Článek
Opět mám problémy s psaním deníku, protože jsou tu kámoši a večery místo psaní trávíme povídáním. Naštěstí se mi zápis daří sesmolit ještě dnes, a to je velký výkon.
Ráno nevstáváme nijak dramaticky kromě Mácy, který, jako obvykle, vstává kolem 7.00. My se nedáme vyprovokovat a na snídani vyrážíme kolem 9.
Následuje balení, zevlování, šnorchlování, focení atd. a až neuvěřitelně se nám vzhledem k našemu tempu daří ve 12.00 oázu klidu a míru v Candi Dase opustit.

Večerní idylka
Cesta probíhá bez nejmenších problémů a bloudění, a tak kolem 14.00 dorážíme do Kuty, kde v hotelu, kde jsme bydleli 1. noc, mají plno, a tak se ubytováváme o dům vedle.
Přemýšlíme, co s nabouraným autem, a tak jdu zjistit do kanclu půjčovny, zda jsou schopni ho vyměnit (našeho Kijanga) za Jimniho.

Účastníci zájezdu
Jsou a jsou též schopni nechat si „paroháče“ (=Kijang) vrátit ještě dnes, a tak na přistupujeme. Jsouce si vědom toho, že promáčknutý blatník jsme rozhodně nezavinili (prostě nám ho někdo někde nabořil – zjistili jsme to při výletu do Ahmedu), volím navzdory protestům všech strategii překvapených.
Chlápek u vracení si samozřejmě promáčklého blatníku všímá, ale jelikož je jiný než ten, který nám auto půjčoval, není si jistý, a tak si domlouváme sraz v 9.00 ráno na vyřešení situace, kdy přijde i maník, který nám auto půjčoval.

Na papírový steak jsme si nechali zajít chuť.
Jdeme tedy s MaK a Mácou na pláž, půjčujeme si jedno krátké a jedno malibu prkno (delší bez ostré špičky) a jdeme na to. Je to neuvěřitelné, ale podařilo se nám s Mácou (byli jsme rozděleni na 2 partičky – já a Máca a KaM) báječně zajezdit (několikrát jsme zatočili a byli schopni chvíli (spíše chviličku) jet „skoro“ rovnoběžně s vlnou. Párkrát nám též vlny vysoké jako jednopatrový domek daly pořádně za uši.

Zvalchovaní, ale šťastní
Zajezdili jsme si báječně, a tak nastal čas řešit nabourané auto, najíst se a zakalit. A samozřejmě shopping pro Team A i B. A pro mě i čas pálení fotek na CD, abych je mohl nechat odvézt domů.
Pálení CD dopadlo dobře (minimálně na monitoru počítače), a tak jsme se přesunuli na nóbl večeři do hospody Poppies. Nejpopulárnější balinéské jídlo (vepřové z rožně + zelenina A + zelenina B + rýže) bylo vynikající. Po večeři jsme se přesunuli do baru, kde jsme měli sraz se zbytkem party o trochu dříve.
A toť z dneška vše kromě dopité Tulamoorky s Mácou na verandě a několik Fernetů s Colou při psaní těchto řádek.