Článek
Tak jsem litanií o svém průjmu přešel plynule do dneška, který se nesl ve znamení jeho kurýrování (zdá se, že Ercefuryl zabírá, ťuk, ťuk, ťuk), rýmy a kašle, tzn. že jsem byl celý den zalezlý jako krysa v hotelu, pil a čuměl do bedny.
Ze všeho toho jsem dostal nějakou chandru a ze všeho mě bylo tak nějak dočista smutno. Navíc v bedně dávali celkem depresivní filmy, takže mě moc nerozveselily. Až v noci na nějakém adventure sports kanálu ukazovali bouzky, jak lezou někde na Aljašce nebo v Kanadě, a to mi zvedlo náladu, ale zároveň jsem si uvědomil, jak strašně mi lezení chybí.