Článek
Události posledních let dokázaly vyšponovat ceny potravin v supermarketech na rekordní úrovně, zatímco jejich kvalita podobnou rychlostí klesá. Dobrovolně utrácíme stále vyšší částky za nákup potravin, které nám ve výsledku nic nedávají. Naopak nám velmi škodí. Proč se necháváme zahnat do kouta zahraničními společnostmi, když máme všude kolem zdravé, sezónní potraviny za zlomek ceny, kterou najdeme v supermarketu a někdy dokonce i zdarma?
Drancují i naše zemědělce.
Dnešní doba je jednoznačně růstová. Společnost chce stále vyšší zisky a nižší náklady. Díky tomu naši zemědělci vyhazují ovoce, které nikdo nechce, protože nám sem proudí levná zahraniční jablka. Zelenina jakbysmet. Maso na naše pulty jezdí přes půl Evropy, přitom je v Česku mnoho farem. Proč jsme souhlasili, abychom platili násobně vyšší ceny za zahraniční potraviny, když máme v České republice mnoho kvalitních farmářů a zemědělců, od kterých můžeme nakupovat napřímo za zlomkové ceny, někdy dokonce i zdarma?
Komunita a spolupráce z naší společnosti zcela vymizela.
Pamatujete si ještě, jak naše babičky a dědové, kteří žili na vesnicích, celé léto pracovali na svých zahrádkách a společně pracovali na polích? Vesnice byla jakousi komunitou soudržných lidí, kteří si vzájemně pomáhali a o svou úrodu se dělili. S přebytkem obchodovali, podarovali rodinu ve městech a všeho byl dostatek. Kdy jsme zanevřeli nad spoluprací a vyměnili jsme komunitu za anonymní pulty a uličky v supermarketu? I dnes je na českých vesnicích vidět tisíce a tisíce stromů, jejichž ovoce nikdo nesklízí. Úrodných polí a zahrad, které nikdo neobhospodařuje.
Mám přebytek jablek a hrušek, vyměním to za brambory.
Obnovení komunit a spolupráce mezi sousedy je jednou z cest k soběstačnosti a snížení plýtvání, které je dnes na rekordní úrovni. Vypěstoval jsem letos více brambor, než mohu uskladnit a sníst? Mohu je vyměnit se sousedem za mrkev nebo jablko, která mi letos nešla. Je moje sousedka již starší a nezvládá se starat o své stromy? Můžeme ji pomoci sklidit ovoce a jako poděkování ji můžeme dát něco z vlastní úrody. Všude kolem nás je k dispozici mnoho ovoce a zeleniny zdarma, nebo výměnou za ochotu. Proč toho nevyužít? Nemusíme utrácet peníze za zbytečně vysoké potraviny, které nepotřebujeme a které nám nic nedají. Namísto toho můžeme věnovat čas zdarma a udělat si tak zásoby zdravých, celistvých a lokálních potravin.
Každý nemá možnost komunitní spolupráce.
Samozřejmě je pochopitelné, že lidé z měst a sídlišť nemají možnost podílet se na komunitním sběru, sklizni a výměně potravin. Dnes už jsou i v menších městech lokální nebo farmářské trhy, pojízdné prodejny a obchůdky s lokálními potravinami, které nabízejí produkty českých farmářů a lokálních zemědělců. A ne, nejsou drahé. Kvalita je nesrovnatelná s nabídkou v supermarketu a svým nákupem podpoříme lokální zemědělce. Zemědělce, kteří zcela zbytečně čelí konkurenci zahraničních společností, které za minimální částky vykupují a následně s obrovskou marží přeprodávají zahraniční potraviny. A co je více než pomoci svému sousedovi, koupit zdravou potravinu za zlomek ceny a ještě podpořit růst komunit, které jednou mohou pomoci i nám?
Zamysleme se, kam příště dáme svoje peníze. Zda opravdu chceme dobrovolně utrácet za zbytečně drahé potraviny, které může mít náš soused zdarma? Chceme raději podpořit zahraniční společnost, než svého lokálního farmáře?
