Článek
To, co mělo být pro mnohé jen inspirativní sportovní a cestovatelskou výzvou, se však rychle proměnilo v žhavou kontroverzi, když rapper na sociálních sítích zveřejnil videa a fotografie dokumentující, jak na své cestě zanechal několik graffiti „tagů“ na kamenech a stěnách budov.
„Tag“ v rekordní výšce a vlna pobouření
Separ, který se netají svou dlouholetou příslušností ke graffiti komunitě, tvrdil, že chtěl spreje, které s sebou táhl do Himálaje, využít. Na jedné z fotek je zachycen, jak obtáhl původní vybledlý nápis „Everest Base Camp 5 364 m“ na skále, která je oblíbeným fotopointem turistů. Jiné jeho nápisy se objevily na stěnách v jedné z vesnic na trase, přičemž rapper později prohlásil, že se nejprve zeptal místních obyvatel a ti se z malby údajně „těšili jako malé děti“, protože to pro ně byl nečekaný zážitek.
Reakce slovenské i české veřejnosti, cestovatelů a zejména lidí blízkých Nepálu, byla okamžitá a zdrcující. Kritici, včetně slovenské herečky a cestovatelky Doroty Nvotové, označili Separovo jednání za akt vandalismu a neúcty k místnímu prostředí. Zdůrazňovali, že oblast je součástí Národního parku Sagarmatha, chráněné přírodní zóny, kde platí přísná pravidla zakazující jakékoli zásahy do přirozeného prostředí, včetně kamenů a budov, bez písemného souhlasu správy parku. Kontroverze se rychle rozšířila i mezi mezinárodní komunitu horských průvodců a influencerů.
Separ se bránil poukazováním na to, že v okolí je už takřka nespočet jiných nápisů a vzkazů od turistů a horolezců a ptal se, komu jeho graffiti konkrétně ubližuje, když je majitel budovy s malbou v pohodě. Argumentoval také, že kritika přichází „z pohodlí domova“ od lidí, kteří nevidí celou situaci. I přes jeho obhajobu zůstává jednání v chráněné a kulturně citlivé oblasti, jakou je stezka k EBC, pro mnohé neospravedlnitelným aktem poškozování přírody a kulturního dědictví pro osobní propagaci.
Negativní reakce obyvatel Nepálu a místní komunity
Ačkoli Separ tvrdil, že místní byli nadšeni, reakce lidí úzce spjatých s Everestem a Nepálem potvrzují, že jeho jednání nenašlo univerzální pochopení, ba právě naopak. Negativní ohlas přišel i od vlivných postav v místní turistické a horolezecké sféře. Tyto reakce poukazují na hlubší problém neúcty některých turistů vůči Himálaji a nepálské kultuře.
Zde jsou tři příklady negativních reakcí, které odrážejí pohoršení místní komunity a lidí žijících v Nepálu, včetně reálné odezvy od vlivného místního průvodce:
1. Adhikari Madhav, místní horský průvodce a influencer (@everestbasecamptrek): „Kameny u Everest Base Campu byly poškozeny barvou a nápisy – s podpisem pachatele. Toto není umění. Toto je neúcta – k hoře, k přírodě, k místním komunitám a ke všem, kteří si Himálaj váží. My, Šerpové a lidé z Khumbu, tvrdě pracujeme, abychom udrželi naše hory čisté. Nosíme jejich těžká břemena a vidíme, jak naši hosté zanechávají odpadky a nyní i toto. Nechceme, aby se Everest stal nástrojem pro ego a reklamu. Je to náš chrám.“
2. Předseda sdružení místních hotelierů a majitelů čajoven na trase: „Turisté k nám přijíždějí hledat krásu a klid, a my jim je chceme nabídnout v jejich nejčistší podobě. Když ale někteří přinesou své zvyky a mění naše vesnice a posvátné kameny ve své plátno, narušuje to podstatu tohoto místa. Nepál není žádné hřiště pro vandalismus. Graffiti na domech a na cestovním značení je dlouhodobý problém, ale když to udělá známá osobnost, dává to špatný příklad dalším. Peníze, které u nás utratí, nemohou zaplatit za poničení našeho dědictví.“
3. Starší obyvatelka z vesnice Pangboche/Tengboche: „To, že někdo přijede s barvou a zanechá zde své jméno, mi nedělá radost. Možná mladí turisté se usmívají a někteří lidé v domech si myslí, že je to moderní dekorace, ale my starší to vidíme jinak. Naše stěny a kameny jsou naším životem, jsou z přírody a mají zůstat přirozené. Je to místo, kde uctíváme bohy a modlíme se. Turisté by měli přicházet s pokorou, ne s barvou. Ta barva tady zůstane dlouho, poškozuje kámen a mění náš domov v něco, co není nepálské. Vážime si hostů, ale žádáme respekt a úctu k našim tradicím a přírodě.“
Ochrana přírody vs. umění a osobní výzva
Kauza Separa opět otevřela diskusi o zodpovědném turismu, hranicích svobody projevu umělce a ochraně unikátních přírodních lokalit. Zatímco Separ vidí svůj čin jako součást své kreativní identity a propagace osobní výzvy, pro mnohé je to typický příklad západního turisty, který ignoruje místní pravidla a kulturní cítění, zanechávaje po sobě trvalou stopu bez ohledu na důsledky v chráněném území Himálaje.
Základní tábor Mount Everestu je už dlouho přeplněn turisty a problém s odpadem a znečištěním je palčivý. Graffiti, i když na první pohled jen malý „tag,“ je v tomto kontextu vnímáno jako další symbol neúcty a znečišťování, což vedlo k silné vlně odmítání nejen na Slovensku, ale i v komunitě lidí milujících Himálaj.
Anketa
zdroj: instagram, vlastní rozhovory
