Článek
V těchto letech se evropský automobilový sektor ocitá v hluboké krizi, která ohrožuje miliony pracovních míst a celkovou ekonomickou stabilitu kontinentu. Přechod na elektromobilitu, rostoucí konkurence z Číny a stagnující prodej vede k uzavírání továren, propouštění a potenciálnímu řetězovému efektu na dodavatelský řetězec. Zatímco někteří analytici varují před „smrtelným nebezpečím“ pro sektor, jiní vidí východisko v přechodu k válečné ekonomice – zvýšené výrobě zbraní a vojenského vybavení. Ale jaké jsou skutečné možnosti oživení? A co to znamená pro dodávky zbraní a podporu konfliktů, které by mohly udržet evropskou ekonomiku v plusu?
Krize automobilového průmyslu: Od dominance k úpadku
Evropský automotive, dlouho považovaný za pilíř ekonomiky, prožívá v posledních letech dramatický pokles. Podle analýzy Forbes se výrobci jako Volkswagen a Stellantis potýkají se stagnujícími prodeji, rostoucími náklady na přechod k elektromobilům a agresivní konkurencí z Číny. Volkswagen poprvé v historii uzavřel továrnu v Drážďanech a Stellantis hlásí ztráty. Globální výroba aut v EU klesla na 11,5 milionu kusů v roce 2024, což je o 10 % méně než předchozí rok.
Podle studie od Transport & Environment se sektor může vrátit k úrovním z roku 2008. Mohlo by dojít ke ztrátě až 1 milionu pracovních míst v dodavatelském řetězci. Například v Německu, kde automotive představuje symbol hospodářského modelu, již došlo k uzavírání továren a poklesu exportů.
Vysoká nezaměstnanost: Miliony ohrožených míst
Krize se rychle promítá do pracovního trhu. Podle Financial Times bylo v posledních dvou letech oznámeno více než 100 000 propouštění v dodavatelském řetězci evropských automobilových dílů. V Německu klesla zaměstnanost v sektoru na nejnižší úroveň od roku 2011, s poklesem o 6,3 % oproti předchozímu roku – celkem 48 700 ztracených míst. Analytici z Automotive World odhadují, že v Německu by mohlo dojít ke ztrátě až 190 000 míst do roku 2035, přičemž čtvrtina již zmizela.
Eurofound hlásí, že zatímco celková zaměstnanost v automotive (včetně prodeje a servisu) vzrostlo o 12 % mezi 2011 a 2023, výrobní a dodavatelská část ztratila více než 7 % míst mezi lety 2019 a 2023. Nejvíce postižené jsou země jako Francie, Německo a Itálie, kde se výroba přesouvá do levnějších regionů mimo EU. Podle průzkumu IW očekává většina německých obchodních asociací další propouštění v roce 2026, zejména v automotive, papírenském a textilním průmyslu.
Možnosti oživení: Je válečná ekonomika řešením?
Evropská komise navrhla akční plán pro budoucnost automotive, včetně dialogu o přechodu k EV a udržení konkurenceschopnosti. Avšak mnozí vidí východisko v přechodu k „válečné ekonomice“ – zvýšené výrobě zbraní a vojenského vybavení. Podle Yahoo Finance by zvýšené obranné výdaje mohly stimulovat růst, zejména v Německu, kde se plánuje zvýšit na 3,5 % HDP do roku 2029. To by znamenalo více než 100 miliard EUR ročně na vybavení.
Reuters uvádí, že obranné výdaje EU vzrostly na 343 miliard EUR v roce 2024 a očekávají se 381 miliard v 2025, s investicemi do 130 miliard EUR. Německo plánuje 650 miliard EUR na obranu v příštích pěti letech, což by mohlo nahradit automotive jako motor růstu. Podle The Economist roste výroba munice a zbraní v městech jako Bourges ve Francii nebo Unterlüss v Německu, což by mohlo zpomalit deindustrializaci. Analytici z SCMP naznačují, že USA, EU a Japonsko zvyšují obranné výdaje i pro ekonomický stimul, reverz deindustrializace a technologické inovace.
Komu dodávat zbraně a jakou válku podporovat?
Evropské exporty zbraní dosáhly 60 miliard EUR v roce 2024, s nárůstem o 2,1 %. Podle SIPRI jdou exporty především do Evropy samotné (včetně Ukrajiny), Asie (Indie) a Blízkého východu (Katar, Saúdská Arábie). Francie a Německo jsou klíčoví exportéři, s Francií na 9,6 % globálního podílu. Podpora Ukrajině zůstává hlavním kanálem – EU poskytla přes 60 miliard EUR v kumulativní vojenské pomoci.
Hypoteticky by Evropa mohla podporovat konflikty, kde je poptávka po zbraních vysoká, aby udržela ekonomiku. Historicky války jako WWII stimulovaly výrobu, ale dnes je to spekulativní. Země jako Polsko diverzifikují dodávky z EU, USA a Koreje pro rychlost dodávek. Německo se zaměřuje na evropskou produkci, s pouze 8 % dodávek z USA. Podpora Ukrajiny nebo potenciální konflikty v Asii/Blízkém východě by mohly být klíčové, ale bez těchto konfliktů by ekonomika stagnovala. Jak naznačují analytici, bez války by Rusko čelilo podobnému problému.
Bez změny to nepůjde
Bez radikálního přechodu, ať už k zelené ekonomice nebo válečné produkci, se Evropa nedostane z krize. Válečná ekonomika nabízí krátkodobý stimul, ale nese rizika etická, geopolitická a dlouhodobá. Otázkou zůstává, zda Evropa najde rovnováhu mezi konkurenceschopností a udržitelností, nebo se ocitne v pasti závislosti na konfliktech.
Zdroje:
https://www.acea.auto/publication/the-automobile-industry-pocket-guide-2025-2026/
https://www.transportenvironment.org/articles/eu-car-production-can-return-to-post-crisis-peak-study
https://www.reuters.com/markets/europe/europes-unloved-auto-sector-may-surprise-investors-2026-2026-01-12
https://americangerman.institute/2025/01/when-the-auto-industry-sneezes-germany-catches-a-cold/
https://www.ft.com/content/6d96578e-4d24-4ea5-9f81-55a42de036c8
