji proti klimatické změně. IEAGHG a další odborníci se těší na sledování globálního pokroku prostřednictvím tohoto registru v budoucnu.