Článek
Na první pohled sen, na druhý varování
Představa je silná. Vlastní ostrov v Jónském moři, žádní sousedé za zdí, žádný hluk z ulice, jen skály, voda a kus Středomoří, který na mapě vypadá jako soukromý ráj. Makri, neobydlený ostrov v souostroví Echinades, má jít podle ABC News do aukce s vyvolávací cenou 247 tisíc eur. Při aktuálním kurzu je to zhruba šest milionů korun.
To je částka, která v českém kontextu působí skoro absurdně. Podle Deloitte Develop Indexu dosáhla průměrná nabídková cena nových bytů v Praze na konci roku 2025 hodnoty 176 600 korun za metr čtvereční. Běžný nový byt o dispozici 2+ tak vycházel v průměru na víc než devět milionů korun. Ostrov levnější než pražská novostavba? Na papíře ano.
Jenže právě tady začíná rozdíl mezi realitním snem a realitním problémem. Makri nemá přístav, moderní infrastrukturu ani běžné bydlení. Na ostrově zůstávají jen zbytky staveb, cisterna na vodu a kaple. Krásné místo. Ale ne hotová dovolená, ne investiční jistota a už vůbec ne jednoduchý plán na luxusní resort.
Cena spadla, protože ostrov nejde snadno využít
Nízká vyvolávací cena není velkorysá sleva pro milovníky Řecka. Je to signál. Makri se podle řeckého Proto Thema dříve objevoval v nabídkách za osm milionů eur, později šel do aukcí s podstatně vyššími částkami, ale bez úspěchu. Nová cena proto nevypovídá o tom, že by se ze soukromých ostrovů stal dostupný artikl pro střední třídu. Vypovídá o tom, že kupující by si s ostrovem nekoupil jen pobřeží a výhled, ale také omezení, spory a závazky.
Makri je klasifikovaný jako lesní půda a spadá do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Řecká organizace NECCA připomíná, že Natura 2000 v Řecku zahrnuje stovky lokalit na souši i na moři a chrání biologicky cenná území. Nejde o cedulku pro turisty. Znamená to přísná pravidla pro zásahy do krajiny, výstavbu a využití pozemků.
V praxi tak ostrov není prázdné plátno, na které si nový majitel nakreslí vily, molo a beach club. Podle dostupných informací přicházejí v úvahu nanejvýš velmi omezené zásahy, zemědělské využití nebo lehká infrastruktura. Jakákoli větší stavba by narážela na ochranu přírody, pobřežní předpisy a řeckou byrokracii. A to ještě předtím, než se začne řešit právní historie, hypotéky, daňové nároky a spory, které se k ostrovu vážou.
Pro cestovatele je to lekce o Řecku, ne návod k nákupu
Příběh Makri je lákavý hlavně proto, že dobře pracuje s představivostí. Řecko si spojujeme s bílými domky, modrým mořem, loděmi a pocitem, že někde za rohem ještě existuje skrytý kus ráje. Jenže realita řeckých ostrovů je tvrdší. Krásná krajina je často zároveň chráněná krajina. A to, co turistovi připadá jako dokonalé místo pro hotel, může být z pohledu úřadů biotop, lesní pozemek nebo citlivé pobřeží.
To je dobrá zpráva pro přírodu a často i pro rozumné cestování. Řecko už dnes řeší tlak masového turismu, nedostatek vody, přetížené pláže i spor o to, komu vlastně pobřeží patří. Každý další soukromý resort na neobydleném ostrově by nebyl jen romantickou investicí, ale dalším zásahem do křehkého prostoru. Makri tak ukazuje, že nejdražší na ostrově nemusí být jeho koupě. Nejdražší může být pokus ho změnit.
Pro běžného cestovatele z toho plyne jednodušší závěr. Kdo chce ostrovní samotu, nemusí kupovat kus Jónského moře. Může si pronajmout menší loď, vyrazit mimo hlavní sezonu, hledat méně známé ostrovy a respektovat místa, která zůstala bez hotelů právě proto, že to tak dává smysl. Luxus není vždycky bazén a mramorová koupelna.
Někdy je luxus to, že se na ostrově nestaví vůbec.
