Článek
Přesun k moři se úspěšně povedl, a tak si teď vegetím po koupačce před večeří v GH Riswan na pláži Bira a jihu západního „cancourku“ ostrova Sulawesi.
Ráno jsem zaspal, ale nakonec to nevadilo. Resp. přímý kijang (Toyota Kijang = jeep – indonéská verze řekněme Land Cruiseru) do Biry jsem asi prošvihl, protože ten, který mě na autobusáku Mallengkeri nabral s tím, že jede do Biry, mě nelítostně vysadil v Bulukumbě, odkud jsem po cca 1 a ½ hodinovém čekání pokračoval bemem do Biry. Od rána bylo totálně hnusně, zataženo černými marčny a prakticky celou cestu pršelo. Až u moře se to vylepšilo, ale sunshine nebyl.
Bira
Teď jsem právě dovečeřel se stařičkým Belgičanem, který říkal, že 2 dny tu bylo azůro. Tak mám takový pocit, že jsem to špatné počasí přitáhl já.
V Biře nejprve zastavujeme v přístavu, kde u trajektu vystupuje zbytek lidí s neuvěřitelnými kvanty nákupů a pak pokračujeme na pláž, kde u vstupní brány platím vstup 5.000.
GH Riswan nacházím bez problémů, je to dům na kopci s vyhlídkou na moře. Stojí 50.000 se třemi jídly, což je super cena. Zkouším ji ještě srazit, ale marně, což nevadí, protože cena je to skutečně fér, zvláště teď, po dobré večeři, když vím, že jídlo je dobré a je ho dost. Navíc je po celý den dispozici kafe a čaj. Co mě ale nejvíce nadchlo poté, co jsem se ubytoval, byl totální klid, lehátka na verandě, šumění moře, kafíčko a cigárko. Prostě taková malá dovolená. Snad bude dobré počasí.
Když jsem se nabažil verandy, vydal jsem se na průzkum západní pláže. která je maličká, byla docela zanesená nepořádkem z přílivu, ale je na ní ten nejjemnější písek, jaký jsem kdy zažil. Chvílemi se dokonce nabaluje na chodidla, jako mokrý sníh!!! Další neuvěřitelností je na pláži se válející velrybí (plejtvák) obratel tak 3×2 m. Nejprve jsem myslel, že je to obrovský bizarně omletý vápencový šutr, ale zarazila mě jeho symetrie. Po bližším ohledání se z toho vyklubala obří kost, velrybí obratel.
Na velrybím obratli. Bira, Sulawesi, Indonésie
Zdejší oblast je silně muslimská a já poprvé viděl modlit se ženu! To je co říci po cca 3 měsících v zemích jako Írán a Pákistán.
Další zajímavostí je, že auta zde nemají topení! Minimálně ho nemělo Isuzu, kterým jsem jel.
Je tu krásně. Už se těším na 4 činnosti: spaní, koupání, čtení (podle Belgičana mají v GH zajímavé knížky – Koontze již pomalu dočítám) a krmení.
