Hlavní obsah
Cestování

Cesta do Asie, 20 let poté – 20. 2. 2005, KUTA, Bali, Indonésie

Foto: matěj holub

Oáza v Candi Dase po nás zůstane opuštěná

Deníkové zápisky z téměř roční sólo cesty do Asie, den po dni, dvacet let poté.

Článek

Opět mám problémy s psaním deníku, protože jsou tu kámoši a večery místo psaní trávíme povídáním. Naštěstí se mi zápis daří sesmolit ještě dnes, a to je velký výkon.

Ráno nevstáváme nijak dramaticky kromě Mácy, který, jako obvykle, vstává kolem 7.00. My se nedáme vyprovokovat a na snídani vyrážíme kolem 9.

Následuje balení, zevlování, šnorchlování, focení atd. a až neuvěřitelně se nám vzhledem k našemu tempu daří ve 12.00 oázu klidu a míru v Candi Dase opustit.

Foto: matěj holub

Večerní idylka

Cesta probíhá bez nejmenších problémů a bloudění, a tak kolem 14.00 dorážíme do Kuty, kde v hotelu, kde jsme bydleli 1. noc, mají plno, a tak se ubytováváme o dům vedle.

Přemýšlíme, co s nabouraným autem, a tak jdu zjistit do kanclu půjčovny, zda jsou schopni ho vyměnit (našeho Kijanga) za Jimniho.

Foto: matěj holub

Účastníci zájezdu

Jsou a jsou též schopni nechat si „paroháče“ (=Kijang) vrátit ještě dnes, a tak na přistupujeme. Jsouce si vědom toho, že promáčknutý blatník jsme rozhodně nezavinili (prostě nám ho někdo někde nabořil – zjistili jsme to při výletu do Ahmedu), volím navzdory protestům všech strategii překvapených.

Chlápek u vracení si samozřejmě promáčklého blatníku všímá, ale jelikož je jiný než ten, který nám auto půjčoval, není si jistý, a tak si domlouváme sraz v 9.00 ráno na vyřešení situace, kdy přijde i maník, který nám auto půjčoval.

Foto: matěj holub

Na papírový steak jsme si nechali zajít chuť.

Jdeme tedy s MaK a Mácou na pláž, půjčujeme si jedno krátké a jedno malibu prkno (delší bez ostré špičky) a jdeme na to. Je to neuvěřitelné, ale podařilo se nám s Mácou (byli jsme rozděleni na 2 partičky – já a Máca a KaM) báječně zajezdit (několikrát jsme zatočili a byli schopni chvíli (spíše chviličku) jet „skoro“ rovnoběžně s vlnou. Párkrát nám též vlny vysoké jako jednopatrový domek daly pořádně za uši.

Foto: matěj holub

Zvalchovaní, ale šťastní

Zajezdili jsme si báječně, a tak nastal čas řešit nabourané auto, najíst se a zakalit. A samozřejmě shopping pro Team A i B. A pro mě i čas pálení fotek na CD, abych je mohl nechat odvézt domů.

Pálení CD dopadlo dobře (minimálně na monitoru počítače), a tak jsme se přesunuli na nóbl večeři do hospody Poppies. Nejpopulárnější balinéské jídlo (vepřové z rožně + zelenina A + zelenina B + rýže) bylo vynikající. Po večeři jsme se přesunuli do baru, kde jsme měli sraz se zbytkem party o trochu dříve.

A toť z dneška vše kromě dopité Tulamoorky s Mácou na verandě a několik Fernetů s Colou při psaní těchto řádek.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz