Článek
Ráno jsem se přestěhoval do Super Silver GH a zašel si na trh pro něco k snědku a pití. Chlápek mi dal ochutnat smažené cibulové koule, které jsem si koupil a vydal jsem se zpět k GH je zbaštit. Na včerejší průjem jsem úplně zapomněl, ale jen do okamžiku, kdy se cestou v důsledku ochutnávky připomněl. Nebyl však zase tak hrozný, a tak jsem koule v klidu dobaštil a relaxoval u TV. Udělalo se po nich nějak těžko, a tak jsem stále lenošil. Odpoledne jsem vyrazil na kole na projížďku, ale moc daleko jsem nedojel, neb průjem se opět projevil. Stále mi ale nepřipadal tak strašný, a tak jsem si k véče dal nějaké suchary z listového těsta a čokotyčinku. Vše bylo v pohodě až někdy do ranního kuropění, kdy jsem musel doslova vystřelit a průjem se změnil v totální vodičku, která ze mě teče každou chvilku bez toho, abych před tím musel něco sníst, jak tomu bylo dosud.
Přece si nepůjčím pevňáka, jedině fulla. Mé efestéčko neboli Full Suspension Technology, které mě věrně vozilo po Diu a okolí.
Zašel jsem si pro pití a aplikoval Ercefuryl. 1. šel okamžitě ven a druhý snad drží. Jinak jsem v pohodě, jen mám strach z 10h cesty busem do Ahmedabádu. Tak snad průjem do zítra do večera poleví.
Hradby pevnosti s majákem v Diu, Indie
