Článek
I na křesětany je v Rantepau pamatováno.
Ty potvory kohouti dnes začali kokrhat již ve 4.10! Naštestí se mi ale podařilo randál zaspat, což mi přidalo 2 hoďky do 6, kdy začaly řádit děti a čumět na televizi, která mi vyřvává hned za dveřmi.
Rantepao
Vzhledem k počasí jsem dnešek vyhlásil za odpočinkový den a zahájil ho čtením. Kolem 12 jsem se vydal na obědosnídani a pak na malou procházku k řece jen tak tak, že jsem se stačil vrátit před velkým slejvákem, který trval několik hodin. Neměl jsem tak nejmenší výčitky, že se válím v posteli a čtu si. Když déšť skončil, byl akorát čas na večeři a já zrovna dočetl McNabba, a tak jsem ho nejprve šel vyměnit za Koontze – rozhodl jsem se, že mu dám ještě jednu šanci – a pak se vydal na net. Po cestě jsem potkal Alexe s Davem – naše cesty jsou prostě odsouzeny ke křížení – kteří šli také na net. Na netu bylo plno, a tak šli hoši se mnou do mého oblíbeného warungu na naši campur. Po jídle jsme se rozloučili a já se vrátil na net, kde však computer s 6.2 Messengerem byl stále obsazen, a tak jsem zakoupil obligátní pisangy gorengy, které teď žvýkám u psaní. Večer jsem ještě zavítal na net, který však nefungoval.
