Hlavní obsah
Cestování

Cesta do Asie, 20 let poté – 24. 2. 2005, GILI MENO, Indonésie

Foto: matěj holub

Dramatické mraky, Gili Meno, Indonésie

Deníkové zápisky z téměř roční sólo cesty do Asie, den po dni, dvacet let poté.

Článek

Den začíná krušně, protože jsem při poslouchání toho, co mi Machy nahrál na MP3 přehrávače, zkonzumoval skoro celý zbytek Fernetu, a tudíž mi v 5.40 nebylo nejlépe.

Nakydali jsme se do mikrobusu, ze kterého jsme v cca ½ cesty do Probolingga museli přesednout do dalšího, který nás v Probolinggu vysadil do hospůdky plné gringů čekajících na trajekt.

Foto: matěj holub

I když jsme do přístavu dorazili v 7.30, jeli jsme trajektem až v 9.00. Nejdřív jsem se na palubě pěkně přismahnul a pak nás z ní spláchl na klimatizovanou 1. palubu nekompromisní slejvák. Viděli jsme delfíny.

Po 4 a 1/2 hodině dorážíme na Lombok, kde se celá grupa gringů rozděluje do mikrobusů a vyráží do Mataramu, kde nám v kanclu vydávají lístky na loď na Gili.

Následuje cesta přes hory rozpadajícím se mikrobusem do Bangsalu, kde situace s podvodnými nabízeči lístků na loď není zdaleka tak strašná, jak ji popisuje LP a zaměstnanci přepravní společnosti. Její řidič po zastavení zmizel jako pára nad hrncem, aniž by se obtěžoval oznámit, že jsme v cíli, a tak někteří gringoši podlehli panice a mysleli si, že máme jet dál.

Foto: matěj holub

školní bus na Lomboku

Nenechali jsme se zpanikařit a vyrazili pěšo do přístavu, kde jsme se po trošce odolávání nahaněčům dostali na loď na Gili Air a Gili Meno.

Všichni ostatní gringoši, kteří nejeli na Gili Trawangan, vystoupili na Gili Air, a tak jsme na náš Gili Meno pluli sami.

Foto: matěj holub

Lombok cestou na Gili Meno

Ještě než jsme přistáli, jsme věděli, že to byla dobrá volba, protože ostrov je „liduprázdný“ a nečekali nás ani žádní nahaněči.

Po prohlédnutí skoro všech ubytovacích zařízení na pláži jsme se vrátili do 1. Kontiki Cottages, kde máme krásný bungalow na 70.000 u pláže. Ta je nádherná, jak jsme zjistili, když jsme do moře hupli hned po ubytování. Byl nádherný západ v dramatických mračnech, a tak jsme se nevyhnuli fotoseanci.

Na závěr dne si dáváme opulentní večeři v hospůdce na pláži na jakémsi bambusovém piedestalu, usazeni na polštářích. Podává se black snapper, černý mořský okoun, který je vynikající, rovněž jako i pivko (3×) a joint!!!, který nám nabídli domorodci.

Foto: matěj holub

Opulentní bašta na Gili Meno

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz