Článek
Jak se ukazuje, Lovina je pěkně na nic, protože pláž nestojí za nic, šnorchlování je úplně na nic, je tu neuvěřitelně komárů a chcípl tu pes. Peklo.
Dostali jsme se sem již částečně známou (mně) cestou z Ubudu, odkud jsme po výborné snídani – omeleta s česnekem (1. za celou cestu) – a sightseeingu vyrazili kolem 11. Klára si zašla do chrámu Boha plodnosti, pak jsem je Jimníkem, který kopce zvládal lépe než Kijang, dovezl na sopku Batur, odkud jsme pokračovali v mlze a mracích na sever k moři.
I na Bali může být hnusně.
U moře skončil příjemný horský chládek a my se opět začali vařit v autě. Na křižovatce na semaforech si nás odchytl hotelový naháněč, který pak pěkně koukal, když jsme po cca 5 km jízdy za ním neodbočili za ním, ale pokračovali dál a nakonec si od něj (dohnal nás) nechali ukázat bungalowy, kde jsme zalágrovali, pustili rozvrzaný větrák, který se po chvíli zadřel, šli se vykoupat na zcela nepřitažlivou pláž, sice s černým pískem, připomínajícím však spíše prach, zašli na jídlo do warungu u pláže, které bylo dobré, ale bylo ho málo, sledovali partičku místních, kterak se pod taktovkou gringa snažili dostat polorozpadlou loď na moře, zevlovali a četli v bungalowu a večer šli na další jídlo.
