Článek
Jediná minuta stačila, aby přišli úplně o všechno
Douglas Robertson měl osmnáct let, když uslyšel tři ohlušující rány. Psal se 15. červen 1972 a rodinná plachetnice Lucette se plavila Tichým oceánem, stovky kilometrů od nejbližší pevniny. Douglas se podíval do podpalubí, kde stál jeho otec Dougal. Voda mu už sahala ke kotníkům.
Když se mladík otočil, spatřil tři kosatky. Jedna z nich byla zraněná a kolem její hlavy se ve vodě objevovala krev. Zvířata právě narazila do dřevěného trupu jejich lodi. Otvor byl tak velký, že voda pronikala dovnitř neuvěřitelnou rychlostí.
Otec vydal rozkaz opustit loď. Jenže kam? Všude kolem byl pouze nekonečný oceán.
Během několika okamžiků se jejich domov začal potápět. Na palubě byli Dougal, jeho žena Lyn, osmnáctiletý Douglas, devítiletá dvojčata Sandy a Neil a mladý cestovatel Robin Williams, kterého rodina přibrala během své plavby.
Všech šest lidí se muselo zachránit na nafukovacím voru a malém člunu. Nikdo na pevnině přitom netušil, že se dostali do problémů.
Prodali farmu, aby dětem ukázali svět
Ještě nedávno přitom žili Robertsonovi úplně obyčejným životem. Dougal a Lyn vlastnili mléčnou farmu v Anglii a vychovávali čtyři děti. Dougal však měl za sebou námořnickou kariéru a touha vrátit se na moře ho nikdy neopustila.
Rozhodli se proto k radikálnímu kroku. Prodali farmu, koupili starší třináctimetrovou plachetnici Lucette a v lednu 1971 vyrazili z anglického Falmouthu na cestu kolem světa.
Chtěli, aby jejich děti poznaly jiné země, kultury a způsob života, který by jim žádná školní učebnice nemohla zprostředkovat.
Propluli Atlantikem, navštívili Karibik a pokračovali Panamským průplavem do Tichého oceánu. Nejstarší dcera Anne se během cesty rozhodla zůstat v Miami. K rodině se naopak připojil mladý Brit Robin, který se chtěl dostat na Nový Zéland.
Všechno fungovalo až do osudného červnového rána.
Zásoby na několik dní. Před sebou ale měli celé týdny
Z potápějící se lodi se podařilo zachránit jen několik věcí. Mezi nimi trochu ovoce, pytel cibule, sušenky, nůž, nouzové příděly a omezené množství pitné vody.
Neměli mapy, kompas ani přístroje, podle kterých by dokázali přesně určit svou polohu. A především neměli možnost přivolat pomoc.
Zpočátku se snažili hospodařit s tím málem, co jim zůstalo. Voda ale postupně docházela. Slunce jim spalovalo kůži, slaná voda způsobovala bolestivé rány a každá další noc znamenala nové nebezpečí.
Dougal se rozhodl využít mořských proudů a větru. Malý pevný člun opatřili provizorní plachtou a pomocí něj táhli nafukovací vor směrem k oblasti, kde doufali v déšť.
Museli se naučit lovit ryby a mořské želvy. Když neměli dostatek pitné vody, pili dokonce želví krev. Jedli syrové maso a snažili se zužitkovat téměř všechno, co dokázali z oceánu získat.
To všechno před očima dvou devítiletých chlapců, kteří ještě před několika dny zažívali největší dobrodružství svého dětství.
Když se potopil i záchranný vor, zbyl jim člun dlouhý necelé tři metry
Sedmnáctý den přišla další katastrofa. Nafukovací vor, který postupně ztrácel vzduch a nabíral vodu, definitivně dosloužil.
Šest lidí se muselo přesunout do malého pevného člunu Ednamair, dlouhého pouhých 2,8 metru.
Zkuste si představit, že se do takového prostoru musí vejít dva dospělí muži, jedna žena, osmnáctiletý mladík a dvě děti. A že v něm mají nejen sedět, ale také spát, jíst a přežít další tři týdny.
Nemohli se pořádně natáhnout. Trpěli křečemi, hladem a bolestivými ranami způsobenými slanou vodou. Přes den je spalovalo tropické slunce, při bouřkách se museli bránit vlnám a neustále vylévat vodu z člunu.
Nejtěžší však byla nejistota. Nevěděli, jestli se přibližují k pevnině, nebo je proudy unášejí ještě dál do oceánu.
Rodina se musela dohodnout, že jeden druhého nesní
O tom, jak daleko byli ochotni zajít, aby přežili, promluvil Douglas Robertson po více než padesáti letech v rozhovoru pro britský deník The Guardian.
Posádka se během svého utrpení zabývala i otázkou kanibalismu. Nakonec se dohodla, že se nikdo z nich nestane potravou pro ostatní.
V situaci, kdy člověk neví, jestli se ještě někdy napije čisté vody nebo obejme někoho mimo svou malou posádku, dostává takový slib úplně jiný význam.
Významnou roli při přežití sehrála také Lyn. Jako zkušená porodní asistentka měla zdravotnické znalosti a pomáhala ostatním zvládat následky dehydratace a dlouhodobého pobytu v extrémních podmínkách.
Posádka se snažila udržovat alespoň základní denní režim. Lovila, opravovala vybavení, sbírala dešťovou vodu a dělala všechno pro to, aby nikdo neztratil vůli pokračovat.
Přesto se jejich situace každým dnem zhoršovala.
Poslední světlice rozhodla o jejich životě
Dne 23. července 1972, po 38 dnech strávených na moři, spatřili na obzoru loď.
Byla to jejich šance. Možná poslední.
Dougal zapálil poslední záchrannou světlici a držel ji tak dlouho, až si popálil ruku. Tentokrát si jich posádka vzdáleného plavidla všimla.
Japonská rybářská loď Toka Maru II změnila kurz a přiblížila se k malému člunu.
Po více než pěti týdnech strávených na otevřeném oceánu byli Robertsonovi a jejich společník konečně v bezpečí. Všech šest lidí přežilo.
Jejich neuvěřitelný příběh se dostal do novin a Dougal Robertson o něm později napsal knihu Survive the Savage Sea. Vlastní vzpomínky zveřejnil také jeho syn Douglas.
Malý člun Ednamair, ve kterém strávili posledních 21 dní svého utrpení, se dochoval a dnes je součástí sbírek Národního námořního muzea v Cornwallu.
Dětem chtěli dopřát dobrodružství. Nakonec jim šlo o život
Příběh Robertsonových není jen vyprávěním o mimořádné schopnosti člověka přežít. Je také příběhem rodičů, kteří chtěli svým dětem nabídnout něco jiného než obyčejné dětství.
Prodali svůj dosavadní domov, opustili bezpečí a vydali se společně poznávat svět. Jediná minuta však stačila k tomu, aby se jejich vysněná cesta změnila v boj o holý život.
O více než padesát let později Douglas stále veřejně vypráví, co se tehdy stalo. A připomíná tak událost, která navždy změnila život celé rodiny.
Zdroje
https://www.theguardian.com/lifeandstyle/article/2024/jul/23/the-family-that-was-shipwrecked-for-38-days
https://nmmc.co.uk/object/boats/1880/
https://www.survivethesavagesea.com/about
https://www.rte.ie/archives/2023/0815/1399907-shipwrecked-family-robertson/
https://www.simonandschuster.com/books/Survive-the-Savage-Sea/Dougal-Robertson/Maritime-Classics/9781493049387
