Článek
Vybavíte si ještě dobu, kdy jste šli do superkmarketu, vzali z regálu máslo, chleba, šunku a balení sýra, zaplatili u pokladny a odešli, aniž byste museli studovat drobné písmo na cenovkách, vytahovat chytrý telefon nebo porovnávat cenu za kilogram? Dobu, kdy byl nákup potravin nudnou, ale přímočarou záležitostí, která zabrala dvacet minut a nezpůsobovala vám lehkou úzkost?
Pokud ano, vzpomínáte na svět, který se za poslední roky v tichosti rozpadl. Obyčejné doplňování lednice se v Česku proměnilo v komplexní, vyčerpávající a strategickou hru. V logistickou operaci, kde každé nepozorné sáhnutí po zboží bez žluté cedulky znamená, že jste se zrovna nechali napálit a zaplatili o padesát procent více, než je nutné.
Dvojí ceny a diktát žluté barvy
Český maloobchodní trh dosáhl unikátního stavu: základní neměnné ceny v podstatě přestaly plnit svou funkci. Staly se jen umělým, nadsazeným strašákem, který má zákazníka donutit k pocitu, že koupit zboží ve „slevě“ je jediná rozumná volba.
Když se podíváte na regál s kávou, olivovým olejem nebo pracími prášky, základní cena působí jako špatný vtip. Šest set korun za balení zrnkové kávy? Padesát za sto gramů másla? Dvě stě korun za láhev průměrného oleje? Nikdo tyto částky nechce platit a provozovatelé řetězců to dobře vědí. Základní cenovka tu nestojí proto, aby vyjadřovala hodnotu zboží. Je tu proto, aby vedlejší žlutá cedulka s nápisem „AKCE -45 %“ vypadala jako dar z nebes.
Obchody nás tak naučily jednoduchému reflexu: bílá cedulka znamená stopka, žlutá znamená povoleno. Výsledkem je, že v Česku se v akcích prodá drtivá většina veškerého rychloobrátkového zboží. Jsme národem lovců slev, ale ne proto, že by nás to bavilo. Byli jsme k tomu doháněni systémem, který z normálního nakupování udělal past na nepozorné.
Aplikace pro všechno: Prodej soukromí za desetikorunovou slevu
Ještě před několika lety stačilo sledovat papírový leták ve schránce. Dnes se ale pravidla hry dále zpřísnila. Běžná slevová cenovka už často nestačí. Chcete-li dosáhnout na skutečně snesitelnou cenu, musíte se podvolit digitálnímu diktátu.
Mít v telefonu aplikaci prvního řetězce, druhého řetězce, třetího řetězce. Před příchodem k regálu aktivovat kupón, u pokladny skenovat QR kód, sbírat virtuální body a dávat souhlas se zpracováním osobních údajů. Supermarkety z nás udělaly datové zprávy. Výměnou za to, že jim odevzdáme informace o tom, co, kdy a kde jíme, nám milostivě sleví patnáct korun na balení sýra.
Pokud aplikaci nemáte, odmítáte ji používat, nebo vám v suterénním prostoru obchodu prostě nevypadne mobilní signál, jste potrestáni. Zaplatíte „plnou“ neboli nadsazenou cenu. Trest za neochotu hrát korporátní hru dopadá nejtvrději na ty nejzranitelnější – seniory, kteří technologiím nerozumějí nebo je nemají, a lidi, kteří prostě jen chtějí po těžkém dni v práci nakoupit bez toho, aby u pokladny lovili v telefonu zablokované heslo.
