Článek
Dnes je den loučící, neb hoši po obědě odlétají na Srí Lanku. Vstáváme kolem 8, Štefi má s vyhrabáním z postele celkem zásadní problém, protože má kocovinu. Bodejť by ne, když u hraní vypil vetší část flašky whisky, pivko a rum. Zbyňa je sbalen okamžitě a střelhbitě. Vše cpe do obrovské kabely North Face, kam se mu nakonec vejde i předzabalenáý bágl na Srí Lanku. Zato Štefi je na tom s balením mnohem hůře. Zmateně pobíhá sem a tam, přemisťuje věci z jedné hromádky na druhou a je celý takový bezradný nad tím, že se mu tam věci nemohou vejít. Aby ne, když v lékárničce (2 obrovské igelitky) objevuje i sádru!!! Dokonce je to takový ten moderní umělohmotný fixační obvaz. Zbyňa se ihned začíná těšit, jak s ním omotají Vachistovi hlavu. Odlehčuji Š. alespoň od obinadla a několika náplastí a dále se bavím nad vývojem balení. Nakonec si také lehce pobaluji své věci, abych měl snadnější stěhování. Když je jakž takž popakováno, jdeme ještě na snídani, i když kluci by už měli jet, aby na letišti byli požadované 3 hodiny předem.
Po jídle berou bágl jdou ven na tágo na letiště. Loučíme se naštěstí krátce, jinak bych byl celý naměkko. Zbyňa se mě ještě okénkem snaží fotit, ale myslím, že to nestihl. Mávám a jsem zase sám. Bylo to s hochy moc fajn. Doufám, že se jim to také líbilo a uvědomil jsem si, že jsem jim ani nepoděkoval.
Jdu do nového pokoje a zkouším teplou vodu. Když neteče ani po 10 min odpouštění, jdu to na recepci nahlásit. Něco blekotají o skupině (zpropadených Indů, kteří tam pořád dělali binec) a pak se mnou posílají pikolíka, který se samozřejmě marně snaží vodu odpustit. Jdu ven hledat jiný GH a jako 1. zkouším Thamel GH v zapadlé uličce přímo v srdci Thamelu. Chtějí 150 za dvoják s horkou sprchou, a tak neváhám a okamžitě stěhuji svých pár švestek. V KTM Holiday se tvářejí sice trochu kysele, ale jejich problém. Ubytovávám se a dlouho vychutnávám opravdu horkou sprchu a vůbec mi nevadí, že voda je strašně rezavá, jako ostatně celá mikrokoupelna. Musí se dokonce pustit i studená, jak je ta teplá horká. Neuvěřitelné. Pak čtu noviny po klucích a pospávám, než se jdu najíst k Tibeťanovi, a pak na net.
Z netu malý nákup a šup zase do postýlky. Hezky kurýrovat, ať jsem fit na další rajzování.
Večer jsem si ubalil jointa z toho baga haše, který zbyl po klucích a ½ vyhulil, ale není to ono, hulit sám. Samozřejmě jsem dostal munchies a ve 22:15 vyrazil ven a jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že Thamel v této části ještě žije. A zvlášť když pekárna má od 21.00 50% slevu. Dal jsem si bagetu a buchtičku.
