Článek
Milí čtenáři,
dlouho jsem se k celé situaci kolem rekonstrukce obecního úřadu a dětské skupiny nevyjadřoval. Ne proto, že bych neměl co říct. Právě naopak. Ale chtěl jsem nejdřív dokončit práci a až potom začít vysvětlovat.
Dnes, v roce 2026, je budova dokončená a zkolaudovananá. Máme provozovatele dětské skupiny a v úterý otvíráme. Proto je čas říct celý příběh tak, jak se odehrál.
Kde celý problém vznikl:
Problém nevznikl tím, že by obec projekt špatně připravila, že bychom něco zanedbali nebo že bychom neuměli stavbu řídit.
Začal už v roce 2024, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí změnilo podmínky uznatelných nákladů. Kvůli tomuto rozhodnutí bylo nutné celý systém podpory dětských skupin upravit a čekat na novou dotační výzvu.
Ta byla nakonec vypsána až v prosinci 2024.
Podle informací, které jsme tehdy měli, jsme měli rozhodnutí o přidělení dotace obdržet nejpozději v březnu 2025. Rozhodnutí ale přišlo až v červnu 2025.
Tři měsíce mohou někomu připadat jako maličkost. U stavební zakázky a dotačního projektu ale znamenají zásadní problém.
Kvůli dlouhému čekání odešel původní vítěz veřejné zakázky. Za normálních okolností bychom udělali nové výběrové řízení. Jenže na nové výběrové řízení už kvůli nastaveným termínům dotace nebyl čas.
Původní termín dokončení projektu byl únor 2026. Následně byl posunut na duben 2026 a nakonec na červen 2026.
Staveniště jsme předávali 1. července 2025. Jenže podle podmínek dotace už nebylo možné stavbu rozdělit do více než dvou etap. První etapa přitom končila už v září 2025.
Za tu dobu jsme mohli reálně zvládnout pouze bourací práce.
To nebyla výmluva. To byla skutečnost.
Co následovalo:
Od té chvíle jsme museli řešit situaci, kterou jsme sami nezpůsobili, ale odpovědnost za její zvládnutí zůstala na nás.
Díky Královéhradeckému kraji jsme získali návratnou finanční výpomoc na předfinancování projektu. Tyto peníze samozřejmě kraji vrátíme.
A tady chci říct jednu věc naprosto otevřeně.
Pomohl nám také ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a jeho tým. Ano, pomohl nám ministr z jiné politické strany. Nebudu to tajit ani překrucovat. Když nám někdo pomůže, je správné to veřejně přiznat a poděkovat mu.
I proto jsem pana ministra pozval na slavnostní otevření budovy.
Stejně tak děkuji Královéhradeckému kraji, bez jehož pomoci by se projekt dokončoval mnohem složitěji.
Ve stejné situaci jako Tetín byly desítky dalších obcí. Na problémy způsobené změnou podmínek jsem bývalého ministra upozorňoval opakovaně. Místo skutečného řešení jsme ale poslouchali, že problém je na straně obcí.
Nebyl.
Obce jen nesly následky rozhodnutí, které udělal někdo jiný.
Jaká je situace dnes:
Dnes je rok 2026 a budova je dokončená.
Je zkolaudovaná.
Máme provozovatele dětské skupiny.
Žádný majetek obce není zastavený a nikdy zastavený nebyl.
Ani na jedinou chvíli nebyl ohrožen chod obce, kulturní akce, běžné služby nebo další činnost Tetína.
Obec nebyla před bankrotem.
Obec ani nemůže zbankrotovat způsobem, jakým to bylo veřejnosti prezentováno. Takový právní postup pro obce neexistuje. Především jsme ale v takové situaci nikdy nebyli.
Kdyby kraj návratnou finanční výpomoc neposkytl, stavbu bychom zastavili, uhradili dosavadní práce a dokončili ji později, pravděpodobně s menším vybavením.
Nebylo by to příjemné. Ale Tetín by dál normálně fungoval.
Kromě dotace MPSV jsme na projekt získali také prostředky z Ministerstva pro místní rozvoj za ocenění v soutěži Vesnice roku a dotaci Královéhradeckého kraje.
Zbývající částku chceme umořit v průběhu roku 2027. Potom po tomto projektu nezůstane žádný dluh.
Co pro to udělalo zastupitelstvo:
Zastupitelé obce se vzdali svých odměn a nepobírají nic.
Já jako starosta mám kvůli tomu, že jsem zároveň poslanec a krajský zastupitel, dvakrát krácenou minimální odměnu, kterou může neuvolněný starosta pobírat.
Je to přibližně 2 800 Kč hrubého měsíčně.
Tuhle práci jsem nikdy nedělal pro peníze. A práci neuvolněného starosty malé obce ani pro peníze dělat nemůžete.
Na všechny problémy jste často sám.
Nemáte za sebou odbor investic, právní oddělení, projektové oddělení, dotační specialisty, tiskový odbor ani desítky úředníků.
Děláte projekty, dotace, veřejné zakázky, kontroly a rozpočty. Musíte se orientovat ve stavebním zákoně, vodním hospodářství, ekonomice, účetnictví, životním prostředí i dalších předpisech. A k tomu neustále vyplňujete další a další formuláře a tabulky, které po vás někdo požaduje.
Proto mě skutečně urazily řeči některých chytrých starostů velkých měst, kteří si práci v malé obci neumějí ani představit.
Tam často jednotlivá oddělení připraví podklady, rozhodnutí a návrhy usnesení. Zastupitelstvo je schválí a tím jejich část práce končí.
U nás tím práce teprve začíná.
Po přijetí usnesení musíme všechno sami připravit, vyjednat, vysoutěžit, zkontrolovat, zaplatit, vykázat a obhájit.
Neříkám to proto, abych si stěžoval.
Říkám to proto, že by někteří lidé měli mít více pokory, než začnou rozdávat chytré rady a soudy.
Proč jsme budovu museli řešit:
Původní obecní úřad byl prakticky ve stavu ruiny.
Budova neměla odpovídající základy. Jedna její strana se vykláněla a svým pohybem tahala také panely, které byly součástí sousedního rodinného domu.
Nešlo jen o to, že budova byla stará nebo nevzhledná.
Šlo o její statiku.
Museli jsme jednat.
Mohli jsme problém dál odkládat, předat ho někomu jinému a tvářit se, že se nic neděje. To by ale nebyla odpovědnost. To by byla zbabělost.
Dnes má Tetín jednu z nejmodernějších veřejných budov v okolí.
Je v ní moderní knihovna, pracovna obecního úřadu, multifunkční komunitní prostor a dvě patra dětské skupiny.
Budova je energeticky téměř soběstačná a bude obci sloužit desítky let.
Nechci, aby to byla budova, která se ráno odemkne a odpoledne zase zamkne.
Chci, aby skutečně žila.
Rád bych zde viděl dílničky, keramiku, divadélko pro děti, setkávání seniorů, přednášky nebo různé služby. Třeba kadeřnici, pedikérku nebo někoho dalšího, kdo bude chtít nabídnout své služby lidem z Tetína a okolí.
Děti zde budou mít jedny z nejmodernějších prostor v širokém okolí.:
A nebudou to jen děti z Tetína.
Dětská skupina bude sloužit i rodinám z dalších obcí našeho regionu.
Převzít odpovědnost
Právě v tom podle mě spočívá odpovědnost obce.
Nestačí se jen vozit po větších městech a obcích, využívat jejich školy, školky, služby a infrastrukturu a přitom plánovat další růst vlastní obce s tím, že všechno potřebné za vás zajistí někdo jiný.
Nestačí jen vybírat peníze za nové obyvatele a odpovědnost za služby nechat na okolí.
My jsme součástí regionu.
A chceme nést také svůj díl povinností.
Můžeme být malá obec, ale nemusíme přemýšlet malým způsobem.
Co se kolem projektu strhlo:
To, co se následně strhlo po zprávách o údajném bankrotu obce, byl nechutný hnus.
Nepřál bych ho nikomu.
Objevovaly se informace o bankrotu, zastaveném majetku, ohrožení obce a dalších věcech, které nebyly pravdivé.
Jsem zastáncem svobody médií. Bez svobodných médií nemůže fungovat demokracie.
Svoboda ale neznamená možnost napsat cokoliv bez ověření.
Kromě DVTV a regionální ČT mi před zveřejněním prakticky žádný novinář nezavolal, aby se na situaci zeptal nebo si ověřil základní fakta.
Některé zveřejněné informace proto budu ještě řešit právní cestou.
Ne proto, že bych chtěl umlčovat kritiku.
Ale proto, že mezi kritikou a zveřejňováním nepravdivých informací je zásadní rozdíl.
Proč jsem dlouho mlčel:
Musím říct, že mě velice mrzí, co o nás někteří lidé vykládali.
Schválně jsem se ale stáhl a nechal je mluvit.
Chtěl jsem vidět, jak budou postupně konzumovat skutečnost, že dění v obci se nezastavilo.
Kulturní akce pokračovaly.
Další stavby a projekty pokračovaly.
Obec normálně fungovala.
A budova byla v roce 2026 dokončena a zkolaudována.
Chtěl jsem, aby místo mých slov mluvily výsledky.
Dnes už můžu říct, že se projekt podařilo dokončit.
Nebyla to jednoduchá cesta. Udělali jsme při ní všechno dokonale? Určitě ne. Kdo něco dělá, někdy udělá chybu. Ale žádnou z těch chyb jsme nezametali pod koberec a před žádným problémem jsme neutekli.
Vzali jsme odpovědnost a dotáhli projekt do konce.
Mnozí z vás by se měli zamyslet nad tím, co šíří mezi lidmi a jak snadno dokážou někoho odsoudit bez znalosti jediného dokumentu nebo skutečné souvislosti.
A ano, někteří by se dnes měli stydět.
Ne proto, že měli pochybnosti. Pochybnosti jsou v pořádku.
Ale proto, s jakou jistotou šířili věci, které nebyly pravdivé, a s jakou radostí čekali na to, že Tetín selže.
Neselhal.
Tetín tu byl, je a bude pro všechny.
Malá obec s velkým srdcem.
