Článek
Člověk občas v zápalu romantiky propadne naivní představě, že moderní technologie vylepší úplně všechno. Všude na internetu to vypadá tak jednoduše, stačí opřít telefon o noční stolek, hodit po sobě pár svůdných pohledů a výsledkem má být umělecké, dechberoucí dílo plné vášně. S přítelem jsme si řekli, že přesně tohle potřebujeme k oživení našeho vztahu. Malé tajemství, které bude patřit jen nám dvěma.
Příprava proběhla na jedničku. Ztlumili jsme světla, svíčky hořely a my byli plní očekávání. Telefon jsme opřeli o hromadu knížek a vrhli se do víru vášně. V tu chvíli si připadáte jako v romantickém filmu. Všechno voní a vy máte pocit, že tohle bude naprostá pecka.
Skutečná sprcha ale přišla ve chvíli, kdy jsme akci ukončili, došli k telefonu a s napětím zmáčkli tlačítko přehrát.
V tu chvíli mě zaplavilo obrovské zklamání. Místo smyslného videoklipu na nás z displeje koukala nefalšovaná noční můra. Zjistili jsme, že absolutně neumíme pracovat s kamerou. Úhel záběru byl zvolený tak nešťastně, že i to, co mělo vypadat krásně, vypadalo v objektivu úplně zle. Každý pohyb působil neohrabaně, osvětlení vytvořilo stíny přesně tam, kde neměly být, a namísto erotického napětí to celé připomínalo komickou grotesku.
V místnosti zavládlo hrobové ticho. Moje ego utržilo obrovskou ránu a představa, že tohle má být naše sexy vzpomínka, mě doslova bolela. Než bychom riskovali, že se na to podíváme ještě někdy v budoucnu, bleskovou rychlostí jsme stiskli tlačítko smazat.
Zážitek to byl sice k nezaplacení, ale odnesla jsem si z něj jedno velké ponaučení. Některé věci je mnohem lepší prožívat naplno naživo, než se je snažit křečovitě zaznamenat. U nás doma má od té doby telefon během intimních chvilek utrum.
