Hlavní obsah
Cestování

Cesta do Asie, 20 let poté – 25. 2. 2005, GILI MENO, Indonésie

Foto: matěj holub

Východ slunce nad Lombokem

Deníkové zápisky z téměř roční sólo cesty do Asie, den po dni, dvacet let poté.

Článek

Výborně jsme se vyspali a já vstával jako poslední až v 9:30. Ranní koupačku jsem tak nestihl a stejně jsem na ni neměl příliš chuť. O to více jsem se mohl věnovat zevlování před snídaňoobědem, na který jsme vyrazili kolem 11:00.

Polo opuštěný ostrov (může tu bydlet maximálně 10 gringů) je absolutně geniální s nádhernou pláží se spoustou mušlí a korálů, není tu žádná silnice, jen kousek dlážděného chodníku v „centru“, tedy u přístaviště, kde je i zavřená netová kavárna, „sámoška“ a dive shop, kam naše kroky zamířily po cestě na snídani.

Zjistili jsme možnosti potápění a potvrdila se tak naše domněnka, že se nemůžeme potopit (pardon, provést ponor :-) společně, když nemám žádnou legitimaci potápěčské asociace. Já se tedy mohu jít potápět s instruktorem v rámci programu „Discover Scuba“ do 12 m a KaM jako normální ponor do 18.

Foto: matěj holub

Krása korálů na pláži - Gili Meno, Indonésie

I když mě potápění nijak neláká, rozhoduji se u snídaně , že ho zkusím. Koneckonců, kde jinde jej zkusit. V Blue Marlin Dive Shopu jsem dohodli podrobnosti, vyzkoušeli jsme gear a mě udivilo, že neoprén mám velikost M a BCD (buyoancy control device) neboli žaket dokonce S! Potápěči jsou asi samí tlusťoši :-)

Z bungalowu jsme se pak vrhli do moře na šnorchlovačku v průzračné vodě na hraně spádu do temně modré hlubiny. Korál zde stojí za prd díky „fish bombing“ a El niňu, rybiček také není zrovna nejvíce, ale bílý písek a super viditelnost vše nahrazují. Člověk nemusí vůbec plavat díky velmi silnému driftu, proti kterému jsem zkoušel plavat a zcela neúspěšně. Je třeba plavat diagonálně, aby se člověk někam doplaval.

Foto: matěj holub

Pohled na Gili Trawagan a vzdálené Bali. Mezi oběma ostrůvky je velmi silný drift.

Následuje „blok“ čtení, kdy se zcela začítám do knihy Pod Jižním křížem od Josefa Hurta (nakl. Maťa, 1997, ISBN 80-86013-21-9), ve které jsem se na 99 % našel, která na mě hluboce zapůsobila a kterou si musím doma obstarat. Jako zlatý hřeb dne je vždy jídlo. Dnes jím byla večeře, opět vynikající v naší oblíbené hospůdce, zvlášť okořeněná měsícem den po úplňku zasazeným do dramatických mračen. Fotili jsme s Machym jak zběsilí na dlouhé časy.

Foto: matěj holub

Gili Meno - noční „žánrovka“ na dlouhý čas.

Po večeři dočtení knihy, zevling a na kutě, protože zítra musím v 8 vstávat a jít na úvodní nalejvárnu před potápěním. Machy mě naučil vyfukování vody z masky, a tak to budu mít jednodušší.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz