Článek
Pracuji jako osobní asistentka generálního ředitele. Vždycky jsem si potrpěla na úroveň, reprezentativní vystupování a zdravou ambicióznost. V duchu jsem měla jasno v tom, že mé srdce i budoucnost patří někomu z nejvyššího managementu. Muži v oblecích s přirozenou autoritou a dobrou pozicí pro mě byli jediný akceptovatelný cíl.
Jenže pak přišel podzimní teambuilding. Spousta alkoholu, uvolněná atmosféra a neopatrnost vymazaly všechny mé zásady. Skončila jsem v pokoji s Markem, obyčejným dělníkem z výroby. V tu chvíli to vypadalo jako nezávazný výstřelek pod vlivem alkoholu, který zůstane navždy uzamčený mezi čtyřmi stěnami hotelového pokoje.
Zrada a rychlé vystřízlivění
Druhý den ráno jsem se probudila s pocitem obrovského studu. Doufala jsem, že Marek bude mít dostatek taktu a dospělosti na to, aby celou věc přešel mlčením. Hluboce jsem se mýlila. Marek si z naší společné noci udělal osobní trofej a do týdne o tom věděla doslova celá firma, od skladníků až po finančního ředitele.
Zkoušela jsem to ignorovat, ale lavina drbů už se nedala zastavit. Můj do detailu budovaný obraz profesní odtažitosti a dámy na úrovni se během jediného týdne rozsypal. Všichni o tom mluvili, šeptali si za mými zády v kuchyňce a posílali si výsměšné pohledy.
Konec nadějí na partnera z vedení
Největší rána však přišla z míst, kde to bolí nejvíce. Lidé z vyšších pozic, mezi kterými jsem si vždycky hledala potenciálního partnera, mě ze dne na den přestali brát vážně. V jejich očích jsem okamžitě klesla. Pro manažery a šéfy oddělení jsem přestala být atraktivní ženou na jejich úrovni a stala jsem se jen tou, co se na večírku zahodí s prvním chlapem od pásu.
Ta změna chování byla mrazivě rychlá. Muži, kteří se mnou dříve flirtovali a zvali mě na kávu, teď udržují chladný profesionální odstup nebo mě rovnou přehlížejí. Ztratila jsem respekt i šanci, že bych v tomto prostředí kdy našla někoho k sobě.
Ponaučení za nejvyšší cenu
Dnes se do práce nutím s těžkým srdcem. Marek chodí po dvoře s úsměvem vítěze a já denně čelím následkům jedné opilecké chyby. Zjistila jsem, jak extrémně povrchní a kruté dokáže být firemní prostředí, kde vás jedna jediná slabá chvilka připraví o všechno, na čem jste si roky zakládali.
Uvažuji o výpovědi, protože má pověst v této firmě je nenávratně pryč. Jediná noc s člověkem, který pro mě nic neznamenal, mi vzala všechno, co jsem si budovala.
