Článek
Nenápadné město živily železo i tajný uran
Polské Kowary leží na úpatí Krkonoš nedaleko Karpacze. Z české strany se k nim nejrychleji přijíždí přes hraniční přechod Pomezní Boudy–Przełęcz Okraj. Okolí působí jako běžná horská krajina, pod lesy se však ukrývá rozsáhlé dědictví hornictví.
Město bylo s dobýváním nerostů spojeno už ve středověku. Dlouhou dobu se zde hledala a zpracovávala především železná ruda, později také fluorit a další suroviny. Nejtemnější kapitola přišla po druhé světové válce, kdy se oblast stala součástí československým návštěvníkům dobře známého honu za uranem.
Těžba a průzkum spadaly pod podnik označovaný jako Zakłady Przemysłowe R-1. Strategická surovina směřovala především do Sovětského svazu a provoz obklopovalo přísné utajení. Polský Institut národní paměti připomíná nejen historii dolů, ale také těžkou a vynucenou práci některých horníků. Za dnešní turistickou atrakcí se proto skrývá podstatně vážnější příběh než jen hledání svítících kamenů.
Do skály se vstupuje pouze s průvodcem
Podzemní trasa Sztolnie Kowary vede historickými chodbami dolu Liczyrzepa. Nejde o napodobeninu postavenou pro turisty. Stěny, výklenky a části důlního zařízení připomínají prostředí, ve kterém se horníci pohybovali při průzkumu a dobývání zdejších ložisek.
Prohlídka trvá přibližně hodinu a samostatný vstup není možný. Průvodce vysvětluje způsoby hledání uranových žil, práci s měřicí technikou i další postup při zpracování vytěžené rudy. Součástí expozice jsou hornické nástroje, vozíky, minerály, Geigerovy čítače a předměty z uranového skla, které pod ultrafialovým světlem výrazně fluoreskují.
Trasa není pouze syrovou chodbou bez jediného efektu. Výklad doplňují osvětlené expozice a audiovizuální simulace atomového výbuchu. Menší děti tak pravděpodobně zaujmou světla, minerály a důlní technika, zatímco dospělí budou silněji vnímat politické pozadí celé těžby.
Standardní prohlídky probíhají v polštině. Čeština a polština jsou si blízké, odborné pasáže o geologii a jaderné fyzice však nemusí být pro každého snadno srozumitelné. Větší skupiny by se proto měly předem zeptat na jazykové možnosti.
Slovo uran zní nebezpečněji než samotná návštěva
Před vstupem se nabízí přirozená otázka: není hodinová procházka bývalým uranovým dolem zdravotním rizikem? Provozovatel uvádí, že turistická část je větraná, úroveň záření se pravidelně kontroluje a naměřené hodnoty nepřekračují přirozené pozadí typické pro žulová pohoří. Trasa je navíc plně osvětlená a upravená pro veřejnost.
Návštěvníci tedy nevstupují do aktivního dolu ani se nedotýkají koncentrovaného jaderného paliva. Přírodní uranová mineralizace a hotový palivový článek jsou dvě zcela odlišné věci. Právě demonstrace měření pomáhá ukázat, co radioaktivita znamená a proč samotná přítomnost uranu ještě automaticky neznamená nebezpečnou dávku.
To však není důvod opouštět vyznačenou trasu nebo sahat na horninu tam, kde to průvodce nepovolí. Podzemí se navštěvuje podle stejných pravidel jako jiná technická památka: ve skupině, po zabezpečené cestě a podle pokynů obsluhy.
Bunda se hodí i uprostřed parného léta
Největším praktickým překvapením nebývá radiace, ale teplota. Ve štolách se po celý rok drží přibližně osm až deset stupňů. Při venkovních třicítkách může být prvních několik minut osvěžujících, brzy se však přidá chlad a vlhkost.
Mikina nebo lehká bunda proto nejsou přehnanou opatrností. Vhodné jsou pevné uzavřené boty s podrážkou, která neklouže na mokrém povrchu. Sandály a žabky patří raději do kufru auta. Citlivějším dětem se vyplatí přibalit také čepici.
Parkoviště leží přibližně 450 metrů od vstupu do štoly. Provozovatel žádá návštěvníky, aby přijeli zhruba půl hodiny před začátkem prohlídky. U samotného portálu parkovat nelze. Bezplatné parkoviště se nachází u adresy Podgórze 48 a cesta k podzemí pokračuje pěšky.
Dvě kowarské atrakce se snadno zamění
Při plánování výletu je důležité zkontrolovat název i adresu. V Kowarech fungují dvě různé podzemní turistické atrakce spojené s uranem. Vedle Sztolni Kowary v dole Liczyrzepa existuje také Kopalnia Podgórze.
Nejde o dva vstupy do stejné prohlídkové trasy. Každý provoz má vlastní pokladnu, program, ceník i způsob prezentace. Kopalnia Podgórze sází více na syrovou atmosféru neosvětlených chodeb a hornické lampy. Sztolnie Kowary nabízejí plně osvětlenou trasu, výkladové expozice a výraznější multimediální prvky.
Rodina mířící na konkrétní čas by proto neměla do navigace zadat pouze „uranový důl Kowary“. Správným cílem pro Sztolnie Kowary je Kopalnia Uranu Kowary, dříve označovaná jako Kopalnia Liczyrzepa, u adresy Podgórze 48.
Vstupenku je lepší zajistit předem
Podle ceníku platného v září 2026 stojí běžná vstupenka 49 zlotých a zlevněná 45 zlotých. Děti mladší šesti let mají zvláštní dětský lístek za jednu zlotou, rodinné vstupné pro dva dospělé a dvě děti vychází na 160 zlotých. Aktuální částky a dostupné časy je nutné před cestou zkontrolovat na oficiální stránce vstupenek, protože se mohou změnit.
Komentované vstupy bývají vypsány zpravidla každou hodinu, během prázdnin a dlouhých víkendů se přidávají další termíny. Lístky lze koupit také na místě, internetová rezervace ale zaručí konkrétní čas. To je důležité zejména při cestě s dětmi, protože čekání na další volnou skupinu se může protáhnout.
Samotná prohlídka zabere přibližně hodinu, výlet však lze snadno rozšířit. V Kowarech se nachází Park miniatur památek Dolního Slezska i trasa připomínající hornickou minulost města. Nedaleko leží Karpacz s kostelem Wang a horskými stezkami pod Sněžkou.
Sztolnie Kowary tak nejsou jen náhradním programem pro deštivý den. Nabízejí výlet do skutečného podzemí, kde se potkává geologie, utajená politika studené války a osud lidí pracujících se surovinou, o jejímž významu se dlouho nesmělo otevřeně mluvit.
Další zdroj:
Oficiální komerční web uranových dolů
