Článek
Dneska to vypadá na poslední noc s Matthiasem, tak rychle píši, než zas do mě začne sypat jednoho špeka za druhým. Ráno vstávačka v 5:45 do mlhavého a sychravého dne. Autobus do Rišikéše již byl připraven a my byli mezi prvními dorazivšími cestujícími, neb odjížděl až v 7.00. Když Matthias zjistil, že zbývá ještě hodina do odjezdu, šel zpátky do GH si po ránu hezky zahulit.
Rišikéš, Indie
Řidič jel úplně super a opatrně, vůbec jsem se nebál. Jediné bobky jsem měl v Uttarkashi, když nás policajt asi 200 m před autobusákem poslal přes most kamsi na druhou stranu Bhagirathi, protože v GH u autobusáku jsem si potřeboval vyzvednout věci, které jsem si tam nechal. Bus se naštěstí vrátil na správný břeh po druhém mostě a zajel i zpátky na autobusák, takže jsem si věci stačil vyzvednout, i když o chlup, neb autobus tam stál jen 15 min.
Cesta dále probíhala v pohodě, řidič stavěl jen jednou a všechno krásně odsejpalo, zvláště při dramatickém večerním nasvětlení a mracích na začátku kopců nad Rišíkéší. Krása. Déšť, slunce, tropické mraky, mlha. Snažili jsme se to fotit za jízdy z autobusu, ale moc to nejde, zejména kvůli vegetaci lemující silnici, která se vždy zákonitě přimotá do záběru navzdory té největší snaze o správné načasování. Prostě opět jsem litoval, že neumím fotit, nemám nějaký profi vercajk a čas.
Návrat do nížin. Je mi líto, že neumím fotit.
V Rišikéši jsme sedli do rikšy a jeli do Lakshman Jhola, kde jsme si v Rajastan GH vzali dvoják napůl. Následovala výborná véča thali (čápátí, rýže, dal, džabží) v hospodě na druhé straně Gangy, totálně narván Izraelci. Dočista jsem se tam cítil divně.
