Článek
Proč je v dnešní technokratické době lidský přístup důležitější než kdy dříve a proč fyzické tělo nelze léčit bez ohledu na duši?
Vzduch vonící dezinfekcí, cizí lidé na pokoji a ztráta soukromí. Pro většinu lidí znamená hospitalizace obrovský zásah do životní jistoty. V takové chvíli se zdravotnický personál stává pro pacienta tou nejbližší osobou – někdy i bližší než rodina, která za ním smí jen na krátkou návštěvu. Přesto se právě na tento lidský rozměr v kolotoči povinností často zapomíná.
Tělo a duše: Spojené nádoby
Současné zdravotnictví je silně zaměřeno na fyzično. Sledujeme krevní obraz, tlak a hladinu cukru, ale už méně se soustředíme na to, co pacient vnímá a jak se cítí. Přitom medicína již dávno ví, že bez duševní rovnováhy se tělo uzdravuje mnohem hůře.
Pokud má pacient nemocnou duši, cítí se v nejistotě nebo prožívá strach, jeho organismus je v neustálém napětí. Tento stresový stav se přímo odráží na fyzickém stavu. Jednoduše řečeno: pokud není v pořádku mysl, spolupráce těla při léčbě nebude nikdy na takové úrovni, jakou by si lékaři i sami pacienti přáli.
Maslow v praxi: Bez bezpečí to nepůjde
Už známá Maslowova hierarchie potřeb jasně definuje, že člověk musí mít naplněny základní potřeby, aby mohl postupovat dál. Ve zdravotnictví to znamená jediné – pocit bezpečí.
Když se pacient cítí ohrožen nebo ignorován, jeho schopnost regenerace klesá. Proto by každá léčba měla začínat „od člověka“. I to nejmenší gesto, jako je oční kontakt, vlídné slovo nebo vysvětlení postupu, může být tím rozhodujícím faktorem, který pacienta „přepne“ z režimu strachu do režimu uzdravování.
Individuální přístup jako priorita
Každý z nás je jiný, každý máme jiný práh bolesti a jiné vnímání jistoty. To, co je pro zdravotníka rutina, může být pro pacienta nejděsivější zážitek v životě. Individuální přístup a humanismus by proto neměly být považovány za „nadstandardní službu“, ale za naprostý základ péče.
Nesmíme dopustit, abychom začali léčit a hojit tělo dříve, než zajistíme duševní stabilitu nemocného. Empatie totiž není ztráta času – je to nejlevnější a často nejúčinnější lék, který má moderní zdravotnictví k dispozici.
