Nejkrásnější zámek Česka? U mě vítězí Hluboká. Tohle musí alespoň jednou vidět každá rodina

Vybrat nejkrásnější zámek v Česku je předem prohraný spor. Lednice má nádherný areál, Litomyšl renesanční eleganci a Český Krumlov atmosféru, které se těžko konkuruje. Kdybych však měl ukázat jedinou stavbu člověku, který české zámky vůbec nezná, odvezl bych ho do Hluboké nad Vltavou.

Hluboká totiž funguje už při prvním pohledu. Z parku se nad stromy zvedne zářivě bílé průčelí plné věžiček, arkýřů, komínů a ozdobného cimbuří. Nic se nemusí dlouze vysvětlovat. Dítě okamžitě vidí zámek z pohádky, dospělý začne zkoumat množství detailů a téměř každý návštěvník vytahuje telefon ještě dříve, než dojde k hlavní bráně.

Právě tato bezprostřednost je pro rodinný výlet důležitá. Některé památky odhalí svou hodnotu až po hodině odborného výkladu. Hluboká zaujme dřív, než prohlídka vůbec začne.

Současná podoba zámku není středověká, přestože se tak snaží působit. Původní královský hrad byl založen už ve 13. století a během dalších staletí se postupně proměnil v renesanční a později barokní sídlo. Rozhodující změna přišla až za Schwarzenbergů v 19. století.

Kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a jeho manželka Eleonora se inspirovali cestami do Anglie, především královským zámkem Windsor. V letech 1840 až 1871 proto nechali Hlubokou rozsáhle přestavět v romantickém novogotickém stylu. Projekt zahájil vídeňský architekt Franz Beer a na podobě interiérů následně pracoval schwarzenberský stavitel Damasus Deworetzky. Vývoj sídla podrobně popisuje 1oficiální historie zámku.

Výsledkem není přesná kopie Windsoru, ale svébytné šlechtické sídlo vytvořené s obrovskou důsledností. Anglickou inspiraci připomíná silueta, vnitřní vybavení i okolní krajinářský park. Hluboká tak působí jako kus Británie přenesený nad jihočeské rybníky.

Zvenčí by zámek mohl snadno skončit jako krásná kulisa. Interiéry mu však dodávají skutečnou hloubku. Základní okruh Reprezentační pokoje vede přes salony, jídelny, knihovnu, osobní pokoje kněžny Eleonory a zámeckou zbrojnici. Stěny a stropy pokrývají bohaté dřevořezby, místnosti doplňují tapisérie, obrazy, porcelán i lovecké trofeje.

Právě řezbářská výzdoba podle mě rozhoduje o tom, že Hluboká nezůstává pouze líbivá. Člověk postupně přestává počítat jednotlivé ornamenty a přemýšlí, kolik času a práce muselo vytvoření podobného interiéru stát. Děti zase obvykle zaujmou zbraně, tajemné chodby a představa, že v těchto pokojích někdo opravdu bydlel.

Základní prohlídka trvá přibližně 55 minut, což představuje rozumný kompromis i pro rodinu se školními dětmi. Další okruhy ukazují soukromé apartmány, hostinské pokoje nebo technicky vybavené zámecké kuchyně. Samostatně lze za příznivého počasí vystoupat také na věž. Přehled tras, jejich dostupnost a aktuální ceny zveřejňuje zámek na stránce 1návštěvní doby.

S předškoláky bych se nesnažil zvládnout všechno. Jeden kratší interiérový okruh a dostatek času venku udělají lepší službu než několik hodin výkladu, během nichž začne celá rodina odpočítávat minuty do konce.

Návštěva Hluboké by neměla skončit poslední zámeckou místností. Kolem stavby se rozkládá rozsáhlý krajinářský park, který vznikal společně s romantickou přestavbou sídla. Trávníky, skupiny vzrostlých stromů a průhledy na bílé věže byly navrženy tak, aby vytvářely stále nové obrazy.

Parkem vede přibližně 2,5 kilometru dlouhá naučná stezka s deseti zastaveními. Trasa je fyzicky nenáročná a po malé objížďce ji lze projet také s dětským kočárkem, jak uvádí Národní památkový ústav.

Pro děti je volný pohyb po parku často stejně důležitý jako samotný zámek. Po disciplinované chůzi v interiéru se mohou proběhnout a dospělí získají příležitost prohlédnout si stavbu z různých stran. Nejhezčí fotografie navíc nevznikají nutně přímo před vchodem. Stačí poodejít mezi stromy a nechat věže vystoupit nad zelení.

Hluboká patří k nejnavštěvovanějším českým památkám, a proto nelze během letního víkendu očekávat prázdné nádvoří. Kdo chce klidnější procházku a nechce čekat na prohlídku, měl by dorazit co nejdříve a vstupenky koupit předem. Provoz jednotlivých okruhů se mění podle sezony a některé nejsou otevřené každý den.

Od parkovacích ploch ve městě je třeba počítat s cestou vzhůru k zámku. Pro zdravou rodinu nejde o náročný výstup, s kočárkem, malými dětmi nebo člověkem s omezenou pohyblivostí je však dobré nechat si časovou rezervu. Věž se schodištěm rozhodně není bezbariérovou částí programu.

Celodenní výlet lze doplnit návštěvou zoologické zahrady u Munického rybníka nebo loveckého zámku Ohrada. S menšími dětmi bych ale zámek a zoo raději rozdělil do dvou dnů. Snaha stihnout obojí během několika hodin často promění hezký rodinný výlet v přesun mezi pokladnami.

Hluboká není nejkrásnějším českým zámkem podle nějakého objektivního žebříčku. Je to můj vítěz, protože spojuje všechno, co od podobného místa očekávám: výraznou siluetu, bohaté interiéry, skutečný historický příběh i park, v němž lze po prohlídce jednoduše zpomalit.

Děti si odvezou vzpomínku na pohádkové věže a zbrojnici, dospělí možná obdiv k řemeslné práci nebo příběhu Schwarzenbergů. Nemusejí se přitom shodnout, co bylo nejlepší. Stačí, že zámek dokáže zaujmout několik generací najednou.

Právě proto by Hlubokou měla alespoň jednou navštívit každá rodina. Ne jako povinnou položku ze seznamu českých památek, ale jako místo, kde se představa pohádkového zámku na několik hodin promění ve skutečnost.

Další zdroj:

1 Komerční web zámku Hluboká nad Vltavou