V ulicích Nice: „Pryč se státem, fízly a fašouny!“ znělo na zakázaném protestu

Velká část prodejců zabarikádovala výlohy deskami už v pátek odpoledne, kvůli zkušenosti z předešlé soboty, kdy menší skupiny protestujících vyrabovaly několik obchodů.

Majitelé, kteří ještě nestihli ochránit své obchody den předem, na tom pilně pracovali. Před několika prodejnami pobíhali dělníci, z trámů stavěli kolem vitrín rámy, na které následně přibili desky. Kolem jedné hodiny odpoledne už byla stavba hotová; ve dvě hodiny měl totiž přijít protest.

Atmosféra byla nejistá; napůl zahalení lidé se bezcílně toulali městem, turisti si fotili policisty obsazené náměstí Masséna, prodejci vykukovali ze zabarikádovaných obchodů. Nikdo totiž nevěděl, jestli se plánovaný protest, zvaný Acte II, uskuteční.

Policejní prefekt, Jean-Marie Girier, totiž předem zakázal demonstrace v centru města stejně jako petardy, prskavky a typické ochranné prvky, jako jsou brýle, plynové masky, helmy atd. Na Nice byl také uvalen zákaz vycházení po deváté hodině večer.

I přes tato opatření byly do města povolány jednotky RAID, které často zabezpečují velké akce nebo chrání ústavní činitele republiky, na posilu už tak početné pořádkové policie (CRS).

Lidé už si na ulicích šeptali, že se protest konat nebude. Náměstí Masséna bylo plně pod kontrolou policejních jednotek. Skupiny CRS stály na každém rohu, zatímco ostatní policisté byli na pochůzce a prohlédávali kolemjdoucí. Policejní dodávky byly zaparkované na strategických místech: město bylo plně připravené na případný odpor demonstrantů.

Za oponou se ovšem hrála jiná hra. Protestující se sešli mimo historické město, kde neplatil zákaz scházení, aby se následně mohli vydat na pochod do centra. To ovšem nikdo nevěděl.

Mezitím umírnění protestující, někteří s francouzskou vlajkou na zádech či v rukou, postávali kolem fontány na náměstí a debatovali s CRS. Zatím to vypadalo, že se k ničemu velkému nechýlí; turisti stále chodili kolem, fotili si sochy a fontánu, posedávali na lavičkách a odpočívali.

V jednu chvíli se ovšem strhnul povyk, policisté se začali shromažďovat na nejdůležitějších místech, vozidlo s vodním dělem se dalo do pohybu – demonstranti dorazili.

Přišli směrem od nádraží, v rukou protivládní transparenty, na ramenou francouzské či palestinské vlajky, ale překvapivě bez zakrytých obličejů. Ulicemi dunělo jednohlasné: „ACAB!“ (Každý policajt je bastard!) společně s trubkami, bubny a dupáním.

Vlna protestujících se valila ulicí, policie ji ovšem odrazila do jedné z menších uliček. To ji vůbec nezastavilo. ACAB! dále znělo davem a zesílilo pokaždé, když se objevil policista.

Procesí pokračovalo kolem městské zahrady po ulici vedle náměstí Masséna. Jeden člověk v davu zatleskal do rytmu pokřiku: „Siamo tutti antifascisti!“ (Všichni jsme antifašisti!) Celý zástup následoval a křičel.

Skupina s francouzskými vlajkami jimi začala mávat, lidé zvedali ruce nad hlavy a tleskali. V nezakrytých obličejích protestujících se rýsoval usměvavý úšklebek, který dával celé situaci ještě silnější nabití.

CRS usměrnila demonstraci do starého města, plného spletitých uliček, ve kterých se dá velmi jednoduše zabloudit. Na jednom z tržišť se zastavilo, jeden z davu vylezl na sloup s bezpečnostní kamerou a celou ji přelepil nálepkou.

Zbytek jásal, pískal, křičel a tleskal, když slezl dolů, tak ho vřele přivítali. Policie to celé sledovala opodál; její příslušníci stáli v pozoru, se psem na vodítku, jako by se dav snažila zastrašit.

Demonstranti se ovšem nezalekli, posouvali se stále blíže, přičemž na členy CRS křičeli různé nadávky, od běžných až po obvinění z fašismu. Proud lidí byl nakonec nucen odbočit do uzoučkých uliček, z čehož vznikla nálada, ze které běhal mráz po zádech.

Křik a zpěv se linuly starým městem; studenti hlásali: „La jeunesse emmerde le Front National!“ (Mládež s*re na Národní Frontu – heslo proti krajní pravici.) Potleskem byla poté zakončena francouzská hymna.

Lidé kráčeli ulicemi, třásli transparenty a zpívali, prošli Garibaldiho náměstím a pokračovali směrem k přístavu. V přístavu čekalo několik posádek policie, které donutily dav k návratu na náměstí, odkud přišel. Zpáteční cesta byla velkolepá; do pochodu bily bubny a protestující skandovali: „À bas l’état, les flics et les fachos!“ (Pryč se státem, fízly a fašouny!)

Z náměstí pokračovali směr Masséna; široká magistrála ukázala, kolik demonstrantů se doopravdy účastnilo, podle odhadů prefektury Alpes-Maritimes, kolem 2300 lidí.

Bližíla se první srážka s CRS; policisté stáli na silnici a pozorovali dav, který se stále přibližoval. Vedoucí rozkazovali ostatním, aby byli rychlejší, a začali se kvapem přemisťovat na strategické pozice.

Mezitím se někteří lidé začali vzdalovat od protestu. Jeden muž popadl své tři děti za ruce a odvedl je od demonstrantů; ostatní rodiče udělali to samé. I starší lidé začali odcházet, nejspíš v obavě ze zásahu policie.

Když byl dav dostatečně blízko, tak policisté v první řadě ukazovali, aby si protestující drželi odstup. Ti ovšem stále postupovali, CRS byla tak nucena ustupovat, šla rychlým krokem před zásahujícími lidmi, kteří jí nadávali.

Když se všichni dostali nadohled náměstí Masséna, policie zasáhla. Kapsle se slzným plynem letěly vzduchem a dopadly přímo do davu lidí. S typickým šuměním začal vznikat mrak, přes který bylo těžké protestující vidět.

Mnohým známý zápach, přirovnatelný nasládlému pepři a spálené gumě, se rozlil po celé ulici. Oblak se vznášel nezvykle dlouho, lidé již ovšem dávno změnili směr a vrátili se o ulici zpět, ke kratší straně městské zahrady.

Policie je následovala společně s vodním stříkačem, který modře bliká a předtím, než se dá do pohybu, zahouká. Začali dav kropit vodou; ten se ještě více vzdaloval, aby se vyhnul zásahu.

Po několika minutách policie zastavila, aby zablokovala vstup na náměstí. To dalo prostor dvěma demonstrantům, aby se postavili mezi dav a policii a předvedli show. Jeden měl skateboard s nápisem ACAB a zkoušel dělat triky před policií. Druhý měl palestinskou vlajku jako plášť a hlasitě ho podporoval.

Najednou z řad policie vylezl maskovaný muž s telefonem v ruce a dav si natáčel. Demonstranti se hned bouřili a křičeli: „civil, civil!“ v dojmu, že jde o policistu v občanském oděvu. Tím ho odehnali zpět za řadu CRS.

Potyčka tím ovšem zdaleka neskončila, společně s vodním dělem se policisté přesunuli blíž k davu, který vodou rozehnali. Velká část lidí odešla, zbytek byl zasažen dvěma vlnami slzného plynu. Několik starších lidí stálo opodál společně s fotografy a kroutilo hlavou.

Protestující se následně rozešli a vraceli se směrem k nádraží, kde se ještě několikrát setkali s policií; menší skupiny pokračovaly v protestování. Během tohoto pochodu byli opakovaně napadeni ultrapravicovou skupinou ve stejnokroji – od hlavy k patě v černém s bílým kusem látky uvázaným kolem ruky. Tyto potyčky byly kroceny policií.

Podle policejní prefektury Alpes-Maritimes bylo v sobotu v Nice zatčeno 63 osob. Zraněni byli dva policisté a tři demonstranti utrpěli drobná zranění.