Článek
Cesta skončila tam, kde o dvě hodiny dříve začala
Let Smartwings QS1286 odstartoval v noci z neděle na pondělí z Prahy do Tel Avivu. Krátce po vzletu posádka dostala indikaci závady na motoru číslo dvě, tedy na pravé pohonné jednotce, a rozhodla se vrátit. Boeing 737 MAX 8 s registrací OK-SWB následně bezpečně přistál na Letišti Václava Havla.
Na palubě bylo 189 cestujících a šest členů posádky. Nikdo nebyl zraněn a dopravce připravil náhradní letadlo. Záznam letu i identifikaci stroje potvrzuje letecká databáze Aviation Herald. Dotčený Boeing byl vyroben v roce 2018.
Důležitá je zatím formulace „indikace závady“. Neví se, zda motor skutečně ztratil tah, vykazoval nebezpečné hodnoty, nebo systém upozornil na parametr, který bylo nutné prověřit na zemi. Návrat proto není důkazem rozpadajícího se letadla. Posádka jednoduše nechtěla s nejasným stavem pokračovat přes Evropu a Středozemní moře.
Jméno MAX s sebou stále vozí těžké zavazadlo
Označení 737 MAX okamžitě připomíná dvě tragické nehody z let 2018 a 2019, 346 obětí, problém se systémem MCAS a následné celosvětové uzemnění celé řady. Důvěru později znovu poškodil případ Boeingu 737 MAX 9 společnosti Alaska Airlines, kterému se v lednu 2024 za letu oddělila záslepka dveřního otvoru.
V posledních měsících se přitom situace zdála klidnější. Americký úřad FAA po téměř desetiletém procesu 3. srpna 2026 schválil nejmenší variantu 737 MAX 7. Certifikace zahrnovala změny řízení letu, varování posádky i přepracování ochrany motoru proti námraze.
Jenže ve stejném týdnu FAA nařídil části flotily MAX nové kontroly konstrukce trupu u předních dveří. U samotných MAXů v daném místě praskliny hlášeny nebyly, podobnost se starší generací však vedla k preventivnímu zásahu. Směrnice vstoupí v účinnost 10. září. S pražskou závadou nijak nesouvisí, cestujícímu ale snadno zůstane dojem, že se kolem stejného názvu stále něco děje.
Motor nenavrhuje Boeing, odpovědnost proto není jasná
Boeing 737 MAX používá výhradně motory LEAP-1B. Vyrábí je CFM International, společný podnik americké GE Aerospace a francouzské Safran Aircraft Engines. Oficiální přehled potvrzuje, že LEAP-1B je jedinou motorovou volbou pro rodinu MAX.
Pokud prohlídka ukáže vnitřní poruchu pohonné jednotky, první technické otázky proto nebudou mířit automaticky na výrobce letadla. Ve hře může být konstrukce motoru, konkrétní součástka, údržba, senzor, poškození cizím předmětem i rozhraní motoru a letounu. Bez výsledku kontroly nelze odpovědnost připsat Boeingu, CFM, servisu ani dopravci.
Boeing ovšem z příběhu úplně zmizet nemůže. Motor je součástí certifikované sestavy, výrobce jej do konstrukce začlenil a aerolinkám nenabízí alternativu. Rozdíl mezi výrobcem trupu, motoru a jednotlivých dílů je zásadní pro vyšetřovatele, nikoli pro cestujícího několik kilometrů nad zemí.
Případ Ryanairu vypadá podobně jen z dálky
Nervozitu zvyšuje červencový incident letu Ryanairu po odletu z řecké Soluně. Část motoru tehdy zasáhla okno kabiny, letadlo ztratilo přetlak a jeden cestující byl zraněn. Vyšetřování vede americký úřad NTSB a konečnou příčinu zatím neurčil.
Nešlo však o MAX, nýbrž o osmnáct let starý Boeing 737 předchozí generace NG. Také motor byl jiný: CFM56 namísto současného LEAP-1B. Oba pocházejí od CFM International, to ale nedokazuje společnou vadu. Ryanair hovořil o možném poškození cizím předmětem, NTSB následně zdůraznil, že nevyloučil stáří ani servisní okolnosti.
Dvě motorové události během jediného měsíce působí znepokojivě. Odborně však zatím netvoří sérii: jiné generace letadel, jiné motory a neuzavřená vyšetřování. Spojuje je především značka 737 a pocit, že na náhod je v poslední době kolem Boeingu až příliš mnoho.
Bez výsledku prohlídky zůstává nepříjemný otazník
Technici nyní musí zjistit, co přesně vyvolalo varování v kokpitu Smartwings a zda na pravém motoru došlo k fyzickému poškození. Teprve rozbor uložených údajů, kontrola motoru a jeho příslušenství mohou odlišit závažnou poruchu od chybného hlášení.
Boeing 737 MAX je certifikován tak, aby po selhání jednoho motoru mohl pokračovat v bezpečném letu a přistát. Pražská posádka postup zvládla a ochranné vrstvy zafungovaly. To je uklidňující část příběhu. Ta méně příjemná spočívá v tom, že další stroj s nápisem MAX vůbec musel po vzletu obracet.
Dokud nebude příčina zveřejněna, nelze říct, že selhal Boeing. Stejně tak ale nelze cestujícím vyčítat, že při pohledu na typ letadla v rezervaci znovu zbystří. Výrobce si důvěru po letech problémů obnovuje pomalu, zatímco k jejímu dalšímu narušení stačí jediná kontrolka a návrat na letiště.
