Článek
Ne každá dovolenková známost je sexuální turistika
Hranice není určena tím, zda spolu dva lidé skončí v posteli. Běžný prázdninový románek vzniká bez předem plánované odměny a bez zásadní ekonomické závislosti jedné strany. U sexuální turistiky je sex, intimita nebo předstíraný partnerský vztah jedním z hlavních důvodů cesty a součástí výměny.
Odlišit obě situace však může být složité. Protihodnotou nemusí být bankovka položená na nočním stolku. Může jí být večeře, nový telefon, placené výlety, pravidelná podpora rodiny, příslib víza nebo společné budoucnosti v Evropě.
Výzkumníci proto pracují s představou škály. Na jednom konci stojí krátká placená služba, na druhém vztah s opravdovými city. Mezi nimi leží dlouhé pásmo, ve kterém se náklonnost, peníze, sex a naděje na lepší život míchají tak důkladně, že jejich oddělení nemusí zvládnout ani samotní partneři.
Přesný světový žebříček neexistuje. Sexuální turistika je často skrytá nebo nelegální a jednotlivé výzkumy používají rozdílné definice. Z dostupných studií lze ale určit místa, která se opakují nejčastěji.
Muži míří hlavně do jihovýchodní Asie
Nejznámějším centrem mužské sexuální turistiky zůstává Thajsko, zejména Bangkok a Pattaya. Do širší mapy patří také Filipíny, Kambodža a Vietnam. Nabídka zde bývá organizovanější a viditelnější než u ženské klientely. Kontakty vznikají v barech, masážních podnicích, klubech nebo prostřednictvím internetu.
Sociolog Ronald Weitzer při výzkumu thajského prostředí uskutečnil mezi lety 2019 a 2022 opakovaná pozorování v Bangkoku a Pattayi a analyzoval 1600 diskusních vláken používaných klienty. Upozorňuje, že část podniků neprodává pouze sex, ale celý „večer s přítelkyní“ – společné pití, rozhovor, flirt a následné placené rande. Zákazník si tak může namlouvat, že nevyužil prostituci, ale jednoduše někoho poznal. Podrobnosti výzkumu shrnuje NYU Press.
Dalším výrazným regionem je Karibik a Latinská Amerika. Opakovaně se zmiňuje Dominikánská republika, Brazílie, Kostarika nebo některá mexická letoviska. Motivací nebývá pouze nižší cena. Důležitá je anonymita, dovolenkové uvolnění a představa, že chování zůstane oddělené od běžného života doma.
V Evropě podobnou klientelu přitahují známé čtvrti v Amsterdamu, Hamburku nebo některých německých příhraničních městech. Častěji však jde o krátké cesty za legálně či pololegálně nabízenými službami než o klasickou exotickou sexuální turistiku.
Typický návštěvník přitom nemusí být osamělý postarší muž. Výzkumy zachycují různé věkové skupiny, zadané klienty i mladé turisty, kteří podobný program pojmou jako součást pánské jízdy. Do stejného světa patří také část gay turistiky, například v Thajsku, Brazílii nebo na Filipínách.
Ženy vyhledávají Gambii, Keňu a Karibik
U turistických vztahů mezi Evropankami a místními muži se nejčastěji objevuje Gambie. Na pobřeží působí mladí muži označovaní jako „beach boys“ nebo místním výrazem „bumsters“. Kontakt nezačíná ceníkem. Muž nabídne společnost, provede turistku okolím, věnuje jí pozornost a vytvoří dojem letní známosti.
Podobné prostředí popisují výzkumy na keňském pobřeží, především kolem Mombasy, Diani Beach a Malindi. V Karibiku se fenomén dlouhodobě sleduje na Jamajce a v Dominikánské republice. Zmínit lze také Zanzibar, i když rozsah tohoto typu turistiky se zde obtížně měří.
Označení „ženská sexuální turistika“ část badatelů odmítá jako příliš jednoduché. Vztah může pokračovat po návratu domů, obsahovat každodenní komunikaci a někdy skončit svatbou. To ale nevylučuje ekonomickou výměnu.
Studie vztahů zahraničních turistek a gambijských mužů zjistila, že mezi běžné výhody patří peníze, telefony, automobily, nemovitosti nebo možnost odcestovat do Evropy. Ze 122 dotázaných mužů, kteří měli sex s turistou či turistkou, dostalo 35 procent peníze nebo dárky přímo výměnou za sex. Šedesát procent udržovalo kontakt i po odjezdu partnera. Výsledky publikoval časopis PLOS Global Public Health.
Také výzkum „beach boys“ v Dominikánské republice došel k závěru, že nelze vztahy rozdělit pouze na lásku a prostituci. Některé jsou hlavně sexuální, jiné romantické a u části převládá placená společnost bez velké lásky i bez jasně sjednaného sexu. Autoři proto mluví o kontinuu mezi sexuální a romantickou turistikou.
Muži kupují službu, ženy častěji příběh
Rozdíl souvisí s tím, co je pro obě skupiny společensky přijatelné. Muž může návštěvu erotického podniku před přáteli vydávat za dobrodružství. Žena, která platí mladšímu partnerovi, bývá posuzována přísněji, a proto se transakce častěji schová do partnerského scénáře.
Část žen nehledá pouze sex. Přitahuje je soustředěná pozornost, galantnost a pocit, že jsou znovu žádoucí. Mladší místní partner může obdivovat ženu, která se doma cítí kvůli věku nebo vzhledu přehlížená. V turistické bublině navíc odpadají pracovní povinnosti, rodina i názory známých.
Místní muž naopak získává přístup k životní úrovni, kterou by si jinak nemohl dovolit. Nemusí požadovat platbu. Stačí, že turistka hradí restaurace, výlety a dopravu, později pomůže rodině nebo zaplatí údajný podnikatelský plán. Z jeho pohledu může jít současně o práci, vztah i cestu k migraci.
Ani ženská varianta proto není automaticky něžnější nebo rovnoprávnější. Finanční převaha turistky jí dává značnou moc, zatímco mladší partner může ovládat emoce a přísun pozornosti. Oba mohou být manipulátory a současně oba mohou uvěřit, že vztah je opravdový.
Největším rizikem nemusí být ukradená peněženka
Nejčastější pastí romantické turistiky není jednorázová krádež, ale vztah, který začne být po návratu velmi drahý. Přicházejí žádosti o peníze na nemocného příbuzného, školné, opravu domu nebo podnikání. Každá jednotlivá prosba může znít rozumně. Podezřelý je až nekonečný řetězec krizí, které vždy vyřeší zahraniční převod.
U přímé sexuální turistiky přibývá riziko vydírání, okradení, násilí a střetu s místními zákony. Legálnost sexbyznysu se liší stát od státu a otevřená nabídka na ulici neznamená, že je legální. Turista také nemusí poznat, zda druhý člověk jedná svobodně, nebo je pod kontrolou prostředníka.
Samostatnou hranici představují děti. Sexuální zneužívání dítěte není druhem turistiky ani „místním zvykem“, ale trestným činem. Mezinárodní výzkum ukazuje, že k vykořisťování dochází na všech kontinentech a postihuje především ekonomicky slabší země; problém se však neomezuje na několik nechvalně proslulých letovisek. Podrobně jej rozebírá studie v International Criminal Justice Review.
Zdravotní rizika jsou mnohem obyčejnější, a právě proto snadno přehlédnutelná. Nový partner, tropická pláž a několik drinků nemění pravidla bezpečnějšího sexu. Dovolenkový pocit důvěrnosti není výsledkem testu na pohlavně přenosné infekce.
Sexuální turistika nakonec nevypovídá pouze o sexu. Vypráví o osamělosti, stárnutí, rozdílech v příjmech, síle evropského pasu i touze na několik dní uniknout vlastní identitě. Muži častěji kupují jasně vymezenou službu, ženy vztahový příběh. V obou případech se však účet může platit ještě dlouho po návratu z dovolené.
