Článek
Budíček v 5.30. Hoši vstávali docela v pohodě, já se nemohl nějak vykopat, a tak jsem vyrazil po dobré snídaní (smažené nudle) jako poslední až po 7.30. Cesta vytrvale stoupala do sedélka Khari La (2.860), kde jsme dali 1. čaj a odkud jsme sestoupili lehce vrstevnicí do Paiya, odkud cesta dále lehce klesala do sedélka Chutok La, které podle mapy mělo být do kopce a výše než Khari La, ale ve skutečnosti nebylo. Před sedélkem jsme si se Zbyňou při čekání na Štefiho dali dal bhat za 70 a po čaji se Štefim jsme valili brutálním padákem v docela těžkém terénu dolů do Surke, kde jsem vybalil karimatku, zalehl a čekal na kluky. Zbyňa dorazil záhy, Šéfovi těžký sestup docela trval a když přišel, dali jsme mu čaj (za 20!) a sušenky, které nám dali, neboť neměli 10 Rs nazpátek. Šéf si dal pivo v plechovce, což mu dalo sil akorát na to, aby zvládl vystoupat do pěkného krpálu nahoru do Lukly, kde já jsem mezitím jako první dorazivší sháněl bydlení a zjišťoval pro Štefiho let zpět do KTM.
Lukla je docela divná, stejně jako lidé v ní, a docela drahá. Navíc jsou docela vypočítaví, neb jsem ukecal pokoj v Sherpa Lodge ze 100 na 60, ale zjistil jsem, že mají dost drahé jídlo, a tak jsem se šel podívat po levnějším, které jsem nakonec našel, a tak jsem se vrátil, že pokoj beru, ale to už si chlapík uvědomil, že u něj jíst nebudeme, a tak mi do očí zalhal, že má plno, i když jasně věděl, že vím, že GH je úplně prázdný.
Nakonec jsme zalágrovali v guesthousu vedle ve čtyřlůžáku za 60,- Rs s tím, že jsem slíbil, že budeme jíst v něm. Jídlo je lehce dražší, ale dá se. Stejně jsme teď už v GH uvězněni, neb od 19.00 tu platí zákaz vycházení.
Hustá je v Lukle přistávací dráha na letišti, která je jen něco málo přes 500 m dlouhá, což z ní dělá nejkratší komerční runway na světě, a je do kopce. Zajímavé tak jsou jistě i starty letadel z kopce, hned hup do propasti a rychle točit levou do údolí. Jelikož jsme žádný start neviděli, zjistili jsme až při návratu, že toto byla skutečně jen má teorie, protože letadla netočí levou do údolí, ale brutálně stoupají a přelétají protilehlý hřeben. To pro mě byla naprosto nepřijatelná představa, takže levá do údolí mi připadala jako jediná možnost, jak s letadlem ze situace vymanévrovat.