Článek
Když se v zahraničí řekne Česká republika, v mnoha hlavách se bohužel stále ještě vybaví starý, nepříjemný stereotyp: země s pověstí ráje pornoprůmyslu, levných natáčení a neregulovaného kyberprostoru plného tělesných schránek na jedno použití. Dlouho jsem to přehlížela s tím, že jde o bezvýznamné dědictví devadesátých let. Jenže s tím, jak se dnešní online svět radikalizuje a přístup k explicitnímu obsahu mají děti dřív než občanku, mě tahle nálepka pálí víc a víc. Co kdybychom v Česku porno zakázali? Možná to zní jako puritánská utopie, ale jako mladá žena se přiznávám, že bych takovému kroku tleskala.
Pojďme si nalít čistého vína. Současný pornoprůmysl dávno není o svobodě projevu ani o zdravé sexualitě. Je to algoritmy poháněný moloch, který normalizuje dominanci, ponižování a naprostou ztrátu lidské důstojnosti. Když mladí chlapci vyrůstají na videích, kde je žena využívaná jako objekt bez hranic, zanechává to stopy. Promítá se to do jejich reálných očekávání, do vztahů, do toho, jak s námi mluví v tramvajích, v práci i na ulici. Změna přístupu k ženám nezačíná u politických hesel, ale u toho, na co se denně díváme a co v sobě živíme. Zákaz nebo radikální regulace porna by mohly být prvním hlubokým nádechem pro zdravější mezilidskou kulturu, kde se intimita zase vrátí k úctě a vzájemnosti.
A co teprve pohled na naši zemi v zahraničí? Česko má neuvěřitelnou kulturu, literaturu, vědu, historii a nádhernou přírodu. Přesto si nás svět v mnoha ohledech spojuje s nechutným byznysem, který parazituje na lidské zranitelnosti. Kdybychom se stali zemí, která se postavila na odpor tomuto digitálnímu marastu a řekla: „Dost, tohle u nás nechceme,“ vyslali bychom tím obrovský morální signál. Ukázali bychom, že nám záleží na duševním zdraví naší společnosti víc než na rychlém zisku z internetových předplatných.
Neříkám, že zákaz mávnutím proutku vyřeší veškerou agresi nebo skryté komplexy. Určitě by to vyvolalo bouřlivé debaty o svobodě a cenzuře. Ale v zemi, kde se denně potýkáme s dopadem toxického chování, by to byl silný zářez. Možná bychom konečně přestali být „pornografickým dvorkem Evropy“ a začali zemí, kde má lidské tělo a vzájemný respekt svou skutečnou hodnotu. A já bych byla hrdá, že u toho můžu být.
