Kolik jsme ještě ochotni zaplatit za polední menu?

Pokud se vrátíme do roku 2018, vzpomínáme na éru, kdy byla psychologická hranice za polední menu nastavena na 100 Kč. V mnoha městech, a to i v Praze mimo úplné centrum, jste se dokázali naobědvat (často i s polévkou) za částku mezi 95 a 115 Kč. Tehdejší průměrná cena se v České republice pohybovala okolo 118 Kč. Restaurace tehdy těžily z relativně levných energií a stabilních cen surovin, což jim umožňovalo držet marže i při nižších cenách pro koncového zákazníka.

Od té doby však gastronomie prošla „dokonalou bouří“. Kombinace pandemie, extrémního nárůstu cen energií a rekordní inflace v letech 2022 a 2023 vyhnala ceny do výšin, které by nám před šesti lety připadaly absurdní. V roce 2021 se průměr zvedl na 145 Kč, v roce 2024 už jsme se dívali na 195 Kč a dnes, v roce 2026, se průměrná cena poledního menu v krajských městech pohybuje v rozmezí 215 až 235 Kč. V centru Prahy nebo Brna není výjimkou, že za hlavní chod bez nápoje zaplatíte i 280 Kč. Nárůst ceny od roku 2018 tak činí téměř 100 %.

Vzhledem k rostoucím nákladům se stále více lidí uchyluje k alternativám. Ty se dělí na dvě hlavní kategorie: domácí příprava a nákup hotových jídel v supermarketech.

Vaření doma je stále nejlevnější variantou, ale vyžaduje největší investici, váš čas. Pokud si uvaříte například těstoviny s kuřecím masem a zeleninou, poctivé rizoto nebo čočku na kyselo, suroviny na jednu porci vás dnes vyjdou na 50 až 80 Kč.

Při srovnání s průměrným obědem v restauraci za 220 Kč ušetříte na jednom jídle přibližně 150 Kč. Při dvaceti pracovních dnech v měsíci to činí úsporu kolem 3 000 Kč měsíčně. Za rok se taková částka vyšplhá na 36 000 Kč, což už je cena za velmi slušnou rodinnou dovolenou.

Tento segment zažívá v posledních letech obrovský rozmach. Chlazená hotová jídla, jako je thajské kari, svíčková nebo různé těstovinové saláty, stojí v supermarketech obvykle mezi 90 a 130 Kč. Kvalita se díky moderním technologiím balení výrazně zlepšila, přesto jde stále o kompromis. Často obsahují vyšší množství soli nebo konzervantů než jídlo čerstvě uvařené. I tak ale oproti restauraci ušetříte zhruba 100 Kč na jednom obědě, což měsíčně dělá úsporu kolem 2 000 Kč.

Průzkumy trhu ukazují, že ochota platit má své jasné limity. Zatímco dříve byla „nepřekročitelná“ hranice 150 Kč, dnes je pro většinu Čechů kritickým bodem 200 Kč. Jakmile cena tuto cifru přesáhne, zákazníci začínají své chování měnit. Do restaurace už nechodí každý den, ale berou to spíše jako odměnu nebo formu sociálního kontaktu s kolegy jednou či dvakrát týdně.

Restauratéři potvrzují, že lidé začali šetřit především na doplňcích. Výrazně klesl prodej rozlévaných limonád a polévek, které dříve byly automatickou součástí menu. Dnes si lidé často objednají pouze hlavní chod a v kanceláři se pak dopijí vodou z kohoutku nebo si udělají kávu z vlastních zásob.

Finanční matematika mluví neúprosně ve prospěch krabiček. Nicméně návštěva restaurace není jen o prostém příjmu kalorií. Zahrnuje v sobě několik benefitů, které se penězi vyjadřují složitěji:

Ceny obědů v restauracích už pravděpodobně neklesnou, protože náklady na personál a energie zůstávají vysoké. Pokud je pro vás denní výdaj přes 200 Kč neudržitelný, nejlepším modelem se jeví hybridní přístup. Tři dny v týdnu si brát vlastní jídlo a dva dny vyrazit s týmem „mezi lidi“. Tímto způsobem udržíte svůj rozpočet na uzdě, aniž byste se úplně izolovali od sociálního života.

Zdroje:

https://www.edenred.cz/tiskove-zpravy/edenred-restaurant-index-prudky-narust-cen

https://www.edenred.cz/tiskove-zpravy/pruzkum-restaurace-nejvic-trapi-vysoke-naklady-a-nedostatek-personalu-pokles-obedove-navstevnosti-hlasi-tretina-restauraci