Zoo Plzeň není jen o zvířatech. Spojuje botanickou zahradu, DinoPark i výlet na celý den

Plzeňská zoo funguje v dnešním lochotínském areálu od roku 1963 a jako jediná v Česku je propojená s botanickou zahradou v jednom celku. Na zhruba 21 hektarech se proto nestřídají jen výběhy a pavilony, ale také arboretum, skalky, vodní plochy a cesty, které si občas dovolí stoupat víc, než rodiče s kočárkem čekali. Historii i podobu areálu shrnuje městský obvod Plzeň 1.

Právě propojení se zelení odlišuje Plzeň od zoo, které fungují hlavně jako sled zastávek mezi výběhy. Tady se dá přirozeně zpomalit, schovat se před vedrem a nechat děti chvíli koukat i na něco jiného než na nejbližšího velkého savce. Zvířata samozřejmě zůstávají hlavním důvodem návštěvy, ale botanická část není jen výplň mezi nimi.

To je zároveň výhoda i malá past. Vzdálenosti se v kopcovitém terénu natahují a výlet si zaslouží pohodlné boty, pití a realistický plán. Rodina s malými dětmi nemusí vidět každý pavilon, aby měla dobrý den. Naopak snaha zvládnout areál jako závod často končí únavou dřív, než se člověk dostane k posledním zvířatům.

Hned vedle zoo leží DinoPark, takže se nabízí jednoduchá představa: dopoledne zvířata, odpoledne dinosauři a všichni budou nadšení. V praxi záleží hlavně na věku dětí a jejich výdrži. Sousední park nabízí pohyblivé a ozvučené modely pravěkých ještěrů, jak připomíná Visit Plzeň. Pro děti, které už po první hodině v zoo hledají „něco akčnějšího“, je to silný argument.

Pro jiné návštěvníky může být DinoPark spíš druhá půlka dne, na kterou nezbyla energie. Plzeňská zoo sama o sobě rozhodně není malá a není ostuda si pravěk nechat na příště. Nejlépe funguje rozdělit si den podle tempa: nejdřív areál, který zajímá dospělé i větší děti, potom přidat dinosaury jen tehdy, když zbývá chuť i síla.

Kdo hledá tiché přírodovědné odpoledne bez atrakcí, může v DinoParku narazit na přesně ten typ zvuku a pohybu, před kterým utíká. Kdo chce z výletu udělat událost, naopak ocení, že nemusí po zoo vymýšlet další přesun přes půl města.

Zoo leží blízko centra, ale v letních víkendech není dobré spoléhat na to, že přijedete deset minut po otevření a auto postavíte přesně tam, kde byste chtěli. Parkování je možné v okolí areálu, jen se vyplatí přijet dřív, zvlášť při hezkém počasí nebo o prázdninách. Město zároveň upozorňuje, že do zoo nesmějí psi ani jiná zvířata; návštěvu proto není dobré brát jako rodinný výlet včetně čtyřnohého člena domácnosti. Praktické informace uvádí oficiální web města Plzně.

Pohodlnější variantou bývá tramvaj číslo 4, která staví přímo na zastávce Zoologická zahrada. Aktuální trasu a případné změny je rozumné zkontrolovat v jízdních řádech plzeňského dopravního podniku, zvlášť během letních výluk. Děti se svezou, rodiče neřeší parkování a návrat s unavenou výpravou bývá podstatně méně dramatický.

Zoo Plzeň sedne rodinám, párům i návštěvníkům, kteří chtějí v jednom dni spojit zvířata, zahradu a trochu lehce přehnané pravěké zábavy. Nehodí se pro rychlou zastávku mezi dvěma schůzkami ani pro ty, kdo čekají dokonale rovné trasy a vše na pár krocích.

Nejlepší je přijet ráno, vybrat si několik hlavních míst a nechat zbytek dne otevřený. Plzeňská zoo nevyhrává tím, že by návštěvníka zahltila jedním velkým tahákem. Funguje spíš jako výlet, který si postupně skládáte sami — mezi pavilonem, výhledem do zeleně, lavičkou ve stínu a dítětem, které právě oznámilo, že dinosauři jsou přece jen důležitější než lev.