Článek
Skutečně jsem odjel lodí na Flores přes Komodo, a tak se nyní chystám do hajan na bárce ne nepodobné Kelly Ann (cca 15m rybářská loď z Clearwater, Florida, na které jsem s kamarády absolvoval řadu turnusů při lovu kaniců a žraloků v r. 1992 na naší téměř roční cestě po USA) někde u ostrůvku u pobřeží Sumbawy.
Ráno jsem k snídani dostal housku a kafe, pak šel zaplatit výlet (opět jsem zkoušel usmlouvat další slevu, opět bezvýsledně) a jelikož vidina netu (levného) v Mataramu při zastávce na nákup vypadala velmi mizivě, skočil jsem checknout e-mailovou schránku a nahlásit výlet do nehorázně drahé internetové kavárny ještě v Senggigi.
Důvěry příliš nevzbuzuje, ovšem na Indonésii je to spíše lepší kousek.
Pak jsem se šel podívat na pláž a v 10.45 nasedl do mikrobusu k dalším 9 gringošům, který nás odvezl do Mataramu na nákup. Net byl hned vedle, ale bohužel neměli Xpéčka, takže kartu z foťáku jsem na CD nevypálil. Po netu nákup a pak další organizování, neb se k nám ještě přidali další 4 lidi. Jsme slušně mezinárodní partička: Čechy, Německo, Švýcarsko, Švédsko, Dánsko, Austrálie, USA, Kanada, Nepál.
Pestrobarevné rybářské lodě v Senggigi
Z Mataramu jsme napříč přejeli ostrov do ???, kde jsme se celkem rychle a bez problémů nalodili na naší kocábku, která teď bude naším domovem po 4 dny. Těsně než jsme vyrazili začalo pršet a hned se tak ukázala první vada, a sice že plastová plachta nad palubou vůbec nedrží vodu, jen koncentruje malé kapky do velkých a ty propouští na naše hlavy. Naštěstí prostor nahoře na střeše kormidelny je kryt novou plachtou, která nepropouští.
Pohled z naší kocábky na rybářskou loď a v mlze zahalenou dramatickou scenérii Lomboku.
Dalším štěstím je, že nás po cestě mikrobusem nakrmili v zájezdním hostinci, neb večeře na lodi byla podána v množství menším něž malém. Co se dá holt dělat. Ještěže mám sušenky. Snad budou stačit.
