Článek
Představte si horký letní den. Voda v jezeře je příjemně teplá, vlnky narážejí do břehu a vy se s radostí ponoříte. Ale právě v tuto chvíli se ve vodě může skrývat téměř neviditelný nepřítel – jednobuněčný organismus, který si za cíl vybral lidský mozek. Ač to zní jako zápletka z hororu, nejde o fikci. Tato hrozba se jmenuje Naegleria fowleri a v posledních letech si získala znepokojivou přezdívku: mozkožravá améba.
Do mozku se dostane přes nos
Naegleria fowleri je amfizoická améba, tedy organismus, který běžně žije volně ve vodním prostředí, ale za určitých okolností může infikovat člověka. Nejčastěji se vyskytuje v teplých sladkovodních jezerech, řekách a horkých pramenech, ideálně tam, kde teplota vody přesahuje 30 °C. V extrémních případech přežije i při 45 °C. Právě zvyšující se teploty v důsledku klimatických změn vedou k tomu, že se améba rozšiřuje směrem na sever – do oblastí, kde se dříve vůbec nevyskytovala.
Améba obvykle žije z bakterií ve vodě. Pro člověka není nebezpečná, pokud ji třeba spolkne. Problém nastává, když se voda s amébami dostane nosem do těla. Nosní dutinou a čichovým nervem se pak améba dostane přímo do mozku, kde způsobí akutní primární amébovou meningoencefalitidu – tedy rychlý a ničivý zánět mozku.
Tichý útočník s děsivou bilancí
Infekce touto amébou je sice extrémně vzácná, ale téměř vždy smrtelná. Ve Spojených státech bylo mezi lety 1962 a 2023 zaznamenáno 164 případů – a přežili jen čtyři pacienti. Úmrtnost tak přesahuje 97 %. První příznaky přitom často připomínají chřipku: bolest hlavy, horečku, nevolnost, zvracení. Během několika dní však přichází zmatenost, halucinace, křeče, ztuhlý krk a nakonec smrt v důsledku rozsáhlého poškození mozku. Od infekce do úmrtí obvykle uběhne jen 5 až 12 dní.
Léčba? Závod s časem
Léčba mozkožravé améby je komplikovaná, protože infekce postupuje velmi rychle. Přesto v několika případech moderní medicína slavila dílčí úspěchy. Například v roce 2013 přežila dvanáctiletá dívka ze Spojených států díky kombinaci experimentálního léku miltefosin, agresivní antibiotické léčby a řízeného podchlazení těla, které mělo zpomalit zánětlivou reakci mozku.
Zkušenosti s léčbou v Česku jsou omezené – a naštěstí i potřeba. Podle českých parazitologů je riziko u nás minimální, protože většina vodních nádrží má nižší teplotu, navíc se většinou chlorují nebo filtrují. Největší zaznamenaný případ v bývalém Československu se odehrál v Ústí nad Labem v 60. letech, kdy na následky infekce zemřelo 16 mladých lidí. Příčinu se podařilo odhalit až později – právě díky identifikaci améby v mozkové tkáni obětí.
Kde hrozí největší riziko?
Riziko infekce roste hlavně tam, kde je voda teplá a stojatá. Typickými místy jsou:
- přírodní termální prameny,
- sladkovodní jezera na jihu USA,
- bazény a koupaliště se špatnou údržbou.
Nebezpečí nehrozí při běžném koupání, pokud se voda nedostane do nosu. Proto se doporučuje nepotápět se bez zacpaného nosu a vyhýbat se aktivitám, při kterých si člověk může vpravit vodu hluboko do dutin (např. vodní sporty typu wakeboarding).
Ochrana je možná a nutná
Dobrá zpráva je, že i proti takto smrtelnému patogenu existuje jednoduchá prevence. Riziko snížíte, pokud při koupání v teplé sladké vodě používáte nosní klip, nebo se potápění vyhnete úplně. Ideálně neponořujete hlavu do stojaté vody v teplých oblastech. K výplachu nosu používáte sterilní nebo převařenou vodu, nikoli vodu přímo z kohoutku (i když zde je samozřejmě riziko infekce menší).
Améba není přenosná z člověka na člověka, což znamená, že není důvod k panice. Není to pandemie, ale spíše smutná rarita, která se ale může stát komukoliv, kdo není opatrný.
Naděje přichází z českých laboratoří
Přes děsivost celé situace přichází průlomová zpráva právě z Česka. Tým parazitologů z centra BIOCEV ve spolupráci s vědci z Parazitologického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy nedávno vyvinul novou látku, která dokáže Naeglerii fowleri zničit.
Tento objev může znamenat zásadní posun v léčbě infekce, která byla dosud téměř bez šance na přežití. Nová látka byla otestována na amébách v laboratoři a vědci věří, že se stane základem pro vývoj účinného léku, který by mohl zachránit životy i po nákaze.
Navíc se ukazuje, že tzv. kombinovaná léčba, včetně podchlazení mozku, intravenózní antibiotické kúry a podání experimentálních antiparazitik (například miltefosinu), má šanci na úspěch – jak dokazuje několik přeživších případů z USA.
I další druhy améb ohrožují naše zdraví
Kromě zmínění „mozkožroutské“ améby existují i další nebezpečné druhy, které umí se zdravím člověka pěkně zamávat. Jedním z nich je i Acanthamoeba. Tento druh opět žije ve vodě, tentokrát i v běžné kohoutkové. Najdeme ho i v půdě nebo dokonce ve vlhkém vzduchu. Běžně nepředstavuje žádné riziko, pokud ovšem nenosíte kontaktní čočky.
Dostane-li se tento mikroskopický organismus pod čočku, může proniknout až k rohovce a způsobit bolestivé onemocnění zvané acanthamoebová keratitida. Začíná nenápadně, zarudnutím oka, citlivostí na světlo nebo pocitem, že máte v oku smítko. Pokud ale není včas rozpoznána a léčena, může vést až ke ztrátě zraku. Její cysty jsou navíc extrémně odolné, takže léčba bývá dlouhá a komplikovaná.
Nejčastěji se lidé nakazí při oplachování čoček vodou z kohoutku, při koupání s nasazenými čočkami nebo při použití nevhodného roztoku. Přitom stačí málo, a to dodržovat hygienu, používat sterilní roztoky a čočky nikdy nekontaktovat s vodou z přírodních zdrojů nebo sprchy. Kontaktní čočky je tak vždy nutné vyjmout z očí v případě, že jdete do sprchy nebo třeba do bazénu.
