Článek
Na jedné z policejních kontrol těsně před KTM přistoupil do busu hotelový naháněč, se kterým jsem nakonec šel, neb jednak nabídka nebyla nejhorší a jesna proč se nakonec nenechat dovést do Thamelu a pak když tak odmítnout. Nakonec jsem v hotelu Kathmandu Holiday zůstal, zejména proto, že levnější pokoj se záchodem stejně neseženu a kvůli průjmu potřebuji vlastní záchod jako sůl. Taky jsem ho hned otestoval stále řídnoucí stolicí, což se mi nelíbí. Šel jsem si pro cigára a jen tak letmo po cestě checknul 2 obchody s lezeckým materiálem a pak do hotelu na střechu se najíst. Zatím ve mně polévka i nudle drží.
Následoval lehký scouting kšeftů s outdoorovým vybavením, které jsou plné ne příliš povedených padělků značek, jako především The North Face, Mountain Hardwear, apod. a origoš lezeckého vercajku, který je pěkně drahý. Tím, že jsou hadry či brýle Oakley padělky se prodavači vůbec netají. Bohužel jsem nenašel kšeft s použitým originál zbožím.
Nastala též akutní nutnost dát pár věcí do prádelny, tak jsem tak učinil a šel na net řešit věci doma.
Tentokrát jsem nebyl prázdný jako ve Varanasí, i když technicky vzato ano, protože jsem měl takový hlad, že jsem se z toho musel jít najíst a tentokrát důkladně, a sice vynikajícího tak 400gr. skutečného hovězího medium-propečeného bifteku do Everest Steak House, a to navzdory zuřícímu průjmu. Škoda, biftek se mi podařilo udržet jen do hotelu. Ale byl vnikající.