Článek
Půl metru mezi ručníky není dovolenková atmosféra
Na fotografii vypadá chorvatská zátoka dokonale. Oblázky, borovice a voda, pod kterou je vidět až na dno. Stačí však rozšířit záběr a romantická pohlednice se změní v plochu z dek, lehátek, nafukovacích zvířat a lidských těl. K moři se nekráčí, ale kličkuje. Každé zvednutí ručníku znamená zásah do osobního prostoru souseda.
Někdo tomu říká živá atmosféra. Jenže když člověk poslouchá několik reproduktorů, stojí frontu na toaletu a hledá vlastní osušku v moři stejných slunečníků, už nejde o příjemný ruch. Je to nechutné mačkání v davu, za které rodina zaplatila ubytování, dálniční poplatky i dlouhou cestu autem. S odpočinkem má takový den společného pramálo.
Úzký pás chorvatských oblázků navíc natlačí návštěvníky do několika řad. Stačí jediný přístup, blízké parkoviště a známý název na sociálních sítích. Z idylické zátoky je dopoledne veřejná šatna bez stěn.
Nejkratší cesta často končí u největšího davu
Češi přirozeně vybírají místa, kam dojedou nejrychleji. Istrie, Kvarner a severnější část Dalmácie šetří hodiny za volantem, stejný výpočet však dělají také další turisté. Když se k ubytovaným hostům přidají jednodenní návštěvníci a lidé z okolních kempů, volný pruh u vody zmizí jako první.
Řešením není zadat do navigace Makarskou a věřit, že každých sto kilometrů směrem na jih automaticky ubere polovinu turistů. Makarská, Brela, Baška Voda, okolí Splitu i Dubrovník patří v létě k nejžádanějším částem země. Mohou být stejně přeplněné jako sever, jen k nim člověk jede déle.
Směr na jih funguje teprve ve spojení s ochotou minout slavná letoviska. Čím horší poslední úsek cesty, menší parkoviště a skromnější promenáda, tím větší bývá šance, že se na pláži nebude bojovat o každý metr.
Klidnější Chorvatsko začíná za Makarskou
Dobrou ukázkou je Pelješac. Část řidičů zamíří do Orebiće nebo pokračuje k Dubrovníku, poloostrov však skrývá menší obce a zátoky, kvůli nimž je nutné sjet z hlavního směru. Okolí Trpanje nabízí pláže Divna, Duba a Jezero, stranou velkých středisek leží také Podobuče. Chorvatský turistický portál představuje Divnu jako přírodní oblázkovo-písečnou zátoku a Podobuče jako pláž malé vesnice.
Ještě dál od běžného prázdninového proudu leží Mljet a Lastovo. Cesta zahrnuje trajekt, jízdní řád a menší výběr ubytování. Právě tato komplikace odradí lidi, kteří chtějí mít všechno bez práce. Odměnou není soukromý ostrov, ale větší šance najít místo bez několika řad lehátek.
Ani na jihu nikdo nezaručí prázdnou pláž uprostřed srpna. Známá zátoka s barem a parkovištěm se zaplní i na odlehlejším ostrově. Klid se nehledá pouze podle názvu oblasti, ale podle konkrétního přístupu k vodě.
Nejlepší filtr nemá závoru, ale pěšinu
Pláž bez velkého parkoviště, restaurace a půjčovny vodních skútrů není pohodlná pro každého. Někdy stačí ujít patnáct minut po pobřeží, sejít prudší cestou nebo nést pití a slunečník o kus dál. Rodina s kočárkem takové místo nejspíš nevyužije, zdatnější návštěvník na něm ale může získat prostor, kvůli kterému k moři přijel.
Pomáhá také posunout den. Mezi desátou a třetí se na pláži potkají hosté z apartmánů, výletníci i lodní skupiny. Ráno před devátou nebo později odpoledne bývá vzduch příjemnější a počet lidí klesá. Zabrat lehátko osuškou za úsvitu a vrátit se po obědě ovšem není chytrá strategie. Je to další způsob, jak vyrábět tlačenici.
Výhodou může být také apartmán v menší vesnici. Vyžaduje každodenní krátký přesun, ale umožní střídat několik zátok podle situace. Kdo zůstane celý týden odkázaný na jedinou městskou pláž, musí přijmout i její špičku.
V Itálii rozhoduje stejných pár kilometrů navíc
Podobně funguje Itálie. Nejbližší letoviska severního Jadranu nabízejí snadný dojezd a kompletní servis, v srpnu však také pravidelné řady lehátek. Jízda na jih pomůže, pokud člověk mine nejznámější místa v Kampánii i Apulii a zamíří třeba do Cilenta, k Maratee nebo do menších obcí v Kalábrii. Pobřeží kolem Maratey střídá skalnaté výběžky, jeskyně a menší pláže.
Stejný princip platí v Řecku nebo Španělsku. Slavná pláž u velkého letoviska přitáhne dav bez ohledu na zemi. O několik zátok dál může být volněji, protože tam nevede autobus, chybí bar nebo se místo nevešlo do seznamu povinných výletů.
Dovolená začíná tam, kde končí honba za pohodlím
Kdo musí cestovat v srpnu, může ušetřit dvě hodiny jízdy a potom strávit týden několik centimetrů od cizího ručníku. Nebo si cestu prodloužit, zvolit méně známou obec a přijmout, že za večerní zábavou či velkým supermarketem bude muset popojet.
Není nutné hledat tajnou pláž, o níž nikdo neví. Stačí minout nejpohodlnější sjezd, největší parkoviště a název, který opakují všechny katalogy. Pár hodin a kilometrů navíc může rozhodnout, zda si z Chorvatska člověk přiveze vzpomínku na moře, nebo jen na cizí loket vedle své osušky.
