Od AI, co se učí z vlastních chyb, po SMS ze satelitu: Tohle musíš vidět, než to všichni budou řešit

Anthropic právě shodil bombu jménem Claude Opus 4.5 a internet z toho šílí. Není to jen další „trochu lepší chatbot“, ale model, který se prezentuje jako nejlepší na světě v kódování a autonomní práci. Zatímco předchozí verze potřebovaly vodit za ručičku, Opus 4.5 zvládne běžet 30minutové kódovací maratony úplně sám, a co je nejvíc sci-fi – dokáže sám po sobě opravovat chyby, dokud není výsledek perfektní.

Vývojáři si mnou ruce, protože nový Claude se dostal i přímo do Excelu a Chromu, takže už nemusíte složitě kopírovat data sem a tam. Největší skok je ale v tzv. „agentním chování“. Představ si, že mu zadáš složitý úkol, jako je naplánování cesty včetně rezervací a rozpočtu, a on to nejen vymyslí, ale i provede. Testy ukazují, že tam, kde jiné modely selhávají po deseti pokusech, Claude 4.5 to zvládne na čtyři.

Samozřejmě to není zadarmo a nároky na hardware jsou brutální, ale pro firmy, které potřebují spolehlivého digitálního zaměstnance, je to game-changer. Anthropic tímhle krokem jasně vzkazuje konkurenci, že boj o trůn AI ještě zdaleka neskončil. Pokud jsi vývojář nebo analytik, tohle je moment, kdy bys měl zpozornět.​

Zatímco my řešíme rychlost 5G v metru, na Ukrajině se píše historie telekomunikací. Operátor Kyivstar ve spolupráci se SpaceX spustil jako první v Evropě službu Direct-to-Cell. V praxi to znamená, že tvůj běžný telefon (zatím hlavně Androidy, iPhone brzy) se připojí přímo k satelitu Starlink, aniž bys potřeboval tu velkou bílou anténu na střeše.

Pro zemi zmítanou válkou, kde ruské útoky pravidelně likvidují pozemní infrastrukturu a způsobují blackouty, je to naprosto klíčové. Když vypadne proud a spadnou běžné vysílače, lidé zůstanou ve spojení díky vesmíru. Služba začíná s SMS zprávami, ale hlas a data mají následovat příští rok. Je to ukázka toho, jak technologie může reálně zachraňovat životy.

Kyivstar se na tohle připravoval instalací tisíců záložních baterií a generátorů, ale přímé spojení na satelit je ta poslední, nezničitelná pojistka. Je to fascinující pohled do budoucnosti, kde „být bez signálu“ už možná nebude fyzikálně možné, ať jsi kdekoliv.​

Pojem „Vibe Coding“ zní cool – prostě píšeš kód podle pocitu a necháš AI, ať to nějak slepí dohromady. Jenže experti z Kaspersky teď bijí na poplach, že tenhle trend je bezpečnostní noční můra. Vývojáři totiž čím dál častěji slepě věří AI asistentům, kteří sice vygenerují funkční aplikaci, ale často plnou děr, kterým se říká „tiší zabijáci“.

Zpráva zmiňuje konkrétní průšvihy z letoška, třeba zranitelnost CurXecute, která útočníkům dovolila přes oblíbený AI editor Cursor spouštět příkazy přímo na počítači vývojáře. Problém je, že AI často zapomene na ověřování uživatelů nebo nechá v kódu natvrdo napsaná hesla a API klíče. Kód funguje, vypadá hezky, ale pod kapotou je to ementál.

Kaspersky varuje, že pokud „vibe coding“ nezačneme brát s rezervou a nevrátíme se k poctivému code-review, zaděláváme si na malér. Je super, že AI napíše web za hodinu, ale k čemu to je, když vám ho pak první hacker za pět minut shodí?​

Finská univerzita Aalto právě přišla s něčím, co zní jako magie. Místo elektronů začali k počítání používat fotony – tedy světlo. Podařilo se jim vytvořit procesor, který zvládá složité tenzorové operace (to je ta matika, na které běží veškerá AI) rychlostí světla a na jeden jediný průchod.

Dnešní AI žere neuvěřitelné množství elektřiny, protože grafické karty se pořád zahřívají a musí „přepínat“ tranzistory. Finský tým ale data zakódoval přímo do vlastností světla. Jak paprsek letí skrz čip, výpočet se stane sám od sebe, pasivně. Žádné čekání, minimální spotřeba.

Vědci tvrdí, že tohle může vyřešit ten největší problém současnosti – energetickou nenasytnost trénování AI modelů. Zatím je to v laboratoři, ale technologie je prý škálovatelná. Pokud se to dostane do výroby, naše dnešní superpočítače budou vedle těch optických vypadat jako parní stroje.​

A je to tady, fanoušci Applu si můžou začít brát hypotéky. Podle nejnovějších úniků od analytiků z Fubon Research se chystaný ohebný iPhone, který má dorazit v roce 2026, bude prodávat za astronomických 2 400 dolarů. To je v přepočtu (s daní a clem) částka, za kterou si koupíte slušné ojeté auto nebo tři základní iPhony.

Proč ta cena? Apple prý nechce udělat žádný kompromis. Mluví se o 7,8palcovém displeji, který nebude mít ten otravný „vrásčitý“ střed, který známe od konkurence, a o pantu, který přežije všechno. Apple tímhle cenovým skokem míří vysoko nad Samsung Galaxy Z Fold, který stojí „jen“ dva tisíce dolarů.

Je to klasická strategie Applu – přijít na trh později, ale s produktem, který působí jako luxusní šperk. Otázkou je, jestli jsou uživatelé ochotní zaplatit takovou raketu za to, že si můžou přeložit telefon napůl. Ale známe to, až to Tim Cook ukáže, fronty se stejně stát budou.​

Zdroje: