Článek
Největší kouzlo přichází za nevlídného počasí
Na většině dovolených představuje studený vítr a zatažená obloha důvod ke změně programu. Na Islandu mohou být pozvánkou ke koupání. Stačí odložit bundu, rychle přeběhnout několik metrů a ponořit se do vody, jejíž teplota se pohybuje kolem 38 stupňů.
Hlava zůstává v chladném vzduchu, tělo obklopuje teplo a okolní krajina postupně mizí v páře. Když začne drobně pršet nebo se na černých lávových polích objeví sníh, působí celý obraz ještě působivěji. Deset stupňů nad nulou najednou není překážkou. Mnohem nepříjemnější bývá okamžik, kdy je nutné vodu opustit a dojít zpět do šatny.
Geotermální koupání není na Islandu pouhou atrakcí připravenou pro zahraniční návštěvníky. Teplá voda vyhřívá domy, plní veřejné bazény a po generace vytváří místa, kde se lidé potkávají, odpočívají a probírají běžný život.
Modrá laguna neleží v pohádce, ale opravdu v lávovém poli
Nejslavnějším příkladem je Blue Lagoon na poloostrově Reykjanes. Mléčně modrá voda kontrastuje s tmavou lávou porostlou mechem a za chladného dne nad ní vzniká hustá vrstva páry. Podle oficiálního islandského turistického portálu se voda v laguně udržuje přibližně mezi 37 a 39 stupni Celsia.
Pohled na lagunu snadno vyvolá dojem, že jde o pradávné přírodní jezírko. Její příběh je však složitější. Vznikla v souvislosti s provozem geotermální elektrárny Svartsengi. Minerální voda vytažená z podzemí se po využití v energetickém provozu dostává do porézního lávového pole. Oxid křemičitý postupně utěsnil jeho povrch a umožnil vznik vodní plochy.
Barvu nedodává voda z bazénové chemie, ale její minerální složení a způsob, jakým rozptyluje světlo. Visit Iceland popisuje lagunu jako místo napájené geotermální mořskou vodou ze Svartsengi. Nejde tedy o divoký pramen nedotčený člověkem, ale o neobvyklé spojení přírody, energetiky a moderních lázní.
Blue Lagoon leží výhodně mezi mezinárodním letištěm Keflavík a Reykjavíkem, návštěvu je však potřeba rezervovat. Kdo přijede bez zakoupeného vstupu, nemusí se dovnitř dostat ani tehdy, když je parkoviště zdánlivě poloprázdné.
V údolí Reykjadalur nahrazuje bazén skutečná řeka
Úplně jiný zážitek čeká v údolí Reykjadalur poblíž města Hveragerði. K teplé řece se nejde v županu z hotelového pokoje, ale po horské stezce. Cestou se objevují kouřící průduchy, bahenní jezírka a svahy, z nichž uniká pára. Teprve po výstupu přichází úsek řeky upravený pro koupání.
Teplota není všude stejná. Směrem k horkým přítokům roste, níže po proudu voda chladne. Návštěvníci si tak mohou najít místo, které jim vyhovuje, nesmějí však vstupovat do uzavřených částí ani zkoušet každý kouřící pramen. Oficiální průvodce Visit Iceland řadí Reykjadalur mezi místa, kde se pěší výlet spojuje s geotermálním koupáním.
Komfort je podstatně skromnější než v placených lázních. Chybí klasické šatny, sprchy i vyhřátá chodba vedoucí až k vodě. Mokré plavky je proto dobré po koupání sundat a převléct se do suché vrstvy. Větrný návrat v promočeném oblečení dokáže pocit pohádky ukončit velmi rychle.
Teplá voda čeká na jihu i daleko na severu
Blue Lagoon není jedinou možností. U vesnice Flúðir na trase Zlatého okruhu leží Secret Lagoon. Bazén obklopují horké prameny a malý gejzír, zatímco voda si podle údajů provozovatele uvedených na portálu Visit Iceland udržuje přibližně 38 až 40 stupňů. Prostředí je jednodušší a komornější než v nejslavnější laguně, stále však nabízí šatny, sprchy a bezpečně kontrolované koupání.
Na severu lze zamířit do mořských lázní GeoSea nad městem Húsavík. Teplá slaná voda se zde spojuje s výhledem na záliv Skjálfandi a okolní hory. Za jasného dne člověk sleduje pobřeží, za sychravého počasí se krajina ztrácí mezi mraky a párou. Voda mívá kolem 38 až 39 stupňů Celsia.
Moderní laguny nabízejí pohodlí, restaurace a výhledové bazény. Menší venkovské koupele zase působí osobněji. Nejautentičtější volbou přitom může být obyčejný městský bazén s několika venkovními vířivkami. Bývá levnější než známá wellness centra a člověk v něm potká spíše místní rodiny než skupiny s kufry.
Bez důkladné sprchy vás do vody nepustí
Islandská bazénová etiketa má jednoduché, ale přísně dodržované pravidlo. Před vstupem do vody se návštěvník musí bez plavek důkladně umýt. Ve společných sprchách bývají obrázky ukazující části těla, kterým je třeba věnovat pozornost. Teprve potom se oblékají plavky.
Nejde o snahu uvést turisty do rozpaků. Důkladná hygiena umožňuje udržovat vodu čistou bez zbytečně vysokého množství dezinfekčních prostředků. Kdo se pokusí sprchu pouze symbolicky obejít, může počítat s upozorněním personálu.
Do výbavy patří plavky, rychleschnoucí ručník, žabky a láhev s vodou. Hodí se také čepice, kterou lze mít v chladném vzduchu nasazenou přímo v bazénu. Dlouhé vlasy je lepší svázat a před některými minerálními koupelemi ošetřit kondicionérem podle pokynů provozovatele.
Ne každý kouřící pramen je přírodní vířivka
Geotermální oblast může vypadat jako krajina plná volně přístupných lázní, pára však není pozvánkou ke vstupu. Některé prameny mají teplotu blízkou varu, tenká půda může zakrývat horkou vodu a bezpečné místo nelze určit pouhým pohledem. Koupat se má pouze tam, kde je to výslovně povolené.
Opatrnost je nutná také na Reykjanesu. Poloostrov zůstává vulkanicky aktivní a přístupové cesty nebo provoz lázní se mohou podle situace měnit. Před návštěvou je proto rozumné zkontrolovat informace provozovatele, stav silnic a aktuální zprávy Islandského meteorologického úřadu.
Islandské počasí nelze porazit, ale geotermální voda mění pravidla. Déšť bubnující do hladiny, pára unášená větrem a černá láva za okrajem bazénu mohou vytvořit silnější vzpomínku než bezchybný slunečný den. Právě ve chvíli, kdy venkovní teplota klesne k deseti stupňům, začíná být islandské koupání nejkrásnější.
