Polská skrytá perla vás uchvátí i v září. Obří pevnost leží kousek za českými hranicemi

Srebrna Góra nepatří mezi polská místa, jejichž fotografie na člověka vyskakují z každého turistického katalogu. Nenápadná obec leží mezi Sovími a Bardzkými horami nedaleko Kladska. Teprve při cestě vzhůru začne být patrné, jak rozsáhlé opevnění se nad jejími střechami nachází.

Pevnost není jedinou budovou obehnanou zdí. Jde o soustavu fortů, bastionů a pomocných obranných staveb rozložených v horském terénu. Její jádro tvoří mohutný Donjon, jehož válcové věže připomínají spíš kamenné město než běžný hrad. Celý areál se řadí mezi největší dochované horské obranné komplexy v Evropě.

Právě rozměry bývají prvním překvapením. Z údolí pevnost nepůsobí nijak okázale, protože ji částečně skrývá les a horský reliéf. Jakmile však návštěvník vstoupí mezi vysoké zdi a kasematy, rychle pochopí, že tady nevznikla romantická šlechtická rezidence, ale dokonale promyšlený vojenský stroj.

Opevnění nechal vybudovat pruský král Fridrich II. po ovládnutí Slezska. Stavělo se mezi lety 1765 a 1777 a úkolem pevnosti bylo chránit strategický průchod horami. Na svou dobu představovala mimořádně moderní obranný systém.

Uvnitř se nacházelo 151 pevnostních místností rozdělených do tří podlaží. Posádku mohlo tvořit až 3756 vojáků, kteří měli k dispozici sklady, zbrojnici, nemocnici, kapli, vězení, dílny, pekárnu i pivovar. Nechyběly zásobárny střelného prachu ani devět studní. Nejhlubší z nich ve Fortu Ostróg dosahovala přibližně 80 metrů.

Pevnost tak měla vydržet dlouhé obléhání bez pravidelného zásobování zvenčí. Nebyla pouze místem, odkud se střílelo na nepřítele. Fungovala jako uzavřené vojenské město, ve kterém se muselo vařit, opravovat výstroj, léčit zraněné a zajistit vodu tisícům lidí. Rozsah jejího zázemí podrobně popisuje 1oficiální historie pevnosti Srebrna Góra.

Skutečnou bojovou zkoušku přinesl rok 1807. K pevnosti dorazily francouzské jednotky vedené Jérômem Bonapartem, mladším bratrem Napoleona. Obránci odolávali ostřelování a opevnění během bojů nepadlo.

Příběh ale nemá jednoduchý filmový konec s poraženým útočníkem prchajícím do údolí. Boje ukončilo příměří, po kterém následoval tilsitský mír. Přesnější tedy je říct, že pevnost nebyla dobyta, nikoli že francouzskou armádu v rozhodující bitvě zničila.

Vojenskou funkci ztratila v roce 1867. Později sloužila jako cvičiště a postupně se začala otevírat turistům. Temnější kapitolu přinesla druhá světová válka, kdy se zde nacházel zajatecký tábor pro polské důstojníky. Od roku 2004 má areál status polské historické památky mimořádného významu.

Srebrna Góra dokáže zaujmout i děti, které při dlouhém výkladu letopočtů obvykle ztrácejí pozornost. Průvodci vystupují v historických uniformách a vyprávění doplňují ukázky dělostřelectva a černoprachých zbraní. Hlasitý výstřel mezi zdmi obvykle spolehlivě připomene, že pevnost není obyčejným muzeem.

Trasa vede kasematami, vojenskými místnostmi a částmi podzemního vodního systému. Návštěvníci se dostanou také k hluboké studni s původním čerpacím mechanismem, projdou podzemním mostem a mohou vystoupat na vyhlídku na Donjonu. Z ní se otevírá pohled na horské hřebeny i údolí, které měla posádka pod kontrolou.

Základní prohlídka zabere přibližně hodinu, celý pobyt se však snadno protáhne na dvě až tři. Součástí nabídky jsou také multimediální a sezonní řemeslné expozice. Přehled jednotlivých částí uvádí Trasa tajemných podzemí Dolního Slezska.

Po skončení prázdnin nepanuje v horách takové vedro a cesta od parkoviště je příjemnější. Lesy se pomalu začínají barvit, zatímco dny stále bývají dostatečně dlouhé na spojení prohlídky s kratší túrou. O víkendech a při příjezdu větší skupiny ovšem nelze počítat s úplně prázdným areálem.

Podle zveřejněného sezonního rozpisu je pevnost v září otevřena denně od 10 do 18 hodin, poslední komentovaná prohlídka vyráží přibližně v 16:30. Jednotlivci běžně nepotřebují rezervaci a vstupy s průvodcem se v hlavní části sezony opakují přibližně po 20 až 25 minutách. Před cestou je přesto vhodné ověřit 1aktuální otevírací dobu a podmínky návštěvy.

Jazykové obavy nemusí být překážkou. Zahraniční návštěvníci si mohou vypůjčit audioprůvodce. Díky tomu není nutné rozumět každému polskému vojenskému výrazu, aby člověk pochopil účel jednotlivých prostor.

Automobil se nechává u Srebrného průsmyku, odkud vede k pevnosti asi patnáctiminutová cesta do kopce. Není extrémně náročná, rodiny s malými dětmi by však měly počítat s převýšením a nerovným povrchem. Uvnitř areálu se hodí sportovní nebo turistická obuv.

V podzemních prostorách se teplota po celý rok pohybuje okolo deseti stupňů. Zářijové slunce proto není důvodem nechat mikinu v autě. Některé chodby jsou vlhké, schody strmější a dlažba nerovná. Kočárek nemusí být pro všechny části prohlídky praktický.

Srebrna Góra není pouhou zastávkou pro znalce vojenské historie. Dětem nabídne temné chodby, uniformované průvodce a mohutná děla, dospělým technickou promyšlenost pevnosti a celé rodině výhledy na Dolní Slezsko. Na místě přitom stále zůstává příjemný pocit objevu. Jedna z největších horských pevností Evropy leží téměř za rohem, a přesto o ní mnoho českých výletníků dosud vůbec neví.

Další zdroj:

1 Oficiální komerční web pevnosti Forty