Článek
Řecko už nechce jen počítat příjezdy
Řecko patří k zemím, které turismus živí. A pořád ho potřebuje. Jenže na Santorini, Mykonu, v Athénách i dalších vytížených místech se z úspěchu stal problém. Když do malé vesnice najednou dorazí tisíce lidí z výletní lodi, není to romantika Středomoří. Je to nápor na vodu, odpad, dopravu, bydlení i nervy místních.
Čísla jsou tvrdá. Řecká centrální banka uvedla, že příjmy z cestovního ruchu v roce 2025 dosáhly 23,6 miliardy eur, meziročně o 9,4 procenta víc. Počet příjezdů bez započtení výletních lodí vzrostl na téměř 38 milionů. To je pro ekonomiku skvělá zpráva. Pro malé ostrovy v hlavní sezoně už méně.
Právě proto Řecko přestává spoléhat na starou logiku „čím víc lidí, tím líp“. Vláda mluví o regulaci výletních lodí, vyšších poplatcích a přísnějším dohledu nad krátkodobým ubytováním. Nejde o drobné kosmetické změny. Jde o snahu zabránit tomu, aby se nejznámější místa změnila v kulisu, kterou místní obyvatelé raději opustí.
Výletní lodě dostanou dražší vstupenku
Nejviditelnější změna míří na pasažéry výletních lodí. Agentura Reuters už popsala plán zavést v hlavní sezoně poplatek 20 eur pro cestující vystupující na Santorini a Mykonu. U dalších řeckých destinací má být poplatek nižší. Peníze mají podle řecké vlády pomoci místní infrastruktuře.
Tohle turistu z Česka, který letí na týden do apartmánu, nemusí bolet přímo. Přesto je to signál. Řecko začíná rozlišovat mezi hostem, který v místě bydlí, jí a utrácí několik dní, a rychlou vlnou lidí z lodi, která během pár hodin zaplní ulice, ale část zátěže nechá na místních.
Problém je nejostřejší u Santorini. Podle statistického bulletinu INSETE zaznamenalo Řecko v roce 2024 celkem 7,9 milionu příjezdů pasažérů výletních lodí. Santorini se dostalo zhruba na 1,3 milionu a Mykonos na podobnou úroveň. Na ostrovech s malým počtem stálých obyvatel to není provoz. To je nápor.
Z pohledu cestovatele z toho plyne jednoduchá rada: nejznámější ostrovy už se nevyplatí brát jako samozřejmou idylu. Pokud chcete Santorini, vyhněte se špičce, sledujte dny s příjezdy velkých lodí a nečekejte prázdné uličky v Oie při západu slunce. To není skrytý klenot. To je jedno z nejpřetíženějších míst Evropy.
Místní bydlení není nekonečný hotel
Druhá část změn se týká krátkodobých pronájmů. Athény i ostrovy dlouhodobě řeší, že byty mizí z běžného trhu a mění se v ubytování pro návštěvníky. Turista získá klíče na tři noci, místní ale ztratí šanci najít normální nájem. Tohle už není jen cestovatelská otázka. Je to politický problém.
Agentura AP popsala řecké zpřísnění pravidel pro krátkodobé pronájmy, včetně omezení nových registrací ve vybraných částech centra Athén a požadavků na základní kvalitu ubytování. Jinými slovy: éra sklepů bez oken a bytů vyždímaných jen pro turisty má dostat brzdu.
Pro návštěvníky to může znamenat méně divokých nabídek a v některých termínech vyšší ceny. Nepříjemné? Ano. Překvapivé? Ani trochu. Když destinace roky tlačí kapacitu na hranu, někdo nakonec zaplatí účet. Buď místní obyvatelé, nebo turisté.
Řecko tím nezavírá dveře. Jen říká, že dovolená nemůže fungovat proti místu, do kterého lidé přijíždějí. Kdo chce klidnější cestu, měl by vybírat méně přetížené ostrovy, jet v červnu nebo září a nehnat se automaticky za stejnými třemi názvy jako všichni ostatní. Naxos, Syros, Lesbos, pevninská pobřeží nebo méně okázalé části Kréty často nabídnou víc skutečného Řecka než ostrov, kde se stojí fronta na výhled.
Zpozornět tedy ano. Panikařit ne. Řecko zůstává skvělá země na dovolenou. Jen už přestává být ochotné obětovat svoje nejhezčí kouty pro nekonečný dav. A to je nakonec dobrá zpráva i pro turisty, kteří nechtějí trávit léto v přelidněném muzeu pod širým nebem.
