Článek
Nějak jsem si navykl na vyspávání, a tak mi dnes vstávání dělalo problém. Nasnídal jsem se hezky v posteli (chleba, zbytek sýra a buchtičku) a pomalu vstal, abych nakrémoval vyčištěné pohory. Vsákly krém jako suchá půda vodu.
Pak jsem si šel na střechu dát cigárko, zkontrolovat venkovní teplotu a počasí a udělat cvičně pár shybů. Udělal jsem jich 2 × 10, a to s odřenýma ušima a tepovku jsem měl tak 160! Asi jsem fakt po nemoci :-)
Už mi nezbývaly žádné oddalovací a úhybné manévry (praní jsem včera zavrhl – prát se bude až po Annapurně), a tak jsem vyrazil za kulturou a sice do chrámu Swayambhunath neboli Monkey Temple.
Swayambhunath, neboli Monkey Temple
Procházka mimo Thamel byla příjemným osvěžením a jediným narušením byly došlé baterky ve foťáku, na které jsem podle mě ještě nic nevyfotil a tak jsem musel koupit nové. Asi pěkně předražené, ale nepamatoval jsem si, kolik stály v Thamelu, resp. jsem nevěděl, zda to byla cena za 1 nebo za 2. Koupit jsem je však musel, abych Opičí chrám mohl vyfotit, zvlášť když je tam 75,- Rs vstupné, nevím však za co. Asi za to, aby člověk mohl utrácet další peníze v některém z nesčetných krámků se suvenýry, které vlastní stupu kol dokola obklopují. Nejlepší jsou holubi, kteří jen tak „na rajbas“ (na tření) sedí na šikmé ploše kopule stupy. Opice jsou také super, ale v momentě, kdy je člověk jakž takž zaměří v hledáčku fotoaparátu v nějaké vděčné pozici, zmizí, a to většinou i s celou tlupou, takže je po focení.
Swayambhunath, neboli Monkey Temple
Chvíli (za ty prachy!) v areálu zevluji, prohlížím si celé KTM z ptačí perspektivy (stavba je na kopci a vede k ní 360 celkem strmých schodů) a když už mám všeho akorát, odcházím poté, co jsem si prohlédl gompu s velikým modlitebním mlýnkem.
Jdu stejnou cestou zpátky a rozhoduji se stavit na chvíli na Durbar Sq. a jen tak sledovat cvrkot, ale když po mě chtějí vstupné (doposud se nám dařilo se mu vyhnout), vypíjím colu a jdu zpátky. Cestou vidím net za 15,- Rs na hoďku a tak ho jdu vyzkoušet, stejně jsem si chtěl přečíst stránky o lezení v Thajsku.
Swayambhunath, neboli Monkey Temple
V GH dávám horkou sprchu a ihned se s pilkou vrhám na opět rozpraskané paty a obecně vysušená chodidla. Samozřejmě se mi daří zakrojit nejen do paty, ale i do palce na ruce. Šikula.
Dávám si šlofíčka a pak se jdu najíst do 7 Corner, kde si dávám celkem hnusnou thukpu a o nic lepšího vajíčkového burgera. Alespoň v klidu čtu noviny a konvičky čaje. Následuje obligátní výlet na net.
