Článek
Když dnes sledujete průvody v západních metropolích, naskakuje vám husí kůže z té neuvěřitelné míry pokrytectví a politické schizofrenie. V jednom davu kráčejí studenti s duhovými vlajkami, hned vedle nich vlají ty palestinské a transparenty volající po otevřených hranicích a neomezené imigraci z muslimského světa.
Tohle bizardní spojenectví je symbolem největšího intelektuálního úpadku moderní západní společnosti. Jak je proboha možné, že lidé, kteří hlasitě obhajují práva sexuálních menšin, svobodu pro ženy a sekulární hodnoty, zároveň nadšeně tleskají ideologiím a kulturám, které by je v jejich přirozeném prostředí bez váhání zmasakrovaly, pověsily na jeřáb nebo ukamenovaly?
Jsou dnešní mladí lidé opravdu tak slepí, nebo jen trpí nebezpečnou historickou amnézií?
Palácová iluze a svoboda, kterou berou jako samozřejmost
Problém této radikální mládeže spočívá v tom, že vyrostli v bezpečném, bohatém a svobodném prostředí západní demokracie. Nikdy nezažili skutečnou tyranii, nepoznali náboženský fanatismus a netuší, jak vypadá společnost řízená středověkým právem šaría.
Proto si mohou dovolit ten luxus žít v bublině plné naivních iluzí. V jejich zvrácené optice jsou všichni, kdo se staví proti západnímu establishmentu, automaticky „potlačovanými oběťmi“, které je nutné bezmezně obdivovat.
- Že Hamás veřejně vraždí homosexuály a považuje je za odpad společnosti? To raději přejdou mlčením.
- Že v zemích původu mnoha imigrantů znamená otevřená podpora LGBT práv rozsudek smrti? To se přece nehodí do jejich ideologického krámu.
Tato slepota je tak hluboká, že aktivisté v ulicích vesele skandují hesla na podporu režimů a teroristických skupin, které by je za jejich životní styl, svobodu projevu a oblečení poslaly rovnou na popraviště.
Informace na dosah ruky, ale hlavy prázdné
Žijeme v éře neomezených informací. Stačí pár kliknutí na mobilním telefonu a během vteřiny máte přístup k dokumentům, statistikám, videím a přímým svědectvím o tom, jak vypadá realita v Gaze, v Íránu nebo v radikalizovaných čtvrtích západoevropských velkoměst.
O to víc zaráží, že v době, kdy si každý může ověřit jakoukoliv pravdu, vítězí v hlavách mladých lidí ideologická zaslepenost nad zdravým rozumem. Nejde o nedostatek informací. Jde o hlubokou, dobrovolnou hloupost a lenost myslet.
Mladá generace vyměnila kritické myšlení za tiktokové dogmata a emočně vydírací zkratky. Kdo nekřičí s davem, je označen za nepřítele. A tak raději papouškují nesmysly o „boji za svobodu“ po boku lidí, kteří svobodu nenávidí nejvíc na světě.
Kdo se směje naposledy?
Toto nepřirozené spojenectví islámského radikalismu a západního ultra-progresivismu má jediného skutečného jmenovatele: nenávist k tradičnímu, fungujícímu západnímu světu. Progresivisté si naivně myslí, že tímto bojem zničí „kapitalistický systém“, a imigranti s radikálními názory zase využívají této slabosti k postupnému ovládnutí veřejného prostoru.
Až se ale karta obrátí a tato rozmazlená mládež zjistí, že si do vlastního domu pustila sílu, která s jejich právy a svobodami rozhodně vyjednávat nebude, bude už pozdě plakat nad rozlitým mlékem.
Prestaňme proto těmto užitečným idiotům tleskat. Kdo podporuje ty, kteří by ho zabili, ten si nezaslouží obdiv. Zaslouží si jen tvrdé probuzení do reality.
